Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smrky v suchu chřadnou. Lesníci chystají „zbraně“ na kůrovce

  17:35aktualizováno  17:35
Víc než polovinu stromů v jihočeských lesích tvoří smrky, které se bez vláhy těžko vypořádávají s náporem škůdců. Někde už se proto ustupuje od jejich vysazování. Jenže sazenice jedlí a listnáčů jsou dražší a pomaleji rostou.

Lýkožrout smrkový. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Největší problémy se suchem a kůrovcem v Jihočeském kraji jsou u Dačic na Jindřichohradecku, v okolí Velešína na Krumlovsku nebo Blatné na Strakonicku. Navíc tamní lesy napadla houba václavka, která narušuje kmeny stromů.

Fotogalerie

Potíž je v tom, že každý druhý strom v našich lesích je smrk s mělkými kořeny, kterému se nejlépe daří na horách. Teď ale roste skoro všude. Do budoucna to může být velký problém. Na stavu smrků se totiž negativně projevilo loňské sucho, které má podle meteorologů zřejmě pokračovat i letos.

Už na konci dubna navíc nastane doba, které se lesníci obávají. Vyletí první letošní generace lýkožroutů. A pokud jim budou podmínky přát stejně jako loni, dá se očekávat nejhorší kalamita za posledních 20 let.

„Kůrovcům vyhovuje teplo a sucho. Proto jsme také loni zaznamenali zvýšení počtu napadených stromů. I v předchozích letech kůrovec v lesích byl, ale nedokázal výrazněji škodit. Minulý rok už jsme ale zpracovali v jižních Čechách 63 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva a letos očekáváme, že to bude mnohem více,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lesníci teď mají napilno, musí rychle zpracovávat poškozené dříví, do kterého by mohl kůrovec za několik týdnů naletět. Toho přes zimu ještě přibylo.

Rok lýkožrouta smrkového

Kůrovec přezimuje pod kůrou či v hrabance pod napadenými stromy. Aktivní začíná být v době, kdy teplota dosáhne 15 °C. Při teplotách nad 25 °C se začíná rojit - brouci přelétávají na oslabené stromy, kde pod kůrou samec hloubí snubní komůrku. To mu trvá dva až čtyři dny. Pak vypustí feromony, které lákají samičky k páření a napadení stromu. Samec má dvě až tři samičky, každá klade až sto vajíček. Vývoj do dospělosti trvá 7 - 10 týdnů. Cyklus se může za příznivých okolností opakovat vícekrát za rok.

„Potvrdilo to fakt, že hlavním problémem není kůrovec, ale pokračující sucho. Zatímco loni byly problémy v lesích starých třeba 80 let, teď to jsou 20 až 30 let staré porosty,“ podotýká Jaroslav Mátl z Městského úřadu Dačice.

Podle Jouklové se lesníci snaží na léto lesy co nejlépe připravit. Testují i nové způsoby ochrany, třeba používání stojících lapáků nebo speciálních sítí, které nedovolí hmyzu proniknout až ke kůře. Po lesích také přibývají další lapáky ve formě pokácených stromů nebo feromonové lapače. Všechna opatření směřují k zachycení co největšího počtu brouků už ve fázi rojení.

„Lidé nechtějí vidět, jak jim před očima umírají lesy, o které se léta starali. Jsou to porosty staré i přes sto let, odkaz našich předků. Ti nemohli tušit, jak moc se podmínky změní. Kdyby to věděli, zřejmě by postupovali jinak,“ říká Jouklová.

V souvislosti s usycháním smrků je stále častěji zmiňována i změna klimatu. Podle mnohých lesníků by její dopad zmenšil větší podíl jedlí a listnatých stromů v lesích. Ty se ale lidé musí nejprve naučit vysazovat. Jejich pěstování je mnohem náročnější než pěstování smrků.

Jsou dražší už jako sazenice a vyžadují větší ochranu třeba před okusem zvěře. Také pomaleji rostou. Problém je navíc i to, že smrkové dřevo má ideální vlastnosti pro různé využití.

„Snažíme se majitele lesů přemlouvat, aby vysazovali jiné dřeviny. Jenže lidé jsou na smrk naučení a často je ani nenapadne, že tím problémy jen prohloubí. Smrk roste rychle a dá se rychle i prodat,“ říká Mátl.

Podle Jouklové se zastoupení listnáčů a jedlí při obnovách lokalit obhospodařovaných Lesy ČR pohybuje okolo 40 procent.

Například v lesích Národního parku Šumava už se smrky třetím rokem nevysazují vůbec. V horských smrčinách, které kůrovec silně poznamenal v minulých letech, se totiž šiří přirozeně. A v nižších partiích se lidé snaží o rozbití smrkových lesů dosazováním jedlí, buků i javorů klenů. V letošním roce jich tam vysadí 220 tisíc.

I na horách, kde je nižší teplota a vyšší vlhkost, se na rozšíření kůrovce připravují. „Vývoj druhé poloviny loňského léta nasvědčuje tomu, že kůrovce může přibýt i na Šumavě. Na prognózy je ale příliš brzy, chladné a poměrně deštivé jaro nám na Šumavě zatím přeje,“ podotýká mluvčí správy parku Jan Dvořák.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zbraně, které zadrželi kriminalisté českobudějovické expozitury Národní...
Dvojice mužů z Prachaticka předělávala zbraně, aby mohly pálit v dávkách

Kriminalisté z českobudějovické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali na Prachaticku. Šest lidí obvinili z trestného činu...  celý článek

Strážci NP Šumava procházejí po břehu řeky Křemelná.
Turistů na Šumavě stále přibývá. Vracejí se i na místa, kde už byli

V minulých letech rostla návštěvnost Šumavy meziročně až o pětinu. Letošní rok nebyl tak dramatický, přesto lidí v národním parku stále přibývá. Startuje...  celý článek

V obecním bytě v tomto domě v Besednici žila naposledy rodina Branislava...
Unesené děti žily naposledy s rodiči v Besednici, sousedům vadil křik

Děti skoro nevycházely ven. Podle místních se občas z domu ozýval křik. MF DNES zjistila, že Branislav Sloboda a Anita Lackóová, kteří v pátek unesli své syny...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
MISTR VÝROBY, až 35 000 Kč

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 25 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.