Kormorán denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí,...

Kormorán denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí, způsobuje i nepřímé škody - mnoho jich poraní. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Petardy ani myslivci nepomáhají. Kormoráni dál plundrují jihočeské rybníky

  • 3
Před třemi lety přestal být kormorán velký zvláště chráněným živočichem. Rybářům ale od té doby dělá stále větší škody. Ani tisícové odstřely situaci nezlepšily a hejna táhnoucí v zimě přes Českou republiku řádí na jihočeských rybnících.

Kdo věnuje více úsilí plašení a odstřelu, vyhrává. A kdo se nesnaží, může mít brzy existenční problémy. Ani tři roky od chvíle, kdy kormorán velký zmizel ze seznamu zvláště chráněných druhů živočichů, s ním nepřestávají bojovat společnosti, které se věnují chovu ryb.

Jejich úspěchy jsou ale i přes značnou snahu mizivé. Kormoránů totiž neubývá. K lovu se stále musí složitě získávat povolení, kormorán totiž nepatří mezi lovnou zvěř. Problém je navíc i to, že rybářství nedostávají za škody způsobené kormoránem náhrady jako v době, když byl přísněji chráněný.

Největší škody navíc nenadělají ptáci, kteří hnízdí v Česku, ale tažná hejna přilétávající ze severu.

„Nacházejí tady ideální prostředí, stůl prostřený k hodování. Jsme jejich tranzitní země, a navíc nabízíme podmínky, které jinde nejsou. Například hustotu rybníků,“ podotýká vedoucí výrobního úseku Krajského školního hospodářství Vít Kotlín.

Tažná hejna kormoránů, která se u nás pravidelně usazují, mají i stovky jedinců. Celkem je počet zimujících ptáků v celém Česku odhadován až na 15 tisíc kusů. Každý kormorán přitom denně spořádá až půl kilogramu ryb. Kromě toho, že ryby zabíjí, způsobuje navíc i nepřímé škody - mnoho jich poraní.

Ryby, které nálet kormoránů přečkají, jsou navíc dlouho ve stresu, nepřijímají potravu a zůstávají soustředěné v jedné části rybníka, kde se mohou stát kořistí dalších predátorů. Kormoráni ale škodí i jako přenašeči různých chorob nebo tím, že svými výměšky likvidují stromy na hrázích.

Myslivci dostávají za odstřel odměny

V současné době sice v Jihočeském kraji platí plošná výjimka pro odstřel kormoránů, jedná se ale o tak chytré ptáky, že není vůbec snadné je lovit.

„Je to technicky velmi obtížné, protože se často drží ve velké vzdálenosti od břehu. Platí navíc i omezení, že je možné odstřelit jen několik kusů z hejna a podobně. Regulace lovem v našich podmínkách s početností kormorána obecně nic neudělá a škody mírní jen částečně,“ říká ředitel Rybářského sdružení České republiky Michal Kratochvíl.

Podle něj by jediným efektivním opatřením byla likvidace vajec kormoránů v hnízdištích na severu Evropy. Jenže jednotný boj celé Unie proti kormoránům je zatím jen snem českých rybářů.

Ti se snaží prohloubit alespoň spolupráci s mysliveckými sdruženími, jejich členové mohou s odstřelem pomáhat. Za zobák kormorána vyplácejí rybářství myslivcům odměny v řádu stokorun.

„Jsou to další náklady navíc, ale daří se nám díky nim hejna alespoň vyhánět z našich rybníků. Snažíme se ptáky plašit, používáme i různé petardy a podobně. Jenže kormoránů je moc, jejich bezhlavá ochrana vedla k tomu, že přemnožení je teď neúnosné,“ upozorňuje Jiří Bláha ze společnosti Blatenská ryba.

Malecha: Stát by měl vyplácet náhrady škod

V praxi to proto vypadá často tak, že kdo se problému kormoránů věnuje s větším úsilím, vyhrává. Ne proto, že by ptáky dokázal na svém území eliminovat. Ale vyplaší je tak, že se raději usadí na rybníku, který obhospodařuje konkurence. „Rybníky jsou tak blízko u sebe, že je to jen přehánění hejn z jedné strany na druhou,“ shodují se rybáři.

Mezi možná opatření patří i to, že do rybníků, které si kormoráni oblíbili, se vysazuje jen větší ryba, kterou ptáci tak snadno neuloví. Také se posunují doby výlovů rybníků i nasazování násad. Ani sebelepší přizpůsobení ale nedokáže škody kormoránů eliminovat úplně. Pták, který se díky ochraně přemnožil, ukazuje, jaké problémy může protežování jednoho druhu způsobit.

Z ní viní rybáři stát. Proto také upozorňují, že právě stát by měl nejvíc podporovat opětovné snížení počtu ptáků. Ti na začátku minulého století z Evropy kvůli lovu téměř vymizeli a znovu se šíří až od druhé poloviny minulého století.

„A dokud se jejich počet nesníží a škody dramaticky neklesnou, měl by stát také vyplácet náhrady škod. Rybáři by takové přemnožení nikdy nedopustili a nevím, proč by na něj měli doplácet,“ podotýká předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.