Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Kovosvitu se opět vrátila dobrá nálada, říká obchodní ředitel

  15:31aktualizováno  15:31
Po svém návratu do Kovosvitu Daniel Horský obnovoval staronový tým. Měl za úkol vrátit firmě důvěru a přivést nové zakázky. I proto v loňském roce absolvoval stovky jednání nejen v Česku. „Čeká nás ale ještě spousta práce,“ říká obchodní ředitel, který do firmy přišel po krizi v roce 2016.

„Cítil jsem vnitřní povinnost firmě pomoct,“ říká obchodní ředitel Kovosvitu Daniel Horský. | foto: David Peltán, MAFRA

Jste s odstupem času spokojený s návratem do Kovosvitu?
Rozhodně. Myslím, že nemáme moc takových firem. Byla to pro mě i svým způsobem výzva. Firmě jsem věřil, což se zatím potvrzuje. Čeká nás ale neskutečné množství práce.

Z podniku jste odešel krátce před problémy v roce 2016. Proč?
Odcházel jsem ještě v roce 2015. Byl jsem odejit bývalým akcionářem Františkem Komárkem, respektive tehdejším generálním ředitelem. Bylo to rozhodnutí na manažerské úrovni. Měl tady dva kandidáty a vybral si druhého kolegu. V září 2015 jsme se dohodli na ukončení pracovního poměru. Začal jsem pracovat v TOS Kuřim ČKD Blansko jako obchodní ředitel. Tam jsem také strávil období mimo Kovosvit. Když jsem odcházel, nic nenasvědčovalo problémům, které později přišly (v polovině roku 2016 přestal zadlužený Kovosvit zaměstnancům vyplácet mzdy, společnost následně získala firma Industry Innovation, pozn. red.)

Daniel Horský (49 let)

V sezimovoústeckém Kovosvitu pracuje od roku 2010. V roce 2015 odešel a působil jako obchodní ředitel a člen představenstva v TOS Kuřim, odkud se v roce 2016 vrátil na jih Čech. Nyní žije v Táboře, má manželku a tři děti. Rád cestuje a s manželkou objíždí místa, na která nemá při obchodních cestách čas. Oblíbil si například Čínu.

Po krizi jste se na jih opět vrátil. Důvodem byly vaše zkušenosti?
Byl jsem osloven novým akcionářem panem Strnadem a velmi rád jsem nabídku přijal. Byl to pro mě návrat do známého prostředí. Vnímal jsem, že mám firmě co nabídnout. Podle mě byla logická volba dát sem člověka, který se nebude rozkoukávat a dlouho orientovat. Jsem z regionu, vyrostl jsem tady přes ulici. Děda sem přišel s Baťou, když se stavěla fabrika, a táta tady strávil celý život. Cítil jsem vnitřní povinnost firmě pomoct.

Jaké tedy byly vaše první kroky?
V podstatě šlo o personální stabilizaci firmy. Obchodní úsek se totiž kompletně rozpadl. Museli jsme sem vrátit nějakou obchodní sílu, zkušené a znalé lidi. Zaměřil jsem se na poskládání týmu, abychom byli opět funkční, mohli rozjet obchodní aktivity a snažili se o navrácení důvěry bývalých partnerů.

Šlo to?
Relativně brzy se to povedlo. V únoru nastupoval poslední z obchodníků. Podařilo se mi poskládat všechny, kteří tady za mého předešlého působení fungovali. Naštěstí jsem nemusel využít žádného přetahování. Spousta z nich se ozvala sama. Když viděli, že jsem se vrátil a přišel nový akcionář, projevili chuť se vracet.

A co se týče exportu?
Tam to bylo složitější. U exporťáků jsme ve stejné míře nebyli úspěšní. Postupně jsme tak loni budovali exportní tým a dnes už máme relativně zdravý základ. Je na čem stavět.

Kromě toho jste ale bojovali i s navrácením důvěry.
V tuzemsku, do něhož počítáme i Slovensko, funguje přímý prodej koncovým zákazníkům. Zde jsme se vrátili a výrazně pomohly právě známé tváře. V zahraničí jsme stabilizovali všechny partnery, nikdo neutekl. Byli ochotni naskočit do běžného byznysu a my jim za to na konci roku moc poděkovali. Osobně jsem vnímal, že minimálně výrazné části z nich nebylo jedno, jak Kovosvit dopadne.

V průběhu loňského roku jste informovali o zajímavých zakázkách. Jaké byly ty nejzajímavější?
Jsme relativně silní na tuzemském trhu, kde jsme udělali více než polovinu tržeb. Vsadili jsme na jednodušší stroje a s koncem roku došlo i na stroje hi-tech, jejichž cena je několikanásobně vyšší. Zákazníkem byla například Labara Radomíra Holíka, který přišel s objednávkou několika strojů. V zahraničí nás čekala práce na ruském teritoriu, kde jsme čelili totální ztrátě obchodní sítě a příležitostí. Začínali jsme budovat síť a dávat dohromady všechno od nuly, což se podařilo poměrně rychle. Partneři se k nám z historického pohledu vrátili.

