Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kamenné jeviště u Hrádku: božiště Doudlebů, nebo náhodný shluk kamenů?

  10:06aktualizováno  10:06
Nedaleko Hrádku u Trhových Svin se v lese ukrývá místo, kde se lidé nabíjejí energií. Původ přírodního jeviště není známý, mohlo to být shromaždiště slovanského kmene Doudlebů či druidská léčebna. Nebo šlo jen o náhodný shluk kamení?

Vesnice ležící jihovýchodně od Trhových Svin na Českobudějovicku je nenápadná a odbočku sem jde snadno přehlédnout. Pokud jedete po silnici směrem na Nové Hrady, po zhruba čtyřech kilometrech odbočuje vlevo mezi poli cesta do obce, kde trvale žijí jen necelé čtyři desítky obyvatel. Víska nese název po středověkém hradu, který kdysi stál v nedalekém lese. Dnes už jsou pozůstatky po něm zarostlé a pro běžného kolemjdoucího téměř neviditelné.

Celý život tady v jednom z prvních stavení bydlí devětapadesátiletý Ladislav Tůma, který zná okolí dokonale. Kdo sem přijede, rád ho provede. Lidé sem prý chodí do lesa hledat kamenné jeviště, skalní útvary, které u citlivějších jedinců vyvolávají brnění a příliv energie.

„Sám místo občas navštěvuji, já tam ale žádnou zvláštní energii necítím. Za týden sem ale přijde třeba deset až dvacet lidí, kteří se po takovém místě ptají. Psychotronici říkají, že tu něco zvláštního určitě je,“ prozradil Tůma.

Kamenný amfiteátr leží pod vesnicí. Když projdete Hrádkem, narazíte na Martinský mlýn, který minete, a budete pokračovat asi sto metrů doprava po lesní cestě. Přírodní jeviště je v lese za mlýnským rybníkem, skalní výběžek je vidět vlevo za potokem po pár minutách chůze.

Tajemné rýhy v balvanu

Jakmile se k němu přiblížíte, rozprostře se před vámi pohled na kamennou desku a hranatý balvan podobající se řečnickému pultu. Kolem něj jsou rozesety další kameny, je jich celkem dvanáct a jsou vysoké přibližně metr. Zajímavý je jeden z nich, který na sobě nese nápis. Tajemné místo, jeviště do půlkruhu obklopené žulovými balvany, je opředeno různými teoriemi o tom, k čemu sloužilo a jak vzniklo.

Fotogalerie

Domnělé božiště objevili na konci 19. století. Více se jím začal zabývat lišovský městský archivář a vlastivědný pracovník František Miroslav Čapek. Podle něj se jednalo o kultovní centrum slovanského kmene Doudlebů. Ostatně i turistická značka v místě připomíná, že skalní skupina byla dříve považována za kultovní místo Doudlebů. Podobné kameny podle svých zjištění viděl až ve Švédsku či v Korutanech.

Rýhy na jednom z balvanů pod jevištěm byly mnohými vykládány jako starověké runové písmo, nebo jako latinské písmo. Ten nejstřízlivější výklad hovoří o tom, že jde jen o přírodní popraskání kamene vlivem zvětrávání.

Božiště údajně oživili mimozemšťani

Na místo se v průběhu 90. let minulého století vydal psychotronik Pavel Kozák, který četl nápis jako slovanské označení kukule, což znamená kuchyň nebo mnišskou kápi. V knize Tajemná místa na samém jihu Čech hovoří o tom, že šlo o druidskou léčebnu či poustevnu, kde druid připravoval léčivé lektvary a pořádal magické rituály, aby byl jeho lid v harmonii s bohy.

Na základě psychotronických měření došel k závěru, že nedaleko Hrádku skutečně pobýval starokeltský kněz. Ve svých teoriích šel ještě dál. Božiště podle něj bylo před tisíci lety oživeno mimozemšťany.

Moravský páter a archeolog František Přikryl zase v kameni četl rýhy zleva doprava jako KUKULSI, u starých Slovanů to symbolizovalo smrt. Podle něj jeviště vzniklo asi v 7. století a jednalo se o posvátné místo, kde si muži „ve jménu nejvyššího majestátu smrti slibovali věrnost“. Jak zmínil místní průvodce Ladislav Tůma, odjakživa se také věřilo, že jeviště představuje hrob pohanského vojvody a pod kameny se nachází zlatý poklad.

