Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěšky do Jeruzaléma: student putoval 40 dní, zvládl 1 300 km

  11:29aktualizováno  11:29
V červenci si Ladislav Zibura sbalil krosnu a vydal se pěšky do neklidného Izraele. Start jeho pouti byl na severu Turecka, cíl v Jeruzalémě u Zdi nářků. Poznal strach, když musel před palestinskými raketami utíkat do krytu, ale i nekonečnou pohostinnost místních. Letošním putováním završil trojlístek poutí, jak si předsevzal v soutěži Tvůj příběh a od iDNES.cz získává sto tisíc korun.

Výhru 100 tisíc korun v soutěži iDNES.cz Tvůj příběh si převzal poutník Ladislav Zibura na mikulášské oslavě společnosti MAFRA | foto: MAFRA

Na cestu se dvaadvacetiletý student z Českých Budějovic vydal s řízky od maminky 12. července. Zamířil autobusem do Sofie, odtud ještě popojel na turecké území. Pak už šel po svých. 

Hnacím motorem pro něj byla kromě kávy a čaje setkání s místními lidmi. „Každý řidič, který na mě zablikal nebo zatroubil na pozdrav, každé dítě, které mi zamávalo, stovky konverzací s místními lidmi a jejich neskutečná pohostinnost,“ vypočítává Ladislav.

Fotogalerie z cesty

Zkušenost s nejvřelejším přijetím má z muslimských rodin. Je to i díky tomu, že pouť má v islámském světě dlouhou tradici a pohostit poutníka je povinností každého muslima. I když se třeba Turci jeho výpravě podivovali, nikdy mu ji nevymlouvali, jeho záměr byl pro ně zajímavý. 

„Když jsem v Turecku procházel městy, lidé na mě mávali a zvali mě k sobě na čaj a jídlo. Trochu obtížnější to bylo jen v červenci, během ramadánu, kdy většina muslimů přes den nejí ani nepije. To, že jsem ramadán nedržel respektovali a chápali, nicméně k obědu mě nezvali, neb žádný neměli,“ vzpomíná. 

S večeřemi to už bylo lepší, zvali ho do restaurací, ale i k sobě domů nebo na svatbu. Pohostili ho i pracovníci skládky, vojáci, zemědělci na poli, jedl i se slepicemi na dvorku.

Spal zavěšený na billboardu i se zahradními trpaslíky

Noci trávil také u domorodců, v Turecku necelou polovinu z nich, v Izraeli spal až na jednu výjimku v přírodě. „Když to bylo možné, snažil jsem se spát u místních - každá rodina má svůj úžasný příběh, atmosféru, vůni domova - a taky jídlo a sprchu,“ přiznává. 

„Okamžiky, kdy jsem seděl s docela cizími lidmi na terase, pil čaj, kouřil vodní dýmku a intenzivně vnímal, jak jsme si blízcí, i když nás nic nespojuje, pro mě patřily k vrcholům pouti,“ vypráví.

Pěší pouť do Jeruzaléma

  • Během čtyřicetidenního putování urazil Ladislav Zibura asi 1 300 kilometrů (tisíc v Turecku, zbytek v Izraeli). Trasa pouti zůstala stejná, jak si ji přibližně naplánoval (pěšky z Turecka, jen přes Marmanské moře trajektem a z Antalye do Tel Avivu letadlem), jen si v Izraeli zašel ke Galilejskému moři. 
  • Celá cesta ho stála méně, než kdybych si do Izraele nebo Turecka zaplatil poznávací zájezd.
  • Cestou ho potkal jeden zdravotní neduh, který se ho dosud drží: tinnitus - pískání v uchu. Nepříjemnost se objevila po oslavách konce postního měsíce ramadánu, kdy se ocitl uprostřed lidí střílejících do vzduchu. „Byla to prostě situace, ze které není cesty zpět,“ říká.
  • Letní putování zvládl v botách, které ho provázely i na předchozích poutích. Mají tedy za sebou přes 4 tisíce kilometrů. „Podrážka zmizela, a tak už je jen vyčistím a vystavím vedle diplomu z matematické olympiády,“ plánuje Ladislav.
  • Již 14 dní před návratem si vysnil jídlo a pití, které si dá doma jako první - uzené a pivo. Dostal je už na letišti.

