O zchátralý kostel v Klení na Českokrumlovsku se starají nadšenci.

O zchátralý kostel v Klení na Českokrumlovsku se starají nadšenci. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Vzácný kostel v Klení měl spadnout. Teď ho zachraňují dobrovolníci

  • 6
Jeden z nejstarších kostelů v Čechách v osadě Klení na Novohradsku u Benešova nad Černou měl být vymazán z mapy. V současnosti vstává z popela díky hrstce místních nadšenců.

Příběh kostela v Klení na Novohradsku připomíná film Zapomenuté světlo s Bolkem Polívkou v hlavní roli. Také tady se o stále opuštěnější objekt „postaral“ církevní tajemník.

Od 60. let minulého století památka chátrala a čelila nájezdům vandalů. Koncem 90. let už do střechy začalo pršet a ve vyrabovaném interiéru hrozilo zřícení klenby. Kostel sv. Vavřince ze 13. století, jeden z nejstarších v jižních Čechách, nikdo 30 let nechtěl. Ani později obec Benešov nad Černou, které ho nabídlo zdarma českobudějovické biskupství.

Obnovu stavby, o níž už nikdo nepochyboval, že spadne, inicioval v roce 1993 Spolek za záchranu budovy kostela v Klení tvořený místními obyvateli i chalupáři. Podle nich o raně gotickou stavbu neměla zájem ani církev. Biskupství po změně režimu dokonce doporučilo nechat spadnout strop a v torzu kostelní lodě pak vybudovat prostý trávník.

„Zařízení interiéru nenávratně zmizelo s prohlášením tehdejšího církevního tajemníka, že lidé si ho mohou rozebrat. Odnesli i píšťaly z varhan,“ popisuje členka spolku Marie Vašková druhou polovinu minulého století.

Od té doby se hodně změnilo. Dnes má spolek kostel v takzvané výpůjčce na deset let od římskokatolické farnosti Benešov nad Černou. Výpůjčka trvá ještě pět let. Lidé z okolí pořádají brigády, zajišťují projekty oprav, shání sponzory, pomáhají vlastníkovi s žádostmi o dotace a zajištěním finanční spoluúčasti.

„Chceme kostel zachovat příštím generacím, i když už nebude sloužit k církevním účelům. Mohou tam být výstavy a koncerty,“ vysvětluje motivaci Vašková. Podle ní dnes biskupství znovu zvažuje, že nabídne kostel obci.

Hrstka obětavých lidí dokázala něco, co lze nazvat zázrakem. Hned po roce 1992, kdy spolek vznikl, dotlačili lidé nejprve tehdy okresní úřad v Českém Krumlově, aby přispěl na opravu střechy. V dalším období se jim podařilo zajistit opravu báně věže, interiérů, instalaci nových oken.

Do kostela vedla stezka odvahy

Spolek na čas činnost pozastavil v době, kdy vyšel zákon, že tato sdružení dobrovolníků musí mít na účtu minimálně 200 tisíc korun. V roce 2012 se ale zrodil podruhé. Kostel je staticky zajištěný, čekají ho opravy detailů. Například obnova hřbitovní zdi a fasády. Práce za 2,5 milionu korun.

„Jak to tu vypadalo v minulém století, nevím, ale jsem rád, že je stavba zachráněna. I když pro církevní účely už nikdy sloužit nebude. Farníků je tady stále méně, na bohoslužby úplně stačí jeden kostel sv. Jakuba staršího v Benešově,“ říká duchovní a správce benešovské farnosti Marcin Dawid Želazny, který do jihočeského pohraničí přišel z Polska.

Kostel sv. Vavřince v Klení, dříve Gollnetschlag, je zajímavou dominantou na kopci u osady. Na rozdíl od tradice nestojí ve středu obce, ale na vrchu na jejím okraji. Po odsunu německy mluvících obyvatel jeho církevní poslání skončilo, poslední bohoslužby se v něm konaly před padesáti lety.

Postupně musel být veřejnosti uzavřený, na dveřích měl tabulku s textem Vstup na vlastní nebezpečí. Poblíž kostela vznikl v sedmdesátých letech minulého století dětský tábor. Zpočátku jako ozdravovna pro obézní děti, později zde trávily prázdniny děti z českobudějovického závodu Škoda. Táboroví vedoucí kostel se hřbitovem zahrnuli do trasy stezky odvahy, kterou se mládež bavila.

Z bývalého objektu roty je hotel

„Bylo to strašidelné a zarostlé místo. Dovnitř jsme nesměli, ale stejně tam občas někdo vlezl,“ vzpomíná na 80. léta dnes čtyřicetiletý Daniel.

Podobně jako kostel se po roce 1945 měnil i Benešov nad Černou. Do roku 1946 měl název Německý Benešov. Před sto lety byl městečkem se čtyřmi a půl tisíci převážně německy mluvícími obyvateli. Pivovarem, sklářskými hutěmi, bývalými železárnami Gabriela a dalšími provozovnami, jako například továrnou na výrobu nitěných knoflíků. Po roce 1950 počet obyvatel klesl pod tisíc. S železnou oponou se totiž dostaly některé osady na jeho katastru do pásma střeženého pohraničníky.

Dnes tuto dobu připomíná bývalý objekt roty pohraniční stráže v Černém Údolí, ze kterého je hotel. Podle jeho majitele bloudí v noci po jeho chodbách duch starého vojína. Postava vždy míří do kuchyně. Hotel je na prodej. Majitel ho nabízel nedávno obci, ale zastupitelé jeho koupi odmítli.

„Nedokážu si představit, k čemu by nám sloužil. Místní majitelé prodávají penziony, protože jejich provoz je náročný a zisk nejistý. Jsme samozřejmě rádi, že se objevují dobrovolníci, kteří zachraňují památky jako kostel v Klení,“ míní starostka Benešova nad Černou Veronika Korchová Zemanová.

Obec udržuje v okolí drobné sakrální stavby v krajině. Jsou to kapličky a boží muka, které zdobí krajinu. Kolem některých památek vede turistická naučná stezka.„Potřebujeme, aby se u nás turisté zdržovali déle,“ posteskla si Korchová Zemanová.

Centrum obce má památkovou rezervaci. Naučná stezka, jež ukazuje místní pamětihodnosti, vede například dolem bývalého chudobince, který opravuje místní rodák.

Podle starostky je nadějné, že se opět začíná Benešov zalidňovat. Sice pomalu, zato mladými rodinami. Hledají bydlení mimo velká města. Věkový průměr v obci je dnes 38 let. Plus pro obec je přítomnost základní a mateřské školy, sportoviště, pošty. Kulturní zážitky může pak doplnit kostel v Klení. Podle chalupářky Marie Vaškové stojí na místě vyzařujícím silnou pozitivní energii.