Tomuto místu, které jde přirovnat k přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní, hrozilo zasypání hlušinou a zánik. Vědci z Biologického centra Akademie věd ho ale po dohodě se starosty okolních obcí navrhli zachovat a udělat tu zajímavou zastávku pro místní i pro cykloturisty, kteří tu hojně jezdí.
Během dvouletého průzkumu lokality vědci ve spolupráci se studenty z českobudějovického Gymnázia Jírovcova zjistili, že jde o zajímavé geologické, biologické, zoologické i historické místo.
„Zjistili jsme, že tady vytéká pramen velmi kyselé vody a obsahuje velké množství železa, síry a dalších prvků. Není radioaktivní a je překvapující, že tu jsou živočichové a v blízkosti také rostliny. A dokonce i houba třepenitka vlhkožijná, která se vyskytuje jen na pěti místech v Česku a zároveň je v Červené knize ohrožených druhů,“ vysvětluje mikrobiolog Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Zatímco dosud byly spojovány Mydlovary a okolní obce hlavně s negativními následky po těžebním průmyslu, podobná místa by mohla krajinu zase oživit.
V minulém století se tu těžil lignit a vytěžené jámy se postupně zavážely škvárou z místní elektrárny. A protože poslední těžební jámy už nebylo čím zasypávat, rozhodl tehdejší krajský národní výbor, aby se tu udělala úpravna uranových rud.
„Kvůli tomu je to tu tak průmyslově zdevastované. Ale naopak, co tu objevili vědci, je zajímavé. A mohl by to být první krok, jak tuto krajinu zase oživit a přiblížit lidem z jiné stránky než jen ze zamoření průmyslem,“ podotkl mydlovarský starosta Petr Ciglbauer.
Příroda člověku nic neodpustí a časem mu vrací, jak se na ní v minulosti podepsal. Na místě dnešní laguny s rezavou vodou byla léta klasická louka, kterou majitelé celou sekali. Až zhruba před pěti či šesti lety začal její roh přímo u silnice zarůstat náletovými stromky a ze země vyvěrá podivný pramen.
„Naučná tabule vysvětlí, že to je strašně nedoceněné místo. Čekala jsem, že tu budou rostliny, které se vyskytují na místech zasažených lidskou činností. Těžil se tu lignit a pak vlivem tlaku zavážky na podloží tu vyvěrá tohle. Ukazuje nám to paměť krajiny a rozhodně jsem nečekala, že v tak kyselém prostředí najdeme tak bohatý život,“ svěřila se studentka gymnázia Michaela Kučerová, která se na vědeckém projektu podílela.
