Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kostel opět přivítal věřící, shořelou střechu pomohli opravovat místní

  18:39aktualizováno  18:39
V Mirovicích na Písecku byla ve středu první bohoslužba v kostele Církve československé husitské, který loni na přelomu března a dubna vyhořel. Jeho obnova stála zhruba 20 milionů korun.

Obyvatelé Mirovic a okolí se ve středu přišli podívat na obnovený kostel Církve československé, který před více než rokem vyhořel. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Poklidné odpoledne protíná zvuk sirén. Je 31. března 2015 krátce před 14. hodinou a střechu kostela Církve československé husitské v Mirovicích na Písecku pohlcují plameny. Na místo se sjíždějí hasičské jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů z okolí. Boj s ohněm komplikuje silný vítr. Hasiči na místě zasahují 19 hodin.

Fotogalerie

Vzpomínky na událost měli obyvatelé Mirovic v živé paměti i ve středu, kdy se po více než roce opravený kostel slavnostně otevřel veřejnosti.

„Bylo to příšerné. Požár jsem viděla z terasy. Hasičům lámal proud vody vítr. Zajímavé bylo, že tu byla plastová okna a na nich kytky. To zůstalo prakticky netknuté, stejně jako kolumbárium. Lavice a spousta dalších věcí shořely. Cítila jsem zoufalství, mám v kolumbáriu celou rodinu,“ vzpomíná na první momenty Lidmila Svobodová.

Obnova zničeného kostela vyšla zhruba na 20 milionů korun. Ze svého rozpočtu rekonstrukci zaplatila z největší části Plzeňská diecéze Církve československé husitské. Současně ale přispěli i dárci, mezi kterými se vybralo přibližně 800 tisíc korun.

Pracoval i řidič z Moravy

Ruku k dílu při práci pak přidal, kdo mohl. „Otloukali jsme omítky až na cihly, dělali jsme, co jsme mohli. Kostel se stihl opravit za zázračně krátkou dobu. Přispívaly i církve z Moravy a jezdili sem lidé na brigády. Dorazil třeba i nějaký řidič z Moravy, který nejen že přidal peníze do kasy, ale také tu asi týden pracoval,“ popisuje Svobodová.

Lidé, kteří se sešli při znovuotevření kostela, se pak shodli v tom, že nakonec přineslo zničení i něco dobrého. „Ukázalo se, že když je zle, jsou lidé semknutí a pomáhají si,“ hodnotí Svobodová.

Podobně mluví starosta Mirovic Zdeněk Bárta, který volal k ohni hasiče a byl na místě.

„Kostel je hlavní vstupní branou do města a je to hlavní kostel pro husity z celého okolí. Ti v tu chvíli přišli o zázemí. Nejhorší bylo, že začala hořet sedlová střecha, ze které pak lítaly ve větru plechy. Nedalo se hasit, hasiči se tam ani jeřábem nedostali. Muselo se počkat, až střecha prohoří a spadne dolů. Byly tu ale dva stropy, hořel první, pak začal druhý, nešlo to uhasit. Pro domy v okolí bylo štěstí, že vítr šel na druhou stranu od Mirovic,“ popisuje Bárta.

I město se na opravě podílelo. Přispělo částkou 30 tisíc korun a s pracemi pomáhalo město a hasiči zdarma. Věž kostela teď zdobí kalich z dílny sochaře Ondřeje Doležala. Střechu kostela prosvěcují sluneční paprsky, které vytvářejí v prostoru kříž.

V kostele stojí nová busta Jeronýma Pražského z Hořické sochařské školy, sochu ze stejné dílny má i papež František v Římě. Fara bude nyní sloužit věřícím k různým meditacím. V patře vznikly ubytovací prostory a také zázemí pro setkávání a přednášky.

„Pokud vstoupíte do kostela, stoupnete si poblíž oltáře a podíváte se vzhůru, uvidíte kříž. Není neprůhledný, těžký, ale je skrze něj vidět do nebe. To je hlavní poselství stavby,“ dodává Filip Štojdl, biskup Církve československé husitské.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Dopravní zdravotnická služba porušovala předpisy, tvrdí bývalí zaměstnanci

Inspektorát práce se zabýval podnětem od bývalých zaměstnanců Okresní dopravní zdravotnické služby v Českých Budějovicích. Stěžovatelům dal částečně za pravdu,...  celý článek

Busta T. G. Masaryka se vrátila před školu v Novém Vrátě.
Nová Masarykova busta je z pryskyřice. Původní bronzovou ukradl zloděj

Do parku před Základní a Mateřskou školu T.G. Masaryka v českobudějovické čtvrti Nové Vráto se vrátila busta prvního československého prezidenta. Tu původní z...  celý článek

Jaromír Schel je několik desetiletí výraznou postavou budějovické kultury.
V Metropolu pořádal Schel akce na hraně. Cimrmani tam pak měli zákaz

Byl organizátorem prvních českobudějovických beatových festivalů, iniciátorem spousty kulturních aktivit, dlouholetým ředitelem Metropolu. Sbírá výtvarné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.