Českobudějovičtí parazitologové, kteří chodí pravidelně „lovit“ klíšťata do terénu pro své výzkumy, varují.
„V průměru nachytá dobrý sběrač na správném místě za hodinu sto klíšťat. Padesát samic a padesát samců, což je dost. Od druhé poloviny března jsem už sám přinesl 700 samic a 700 samců,“ říká Jan Erhart z Biologického centra Akademie věd.
S nachytanými parazity se vrací pravidelně domů i psi hlubockého revírníka Josefa Vaněčka. „Já chytím klíště spíš výjimečně. Je otázka, kam vlezete. Ve vysoké trávě je jich spousta, v borůvčí míň, v jehličí, na kamenech, ani na slunci si nelibují,“ srovnává zkušený revírník.
Počet Jihočechů s klíšťovkou
|
Klíšťové encefalitidy, které se také říká klíšťový zánět mozku, nebo zkráceně klíšťovka, se Vaněček neobává: pro pracovníky v lese je brána jako nemoc z povolání, a proto mu vakcínu pravidelně hradí zaměstnavatel.
Vakcinace proti klíšťové encefalitidě totiž nespadá mezi povinná očkování a lidé si ji musí hradit sami. I proto se mnozí snaží na sobě ušetřit. Utěšují se tím, že si každoročně vytahují přisátá klíšťata, ale nikdy s tím neměli potíže. Než narazí na infikovaného parazita a doplatí na to vážným onemocněním, které napadá mozek a mozkové blány.
„Podle našich odhadů se chrání vakcínou proti klíšťovce 32 až 36 procent populace. Ale pořád je to nízké číslo,“ sdělila krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Lékaři už mohou srovnávat
O většinu pacientů s klíšťovkou z regionu se starají zdravotníci na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice, proto může jeho primář Václav Chmelík jejich složení srovnávat.
„Za poslední tři roky u nás téměř zmizeli pacienti ve věku do patnácti let, protože rodiny na toto extrémně účinné očkování slyší. Ale není vyřešena věková populace od 50 let do stovky. Přitom to jsou lidé nejvíc ohroženi těžkými průběhy onemocnění, protože klíšťová encefalitida nasedá na jejich chronické nemoci,“ popsal Chmelík.
Na první letošní pacienty s klíšťovkou jihočeští zdravotníci teprve čekají. Zřejmě jich tu bude opět nejvíc v zemi, v porovnání s výskytem v celém Česku jde na jihu Čech dlouhodobě o čtvrtinu až třetinu všech nemocných. