Strakonický básník Ondřej Fibich se vydal po stopách Jakuba Bursy před deseti...

Strakonický básník Ondřej Fibich se vydal po stopách Jakuba Bursy před deseti lety. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Stavitele Bursu provází řada legend, kniha představí jeho skutečný život

  • 1
Tuhle legendu si předávají generace jihočeských venkovanů dodnes. Bohém Jakub Bursa přišel na místa budoucích staveb, v návalu inspirace nakreslil podobu domu hůlkou do prachu a pak ho s pomocníky postavil. Do malty také přidával tajné látky... Kým byl doopravdy, to ukáže nová kniha Národního památkového ústavu.

Pod publikací s názvem Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura českobudějovické pobočky ústavu je podepsána šestice autorů v čele se strakonickým básníkem Ondřejem Fibichem.

„Bursa nás dodnes oslňuje svou imaginací. Vyrůstal z tradic, nazval bych ho zednickým misionářem nebo Gaudím Pošumaví,“ líčí Fibich.

Kniha kromě Bursových prací a života ale ukazuje i to, jak vypadal myšlenkový svět a životní styl v době takzvaného selského baroka.

Úvodní kapitoly pojednávají o vesnickém lidovém stavitelství na jihu Čech. Vesnice byla až do konce 19. století živě pulsujícím světem. Na divadelní scéně návsi s hrdými statky se pravidelně odehrával opakující se roční cyklus denního i svátečního života - masopust, pašije, dožínky, „muziky“...

Jakub Bursa

Zednický mistr se narodil 21. července 1813. Žil ve Vlachově Březí a tvořil v jeho širokém okolí. Po mistrovských zkouškách v roce 1840 se vyprofiloval jako zručný štukatér. V roce 1868 opravil na březském hřbitově zdi, bránu se zvoničkou a postavil márnici. Na ní štukem provedl lebku s hnáty, jako by tušil, že zde brzy spočine. Stalo se tak 19. srpna 1884, kdy náhle zemřel na ulici. Jeho stavby a štuky jsou k vidění od Škarezu po Jiřetice a od Kovanína ke Dvorům. Jméno Bursa je dodnes „značkou“ a synonymem pro zdobené venkovské štíty.

Grunt představoval selské rodové sebevědomí. Bohatě tvarované a vyzdobené štíty byly i vizitkou zámožnosti, dobrého hospodaření majitele statku a jeho společenského postavení v obci. V takovém ovzduší začal působit Jakub Bursa.

Nejznámější jihočeský zedník a štukatér tvořil zejména v okolí Vlachova Březí. „Před deseti lety jsem se vydal za jeho dílem a za vzpomínkami na něj. Panovalo o něm mnoho zkazek. Nikdo nevěděl, kdo to je, jakým způsobem žil, z čeho vycházel. Po setkání s památkářem Martinem Gažim to dostalo reálné obrysy a dohodli jsme se na vydání publikace,“ říká Fibich, který žije ve Strakonicích a vedle poezie se zabývá i okolní krajinou a sběrem pověstí.

Tým autorů objevil zásadní věci v litoměřickém archivu, několik let procházeli jednotlivé chalupy a statky, mluvili s desítkami lidí.

 „Podařilo se nám vyvrátit mýty a legendy, které o Bursovi panují.  On byl například členem cechu zednického, a navíc mistrem, musel dodržovat pravidla. Ta jasně zakazovala nemravné chování jakéhokoliv druhu. Pokud by je porušoval, byl by vyloučen,“ naráží Fibich na nejznámější pověst o Bursově bohémství a lehkomyslnosti.

Ta říká, že za svou práci Bursa skoro nic nechtěl, naopak s kumpány pořádal veselé pitky. Zhýralý život ho pak přivedl na mizinu a zemřel osamělý v chudobinci.

První lidový řemeslník, který podepisoval své práce

Bursa při štukové výzdobě používal často náboženskou symboliku, svérázné nápisy, byl vůbec prvním jihočeským lidovým řemeslníkem, který podepisoval své práce.

Vedle detailního vhledu do Bursova života a jeho tvorby ocení čtenáři především katalog venkovské architektury na Vlachobřezsku. „Zájemcům o Bursovo dílo bych určitě doporučil navštívit Jiřetice pod Helfenburkem, stavení číslo šest v Libotyni nebo půvabnou hospodu v Radhosticích. Dva lvi nad vchodem jsou dochované originální štuky přímo od Bursy,“ upozorňuje Fibich.

Závěrečná kapitola navíc poradí vlastníkům krásných venkovských domů, čeho by se měli vyvarovat, a co naopak tomuto typu památek prospívá.

„Je to obrovské bohatství, které bychom měli uchovávat a hlavně vnímat. Je nutné najít kompromis mezi zachováním památky a možností ji dnes užívat,“ dodává památkář Pavel Hájek, autor této části. Kapitola přináší i snímky ukazující poškození historického prostředí návsi například stavbou novodobé prodejny.

Celou knihu provázejí současné barevné fotografie, historické snímky z archivů, kresby i malby, které odkrývají také druhý život venkovských štítů i jejich dnes jen tušenou barevnost.

Publikace je k sehnání v kamenných i internetových knihkupectvích za 390 korun.