Nebyl ruský trh risk?
Riziko máte na všech trzích. Kovosvit se nechce spoléhat jen na ruský trh. Musíme být schopni žít bez Ruska, ale byli bychom hloupí, kdybychom se o něj nepokoušeli. Naší snahou bylo vrátit se rozumným způsobem. S tím souvisí pozitiva i negativa. Podepsali jsme tam například poměrně velkou zakázku, ale nepodařilo se ji dotáhnout administrativně. Dál na ní pracujeme. Dohodli jsme se, že se chceme vrátit do Ruska, ale v bezpečné podobě. Žádné odesílání strojů bez zaplacení a tak dále.

Na konci roku jste uvedli, že se chcete zaměřit i na nové trhy. Jaké to budou?
Podařilo se nám několik obchodů ve Francii a letos zde máme podepsané další stroje, jejichž hodnota je 15 až 20 milionů. To je významná částka proti strojům za dva až tři miliony. Ve státech Evropské unie Kovosvit historicky vyklidil pozice, a tak jsme se snažili poctivou prací těmto regionům věnovat. Rozjelo se Portugalsko, začínáme se vracet do Španělska či Itálie. Podařilo se Pobaltí, oslovili jsme Balkán. Prodali jsme po dlouhé době stroje do Turecka. Osobně si myslím, že má turecký trh velký potenciál.

Například na veletrhu v Brně jste ale jednali i s ministrem pro střední a velké průmyslové podniky indického svazového státu Karnátaka. Co vzdálenější oblasti?
Při svém návratu jsem chtěl pracovat i na nich. Od začátku jsem přijal lidi, kteří pracují na Číně nebo Indii. Výsledkem je, že teď řešíme byznys do Číny, kde jde o stroje složitější. Máme i objednávky z Indie.

V Brně jste denně absolvovali 100 až 150 jednání. Jak se dá takové množství zvládnout?
Na jednáních se podílí jedenáct tuzemských prodejců. V tuzemsku je prodej regionálně členěný. Každý z obchodníků má jeden nebo dva kraje. Samozřejmě jsou tam i zahraniční partneři. Exportních manažerů máme osm. Když se to dá dohromady včetně generálního a obchodního ředitele, tak se dostanete na minimálně 15 až 20 lidí, kteří každý den jednají.

Dokázal byste vy sám spočítat, kolik jednání jste loni uskutečnil?
Myslím, že ne, byly jich asi stovky. Snažím se ale zakládat na týmové práci. Nemám rád one man show. Chci, aby pro Kovosvit v obchodní rovině pracovali lidé, kteří tvoří tým. Když jsem se sem vrátil, nebyla tady dobrá atmosféra. Na lidech bylo vidět, že se bojí o budoucnost. Když šel člověk po chodbě, bylo to někdy až smutné. V Brně i při závěrečném setkání na konci loňského roku jsem ale měl radost. Vrátila se dobrá nálada a víra v to, že to má smysl.

Autor:



Nejčtenější

Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou

Majitel čtvrtiny fotbalového hřiště v Přešťovicích  si svůj pozemek ohradil...

Jámy a v nich zabetonované železné kůly vyrostly takřka přes noc na fotbalovém hřišti v Přešťovicích na Strakonicku....

Čech předčil při prestižní soutěži v USA většinu vojáků Národní gardy

V běhu na tři míle desátník Mrocek suverénně zvítězil.

Dopadl lépe než většina reprezentantů Národní gardy z amerického státu Nebraska. Jen jeden muž byl na tom v prestižní...



Soud zrušil záměr převést vepřín v Letech na stát, kupní smlouva však platí

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...

Rozhodnutí o záměru převodu vepřína v Letech na Písecku na stát není platné. Takový je verdikt Krajského soudu v...

Placené provozování života v Krumlově má ohlas, části místních projekt vadí

Kateřina Šedá v českokrumlovské Široké ulici, kde bude během jejího projektu...

Vlnu kritiky od místních, ale i nadšené ohlasy vyvolal projekt Kateřiny Šedé s názvem UNES-CO. Umělkyně se v něm věnuje...

Z Písku by mohlo být malé Brno, věří ekonom České národní banky

„S bývalými spolužáky jsem stále v kontaktu. Stejně jako oni, i já v sobě...

O České národní bance, o podnikání na jihu Čech i o svém rodném městě v rozhovoru pro MF DNES mluvil ekonom Petr Král....

Další z rubriky

Bez tunelu pod nádražím hrozí v Českých Budějovicích kolaps dopravy

U Mánesovy ulice je naplánovaná patrová křižovatka. Pod zemí má mít silnice...

Více než miliarda korun je cena za podjezd pod nákladovým nádražím v Českých Budějovicích. Má být hotový stejně s...

Dům na náměstí v Krumlově, kde byla spořitelna, přestaví na luxusní hotel

Budova v centru Krumlova, kterou společnost CPI předělá na hotel, byla...

Historickou budovu spořitelny na českokrumlovském náměstí Svornosti přestaví společnost CPI za 100 milionů korun na...

Zelené autobusy pro turisty na Šumavě přicházejí o podporu obcí

Celkový pohled na obec Kvilda.

Některé šumavské obce přestanou letos poprvé přispívat na provoz Zelených autobusů. Podle starostů nemají moc velký...

Grafton Recruitment Praha
NÁSTROJAŘ, Táborsko

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 23 000 - 27 000 Kč

Najdete na iDNES.cz