V dobách největší slávy se v komplexu bývalé plicní léčebny Hrudkov na kopci nad Vyšším Brodem léčilo 260 lidí a pracovalo tu 160 zaměstnanců. Nyní jsou ve 12,5hektarovém areálu využité jen tři z pěti bytových domů.
Ubytovna, šest dvoupodlažních pavilonů, léčebný pavilon i budova s jídelnou a kuchyní a kompletní zázemí léčebny jsou opuštěné. Ačkoli jsou obehnané drátěným plotem s cedulemi Vstup zakázán, na některých budovách jsou vidět citelné praskliny.
Kraj by chtěl neutěšený stav svého majetku změnit. „Před týdnem jsme měli ve Vyšším Brodě konferenci, která se zabývala aktuálními výzkumy léčivých účinků šumavského vzduchu. Vznik moderní plicní léčebny by mohl být jeden ze zdrojů oživení hrudkovského areálu. Sama by se však neuživila, proto uvažujeme také o alternativní medicíně a rekreačním zařízení,“ uvedla vicehejtmanka pro zdravotnictví Ivana Stráská.
Za výzkumem šumavského lesního vzduchu stojí vědecký tým českobudějovického lékaře Petra Petra, který hledá farmakologicky účinné látky v jihočeské přírodě. Před dvěma lety změřil aromatické silice v lesním vzduchu v srdci šumavského parku na Modravě a na Vydře.
„Na Hrudkově byla jediná klimatická léčebna na jihu Čech, proto mě zajímalo, jestli má stejně kvalitní vzduch. A protože se na to nabalili další odborníci, začali počítat, co by to dělalo s lidmi, kdyby chodili na nordic walking či jezdili na kole po trase z Vyššího Brodu přes Hrudkov zadem na Frymburk a zpátky,“ řekl výzkumník Petr Petr.
Se svými spolupracovníky nakonec spočítal, že vzduch z vonných silic šumavských borovic a smrků má velmi účinné léčivé inhalace i na Hrudkově.
Oživení bývalého hrudkovského sanatoria však nebude jednoduché. Kraj musí nejdřív zpracovat projektový záměr na jeho využití a najít strategického partnera, který mu pomůže nést náklady odhadované v řádech stovek milionů korun.
„Hrudkov má jedinečnou polohu, byla by škoda ho prodat někomu pod cenou. Myslím, že tu mohou vzniknout zařízení, která budou prosperovat,“ podotkla Stráská.
Pro vyšebrodského starostu Milana Zálešáka je tento posun v budoucím využívání hrudkovské léčebny dobrou zprávou. „Plicní léčebna je v Budějovicích, kde se vzduch s tím šumavským nedá srovnat. I když je jasné, že samotné vzdušné lázně by se v dnešní době neuživily, uvítali bychom tu cokoli, co bude užitečné pro lidi, přinese oživení a zastaví devastaci areálu. Hlavně že to kraj neprodá. Nechceme tu plac, kde bude vietnamské zboží, nebo ubytovnu pro sociálně slabé,“ přemítá Zálešák.
Léčebna tuberkulózy a dalších respiračních onemocnění sídlila v Hrudkově od šedesátých let minulého století. Zpočátku v ní pracovalo 160 lidí, ke konci už sotva třetina. Lůžek bylo nejprve 264, v době před uzavřením měli místo pro 88 pacientů a léčili i pacienty interny a moderní plicní léčebny a dlouhodobě nemocné.
Na podzim 2005 se plicní léčebna přestěhovala do českobudějovické nemocnice a od té doby areál chátrá. Budějovická nemocnice pro něj nenašla žádné jiné využití a Jihočeský kraj se ho rozhodl prodat. Nejprve sám, po několika neúspěšných pokusech pověřil prodejem nemocnici a teď se rozhodl využít Hrudkov sám.