Probouzení s prvními paprsky slunce a zpěvem ptáků v hamace ale také nebyla špatná. „Rád si vybírám netradiční místa, tentokrát jsem spal třeba v troskách synagogy, rodině významného vysokoškolského profesora, vojenských kasárnách, zavěšený v hamace na zadní straně billboardu, na střeše rozestavěného domu, v izraelské poušti, pod stromem v univerzitním kampusu nebo venku na gauči u prodejce zahradních trpaslíků,“ vyjmenovává poutník.

Navigaci nahradilo slunce a rady domorodců

Zatímco hamaka v jeho batohu nemohla chybět, mapy nebo GPS navigaci byste tam hledali zbytečně. Z domova vyrazil jen se seznamem měst, kterými by měl projít, pak už se spoléhal jen na slunce a komunikaci s místními. 

„Na cestu dál jsem se ptal v každé vesnici. Občas mi lidé poradili zkratku nebo mě varovali před nebezpečím - a to mapa nenahradí,“ podotýká mladík, který nemá ve zvyku trasu přesně plánovat. „Každá nejistota je motivací k tomu, bavit se s lidmi a prohloubit tak spojení s danou zemí.“

Občas si trochu zašel, protože se nerad vrací. Cesta tak byla v některých úsecích delší, než bylo zapotřebí. Někde se naopak ani zdržovat nechtěl, třeba v cíli cesty, Jeruzalémě. 

Kvůli nepokojům tam zůstal jen jeden den, při odchodu z města ho vyprovázely kameny, které po něm házely děti. „Myslely si, že jsem Američan. Musel jsem je uplatit, aby přestaly,“ vzpomíná na nepříjemné chvíle. „Napětí země, která je ve válce, je nejsilnější dojem, který ve mně z Izraele zůstal,“ dodává. 

Prošel si biblická místa kolem Galilejského moře, kde žil Kristus, podíval se do palestinské oblasti Západního břehu, strávil noc v poušti, prošel si originální křížovou cestu a navštívil hned dva údajné hroby Krista.

Připomínka válečného stavu se vrátila na letišti, kdy musel utíkat do krytu. „Ten pocit, že na vás někdo vystřelil raketu - byly dokonce dvě - s úmyslem vás zabít a vám nezbývá než stát v krytu a doufat, že se izraelské armádě podaří ji sestřelit, je velmi nepříjemný.“

Výhra padne na cestování, pomůže i potřebným

Domů se nakonec vrátil v pořádku, postupně si dává do pořádku tělo. Užívá si běžné věci, jako je sprcha, čisté oblečení nebo hodinky. Také spřádá plány, jak naloží s výhrou sto tisíc, kterou získá od iDNES.cz za splnění svého předsevzetí - podniknout poutě do Říma a Jeruzaléma. 

Tvůj příběh

Soutěž vyhlásil iDNES.cz v roce 2011 pro mladé lidi do 25 let. Z výběru poroty a hlasování čtenářů vzešlo 50 finalistů. Za splnění svého životního snu získají od iDNES.cz odměnu 100 tisíc korun.

Část peněz chce vrátit části světa, kterou teď prošel. „Rozhodl jsem se přispět organizaci Člověk v tísni na konto SOS Sýrie. Na útěku tam je proti své vůli 13 milionů zcela nevinných lidí, kterým sto dolarů třeba na místo v utečeneckém táboře může zachránit život,“ domnívá se. Část peněz mu zpětně pokryje náklady na poutě a zbytek si nechá na další cestování.

To ale nejsou všechny plány studenta žurnalistiky a ekonomie. Na poutích si vedl velmi podrobné deníky, které budou podkladem pro knihu, do které se chce pustit. 

A cestovatelský plán? „Znovu vyrazit do Santiaga de Compostela. Říká se, že tam nikdo nejde jen jednou, každý dřív nebo později zatouží se do Španělska vrátit, a je to úplná pravda,“ uzavírá poutník.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Dobrovolní hasiči havarovali na cestě k nehodě v obci Lenora.
Hasiči vyjížděli k dopravní nehodě. Na cestě ale sami havarovali

Z přestupku je podezřelý dobrovolný hasič, který boural na cestě za dopravní nehodou v obci Lenora na Prachaticku. Dobrovolníci vyjeli zasahovat u střetu...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
KONSTRUKTÉR JUNIOR, 40 000Kč

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.