Před dvěma lety byli lesníci pod Kletí v klidu. Poslouchali, jak se tehdy Českem šířily zprávy, že kůrovec pustoší lesy na Moravě. Jim se lýkožrout vyhnul, ale letos už s ním musí zápolit sami.
Kůrovcová kalamita postupuje, z Vysočiny se rozšířila i do níže položených oblastí jižních Čech a dostává se i do míst, která dosud nebezpečný brouk nenapadl. Invazi podporuje stále se prohlubující sucho.
Třeba na Písecku trvá kůrovcová kalamita už několik let. A letošní počasí problémy ještě prohlubuje. Zatímco jindy první generace lýkožrouta vyletuje ke konci května, letos to bylo už v polovině dubna. Znamená to, že za dva týdny vyletí už další a dá se očekávat, že brouci stihnout vytvořit tři, možná i čtyři generace.
V okolí Dačic jsou oslabené už nejen smrkové lesy
„Boj je pracný a náročný finančně i organizačně. Napadené stromy, které se nepodaří z lesa hned odvézt, je nutné chemicky ošetřit. Navíc mi poslední dobou připadá, že si ty problémy trochu dělají lesníci sami, protože se neumějí domluvit,“ míní jednatel podniku Lesy města Písku Václav Zámečník.
Nejhorší situace v kraji je podle informací největšího majitele, státního podniku Lesy ČR, na Českobudějovicku a Písecku. Problémy ale mají i v Třeboňské pánvi, na Dačicku a pak také v oblasti Blanského lesa s nejvyšší horou Kleť.
„Je to způsobeno zejména kombinací sucha a kamenitého podloží. A místy také tím, že smrky doplňují buky, které smrkům vodu intenzivně odebírají. Kůrovec nerespektuje to, zda se jedná o chráněné území, či hospodářský les,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
V okolí Dačic jsou oslabené už nejen smrkové lesy. Nedostatek srážek způsobuje i chřadnutí borovic, se kterými se počítalo jako s možnou náhradou smrků v sušších oblastech. Také oslabené borovice pak ničí dřevokazi, například lýkohub.
„Tenhle rok je zatím nejhorší a situace se nelepší. V těch napadených oblastech chřadnou i poslední zbytky lesů, holiny se propojují. A všechny problémy, které české lesy mají, se v téhle situaci projevují naplno. Třeba i nedostatek lidí, kteří by napadené stromy těžili, což znamená, že se potíže dál šíří,“ podotýká Jaroslav Mátl z odboru životního prostředí Městského úřadu v Dačicích.
Cena dřeva klesá
Kvůli množství dřeva na trhu pak rapidně klesá i jeho cena a lesníkům přibývají i další starosti.
„Moc bych si přál, abych mohl říct, že se situace zlepšuje, ale není to tak. Naopak, těch problémů je pořád víc a vzhledem k tomu, jaká je situace, ani nevidím nějakou velkou naději. Nemám třeba pocit, že by v kraji byl až tak velký přetlak dřeva, ale spekulace ceny stejně srážejí dolů. Kubík se dá v aukcích sehnat už za tři stovky. To, co se děje, nemá logiku ani obdoby,“ říká Zámečník z Písku. V minulých letech lidé kupovali kubík dřeva za tisíc korun i více.
Kolísající ceny potvrdila i Jouklová. Podle ní značí klasickou přesycenost trhu. Na ni navíc reagují i v okolních státech, kam řada majitelů z kraje své dřevo běžně zvládá vyvážet.
„O problému s odbytem dříví víme. Údajně dolnorakouská vláda nařídila některým zpracovatelům vytvořit skládky dříví v desítkách tisíc kubíků a financuje výkup dříví na ně. Ve srovnání s aktivitami české strany jde samozřejmě o další zvýhodnění domácího dříví v neprospěch toho z Čech. Oproti loňsku, kdy došlo k omezení odbytu dříví na přelomu července a srpna, je to letos již od května,“ naznačuje Jouklová a dodává, že situace je způsobena přetlakem dříví i v okolních státech kvůli kůrovci a po různých větrných smrštích od loňského srpna. „Finanční pobídky Bavorska a Rakouska ke zpracování kalamit vykonají také své,“ míní.
Zatím nejmenší problémy s kůrovcem mají v CHKO Šumava a v národním parku, kde se doposud potýkají s řešením následků loňských vichřic, které pustošily lesy především v okolí Stožce.
„Do začátku prázdnin by měly být tyto práce hotové. „I nás se ale přetlak na trhu dotýká, musíme dřevo skladovat například ve skladu v Nové Peci. To samozřejmě znamená manipulaci navíc, čas i peníze. Situace ale není tak vážná jako jinde,“ popisuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