Žádné písmo, jenom rýhy

Všechny úvahy o kultovním rozměru skalních útvarů či snad možné výklady poukazující na runy v jednom z kamenů vyvrátil archeolog Karel Sklenář ve Slepých uličkách archeologie, které vydal na konci 70. let. Rýhy v balvanu popisoval jenom jako „pravidelnější pukliny a rýhy v povrchu“, které kdysi mohl člověk ještě podpořit vlastní silou, aby jim později dodal význam.

„Ještě štěstí, že Státní archeologický ústav odolal žádosti o výzkum ‚božiště‘, kterou chtěly Trhové Sviny ve 30. letech odpomoci místní nezaměstnanosti: byla by to škoda jeho skrovných prostředků,“ napsal tehdy Sklenář.

Ať je to s původem kamenného jeviště jakkoliv, většina výletníků jej neřeší. Chodí se sem takzvaně nabíjet. Stačí se o jeden z balvanů opřít nebo na něj na několik minut přitisknout ruce a člověk ucítí energii proudící do těla. Každý ji nevnímá, ale už jen ze zvědavosti je dobré si to vyzkoušet.

Mše pod širým nebem

Poblíž je i poutní místo Kostelíček, které leží mezi Hrádkem a Olešnicí. Od přírodního jeviště je vzdálené necelý kilometr. Stačí jít odtud po lesní cestě do kopce k lesní školce, kde zatočíte doprava a na rozcestí pak doleva.

Nedojdete však k žádnému kostelíčku, ale kamenným božím mukám z roku 1904. Pod kříž nosí obyvatelky nedaleké Olešnice čerstvé květiny. Dříve tu stála poutní kaple, která byla za Josefa II. v roce 1786 zrušena.

V létě se tu každoročně konají mše s farářem pod širým nebem. Údajně má místo také magickou sílu, podle Kozáka snad jen o něco nižší energetický náboj než kamenné jeviště.




Nejčtenější

Fekální vůz předělali dobrovolní hasiči za pět let na zásahovou cisternu

Přehořovští hasiči se rozhodli zakoupit fekální vůz a předělat ho na hasičský.

Svépomocí, zdarma a ve svém volném čase dobrovolní hasiči z Přehořova u Soběslavi předělali fekální vůz na hasičské...

Soud rozdal partě tresty za vykrádání trafik, po rozsudku se mládež smála

Soud (ilustrační foto)

Po skoro dvouletém procesu vynesl senát českobudějovického okresního soudu verdikt nad jedenáctičlennou skupinou vesměs...



Vary nedaly šanci Slavii, hokejisté Českých Budějovic padli v Třebíči

Karlovarský útočník David Hruška objíždí slávistickou branku.

První hokejová liga pokračovala ve středu pěti zápasy 22. kola. Vedoucí Karlovy Vary bez potíží zdolaly Slavii 6:2 a...

Žil si jako král, teď podvodníka s auty čeká devět let ve vězení

Vazební věznice Hradec Králové

Úhrnný trest devíti let a dvou měsíců za zpronevěru a podvody uložil budějovický krajský soud bývalému řediteli...

Hřbitov v Křišťanově zničily v 50. letech bagry, teď je tam nový náhrobek

Dominantou Křišťanova, kde nyní žije okolo sta obyvatel, je kostel...

V roce 1921 bydlelo v Křišťanově skoro 1 600 lidí. Obec ležící v nadmořské výšce přes 900 metrů měla školu, faru, poštu...

Další z rubriky

Soud rozdal partě tresty za vykrádání trafik, po rozsudku se mládež smála

Soud (ilustrační foto)

Po skoro dvouletém procesu vynesl senát českobudějovického okresního soudu verdikt nad jedenáctičlennou skupinou vesměs...

Strážníci řekli, že je napadl agresivní řidič. Svědci viděli něco jiného

Po náplavce u Vltavy v Českých Budějovicích vede oblíbená cyklostezka.

Spor o špatné zaparkování mezi 42letým mužem a strážníkem v Českých Budějovicích se možná odehrál jinak, než jak jej...

Za pád ultralightu může chyba pilota i odlomené křídlo, uvedli vyšetřovatelé

Na Prachaticku se v sobotu zřítil ultralight. Po dopadu začal hořet, pilot...

Tragickou havárii ultralightu u obce Dub na Prachaticku uzavřel Ústav pro odborné zjišťování leteckých nehod. Podle...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.