Vlasta Kálalová - Di Lotti se sešla s prezidentem T. G. Masarykem, který jí

Vlasta Kálalová - Di Lotti se sešla s prezidentem T. G. Masarykem, který jí půjčil peníze na založení ordinace v Iráku. | foto: Repro z knihy Doktorka z domu Trubačů

Konec války přežila jen díky tomu, že dělala na zemi mrtvou

  • 9
Osmého května si připomínáme 68 let od konce 2. světové války v Evropě. V ten samý den se u Bernartic na Písecku odehrála smutná událost, která velmi zasáhla i známou lékařku Vlastu Kálalovou - Di Lotti.

Psalo se úterý 8. května 1945, když Bernarticemi u Milevska projížděla kolona německých jednotek SS. Blížil se konec války a Němci byli na ústupu. I přesto připravili o život 44 lidí. Mezi nimi i manžela doktorky Vlasty Kálalové - Di Lotti a její dvě děti. Ona sama měla velké štěstí - ležela se zavřenými víčky na zemi a předstírala, že je mrtvá.

Vlasta Kálalová - Di Lotti založila v Bagdádu roku 1925 soukromou ordinaci. Vedla ji sedm let.

Vypjatý moment zachytila Ilona Borská ve své knize o Kálalové Doktorka z domu Trubačů. "Jiří, proč mě klameš, průvan nekřičí, průvan nedusá vojenskými botami. Už sem utíkají, už dupou zahradou, děti, kam se schováme..."

Manžel Giorgio Di Lotti se jako Ital mohl tragické smrti vyhnout, ale na otázku vojáka, zda je Čech, kývl.

Chtěla léčit exotické choroby

Sílu a odvahu projevila Vlasta Kálalová - Di Lotti už krátce po ukončení lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 1922. Při studiích se rozhodla, že založí v některé orientální zemi nemocnici a začne léčit exotické choroby.

Sen jí pomohla vyplnit dcera Masaryka, která se s ní osobně znala díky aktivitám v Červeném kříži. Pozvala ji na prezidentský zámek v Topolčiankách. Tomáš Garrique Masaryk ji vyslechl a zeptal se jí na peníze. Prostředky sice měla, ale Masaryk jí odvětil, ať si je schová, že se jí budou hodit. Postupně jí půjčil čtvrt milionu korun, které mu během tří let splatila.

"Byla to velice inteligentní a vstřícná žena, uměla 16 jazyků," vzpomíná dnes na svou sestřenici 88letá Sylva Kapinová z Českých Budějovic.

Soukromou ordinaci se Kálalové - Di Lotti povedlo založit v Bagdádu roku 1925. Jako žena měla výhodu, léčila i muslimské pacientky, kterým by jejich muži nedovolili, aby je vyšetřoval lékař. Zájem žen o lékařskou pomoc narůstal, a tak se Češka rozhodla vést sanatorium s 20 lůžky po sedm let. Nemocnici nazvala Mustausaf Czechoslovak.

S prosazením jí pomohl hned na začátku otec kluka, kterého kopl kůň do obličeje. Dítě přinesl s krvavou ránou. Doktorka ho zachránila, udělala mu plastiku. Otec se živil jako prodavač, a tak každý, kdo do jeho obchodu přišel, si vyslechl příběh o šikovné doktorce. Kálalová - Di Lotti se potýkala i s těžkými porody. Její renomé rostlo tak, že se s ní chtěl seznámit i irácký vladař.

Zlom nastal, když lékařka onemocněla horečkou dengue, která ji mezi roky 1931 a 1932 připoutala k lůžku. Z Iráku se kvůli horkému podnebí, které by její nemoci neprospělo, vrátila zpět do Československa. Po čtyřech letech se zotavila a otevřela v Bernarticích ordinaci.

Její zvučné jméno se stalo ve světě pojmem. Avšak Čechoslováci na ni úmyslně zapomínali. Díky tomu, že ostře odsoudila proces s Miladou Horákovou.

Kálalové - Di Lotti svíčka vyhasla v roce 1971 v Písku. Řád T. G. Masaryka in memoriam dostala v roce 1992.