Petardy ani myslivci nepomáhají. Kormoráni dál plundrují jihočeské rybníky

  11:35aktualizováno  11:35
Před třemi lety přestal být kormorán velký zvláště chráněným živočichem. Rybářům ale od té doby dělá stále větší škody. Ani tisícové odstřely situaci nezlepšily a hejna táhnoucí v zimě přes Českou republiku řádí na jihočeských rybnících.

Kormorán denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí, způsobuje i nepřímé škody - mnoho jich poraní. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kdo věnuje více úsilí plašení a odstřelu, vyhrává. A kdo se nesnaží, může mít brzy existenční problémy. Ani tři roky od chvíle, kdy kormorán velký zmizel ze seznamu zvláště chráněných druhů živočichů, s ním nepřestávají bojovat společnosti, které se věnují chovu ryb.

Jejich úspěchy jsou ale i přes značnou snahu mizivé. Kormoránů totiž neubývá. K lovu se stále musí složitě získávat povolení, kormorán totiž nepatří mezi lovnou zvěř. Problém je navíc i to, že rybářství nedostávají za škody způsobené kormoránem náhrady jako v době, když byl přísněji chráněný.

Největší škody navíc nenadělají ptáci, kteří hnízdí v Česku, ale tažná hejna přilétávající ze severu.

„Nacházejí tady ideální prostředí, stůl prostřený k hodování. Jsme jejich tranzitní země, a navíc nabízíme podmínky, které jinde nejsou. Například hustotu rybníků,“ podotýká vedoucí výrobního úseku Krajského školního hospodářství Vít Kotlín.

Tažná hejna kormoránů, která se u nás pravidelně usazují, mají i stovky jedinců. Celkem je počet zimujících ptáků v celém Česku odhadován až na 15 tisíc kusů. Každý kormorán přitom denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí, způsobuje navíc i nepřímé škody - mnoho jich poraní.

Ryby, které nálet kormoránů přečkají, jsou navíc dlouho ve stresu, nepřijímají potravu a zůstávají soustředěné v jedné části rybníka, kde se mohou stát kořistí dalších predátorů. Kormoráni ale škodí i jako přenašeči různých chorob nebo tím, že svými výměšky likvidují stromy na hrázích.

Myslivci dostávají za odstřel odměny

V současné době sice v Jihočeském kraji platí plošná výjimka pro odstřel kormoránů, jedná se ale o tak chytré ptáky, že není vůbec snadné je lovit.

„Je to technicky velmi obtížné, protože se často drží ve velké vzdálenosti od břehu. Platí navíc i omezení, že je možné odstřelit jen několik kusů z hejna a podobně. Regulace lovem v našich podmínkách s početností kormorána obecně nic neudělá a škody mírní jen částečně,“ říká ředitel Rybářského sdružení České republiky Michal Kratochvíl.

Podle něj by jediným efektivním opatřením byla likvidace vajec kormoránů v hnízdištích na severu Evropy. Jenže jednotný boj celé Unie proti kormoránům je zatím jen snem českých rybářů.

Ti se snaží prohloubit alespoň spolupráci s mysliveckými sdruženími, jejich členové mohou s odstřelem pomáhat. Za zobák kormorána vyplácejí rybářství myslivcům odměny v řádu stokorun.

„Jsou to další náklady navíc, ale daří se nám díky nim hejna alespoň vyhánět z našich rybníků. Snažíme se ptáky plašit, používáme i různé petardy a podobně. Jenže kormoránů je moc, jejich bezhlavá ochrana vedla k tomu, že přemnožení je teď neúnosné,“ upozorňuje Jiří Bláha ze společnosti Blatenská ryba.

Malecha: Stát by měl vyplácet náhrady škod

V praxi to proto vypadá často tak, že kdo se problému kormoránů věnuje s větším úsilím, vyhrává. Ne proto, že by ptáky dokázal na svém území eliminovat. Ale vyplaší je tak, že se raději usadí na rybníku, který obhospodařuje konkurence. „Rybníky jsou tak blízko u sebe, že je to jen přehánění hejn z jedné strany na druhou,“ shodují se rybáři.

Mezi možná opatření patří i to, že do rybníků, které si kormoráni oblíbili, se vysazuje jen větší ryba, kterou ptáci tak snadno neuloví. Také se posunují doby výlovů rybníků i nasazování násad. Ani sebelepší přizpůsobení ale nedokáže škody kormoránů eliminovat úplně. Pták, který se díky ochraně přemnožil, ukazuje, jaké problémy může protežování jednoho druhu způsobit.

Z ní viní rybáři stát. Proto také upozorňují, že právě stát by měl nejvíc podporovat opětovné snížení počtu ptáků. Ti na začátku minulého století z Evropy kvůli lovu téměř vymizeli a znovu se šíří až od druhé poloviny minulého století.

„A dokud se jejich počet nesníží a škody dramaticky neklesnou, měl by stát také vyplácet náhrady škod. Rybáři by takové přemnožení nikdy nedopustili a nevím, proč by na něj měli doplácet,“ podotýká předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.

Nejčtenější

Dům v Písku po pradědečkovi vkusně zateplili. Fasáda pořádně prokoukla

Rodinný dům si nechal v Písku v roce 1913 postavit učitel František Racek s...

František Racek si v roce 1913 nechal v Písku postavit rodinný dům za 14 tisíc zlatých. Se svou manželkou na něj...

Dostavbu dálnice D3 u Ševětína brzdí chyba úředníka, už přišel o práci

Stavba úseku dálnice D3 Ševětín - Borek.

Dokončení téměř jedenáct kilometrů dlouhého úseku dálnice u Českých Budějovic mezi Borkem a Ševětínem brání chyba...

Policie hledá svědky znásilnění školačky v Budějovicích, podezřelého má

Ilustrační snímek

Policie vyšetřuje znásilnění školačky v Českých Budějovicích. Zločin se stal ve středu, kriminalisté zadrželi...

Nazí a vychrtlí andělé nad hlavami vyvolali pře v Jindřichově Hradci

V Panské ulici v Jindřichově Hradci se vznášejí plastoví andělé od sochaře...

V Jindřichově Hradci vyvolali velký rozruch andělé od Michala Trpáka z recyklovaných PET lahví v Panské ulici. Sochy...

Kladno s Plekancem v sestavě zdolalo Vsetín, Jihlava uspěla v Prostějově

V utkání proti Slavii míří za pukem budějovický Zdeněk Doležal (vlevo).

První hokejová liga pokračovala 33. kolem. Kladno i s Tomášem Plekancem v sestavě přehrálo Vsetín 6:3, trápící se...

Další z rubriky

Zlatou stoku dokončili před 500 lety. Zásobovala rybníky živou vodou

Zlatá stoka se proplétá mezi velkými rybníky okolo Třeboně. Na snímku je v...

Unikátní umělý kanál napájel pivovar, plavilo se po něm dřevo a poháněl mlýny. Před 500 lety ho dokončil Štěpánek...

Do třetice začíná boj o novou sportovní halu v Českých Budějovicích

Sportovní hala v Českých Budějovicích má být podle plánů zbourána.

Sportovní kluby mají počítat s nájmy v současné sportovní hale do začátku května, pak by se měla bourat. Už třetí...

Město, starosta i hnutí Strakonická Veřejnost chystají ústavní stížnost

Starosta Strakonic Břetislav Hrdlička.

Půjdou na jaře obyvatelé Strakonic volit, aby vybrali nové zastupitelstvo, nebo budou nakonec platit podzimní výsledky?...

Najdete na iDNES.cz