Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Ke kůrovci se přidal vítr. Dřeva je moc a na pilách nestíhají

  • 2
Kůrovcová kalamita v Jihočeském kraji postupuje. Třeba na Písecku lesníci už roky kácejí jen napadené stromy. Krizová situace je ale i v Rakousku a Bavorsku. Další statisíce kubíků dřeva navíc přibudou po větrné kalamitě z víkendu. Prodej vázne, ceny klesají a firmy počítají milionové ztráty.

V jižních Čechách vítr o víkendu řádil především na Šumavě, velké škody ale hlásí i Vojenské lesy a statky z Boleticka (více čtěte zde).

Poškozené dřevo bude nutné urychleně odvézt. „Už to bude problém, protože chybí lidé. Je to často znehodnocené dřevo, které nepůjde prodat jako kulatina, ale pouze na vlákninu, a to i z velkých stromů. Ještě více stromů navíc vítr poškodil v Bavorsku, což nás samozřejmě také ovlivní. Jisté je, že ceny budou klesat, otázkou je, kam až je to možné,“ podotýká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Nijak zvlášť daleko se dřevo vozit nevyplatí

Dřeva už je na trhu tolik, že ho na pilách nestíhají zpracovávat. Situaci ovlivňuje i boj s kůrovcem na severní Moravě. A v okolních státech je to podobné. Mnoho jihočeských firem přitom vyváží hlavně do Rakouska a Německa.

„Naší hranicí je vzdálenost 140 kilometrů, protože zpracovatelské závody v jižních Čechách zkrátka chybí. Ale kvůli zahlcení trhu dřevem se situace mění i za hranicemi. Kontroly při přejímání jsou mnohem přísnější a cena stále padá. Za kubík kulatiny jsme loni dostávali běžně přes dva tisíce korun, dnes v průměru jen 1 800,“ popisuje jednatel Lesů města Písku Václav Zámečník.

Právě v okolí Písku bojují lesníci už několik let s kůrovcem. A nic nenasvědčuje tomu, že by se měla situace zlepšovat. „Od roku 2015 se prohlubuje vláhový deficit. Sucho se navíc v lesích projeví vždy s několikaletým odstupem. Teplé a suché počasí navíc škůdcům nahrává. Oslabené stromy jsou snadným terčem,“ vysvětluje Zámečník.

Právě změny klimatických podmínek jsou podle lesníků zásadním problémem. Smrk je na ně připravený nejhůře, vedrům ale někdy neodolají ani borovice nebo duby. „Snažíme se tak na paseky vysazovat i čtyři druhy stromů, aby se alespoň některý ujal,“ dodává Zámečník.

V letošním roce je v celém kraji boj s kůrovcem nejintenzivnější v okolí Vodňan a Hluboké nad Vltavou. „Ze zákona máme povinnost prioritně zpracovávat nahodilou těžbu, tedy stromy poškozené větrem i napadené lýkožroutem. A třeba na Vodňansku už s jistotou víme, že do konce roku nebudeme nic kácet úmyslně, pouze likvidovat škody,“ popisuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Smrkového dřeva je podle ní v současné době na trhu tak moc, že firmy, které s ním obchodují, samy ukončují těžby pro letošní rok.

„I nám tahle situace přináší problémy. Ceny dříví vyplývající z uzavřených smluv jsou teď pro firmy nevýhodné. Kvůli kritické situaci v sousedních státech navíc tamní výkupci dříví a pilařské provozy omezily nákupy z Česka, což může řadě firem způsobit problémy. Vítr nám v jižních Čechách poškodil odhadem 65 tisíc kubíků dřeva. To není pozitivní zpráva, odstraňování škod doplní problémy spojené s kůrovcem. Situaci to ale dramaticky nezmění,“ míní Jouklová.

Pily stály kvůli dovoleným

Podle firem, které se zabývají prodejem dřeva, navíc nynější situaci ovlivňují i závodní dovolené, které pozastavily přes léto činnost na pilách nejen v zahraničí.

„Ty tento týden skončily a do pil se hrne dřevo. Kapacity ale nebudou za pár dní stačit. Tahle situace se v létě opakuje už několik let, takže můžeme očekávat, že ceny porostou zase až ke konci roku. Pro obchodníky je provize většinou stejná, ale majitelé počítají ztráty,“ říká Rostislav Batista ze společnosti BaP Batista, která se zabývá výkupem lesů a prodejem dřeva.

Kůrovcová kalamita postihuje zatím hlavně níže položené oblasti, kde je smrk nepůvodním stromem a kde je přesto hojně zastoupený. Oproti loňskému roku ale stoupá i počet kůrovcem napadených stromů v Národním parku Šumava.

„V loňském roce jsme byli na dlouhodobém minimu, těžilo se asi 20 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. Letos očekáváme, že přesáhneme 50 tisíc, a další rok bude pravděpodobně ještě dramatičtější. Po orkánu Kyrill ale byly i roky, kdy se těžilo 350 tisíc kubíků,“ připomíná náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Na Trutnovsku vznikl po bouřce rozsáhlý polom:

15. srpna 2017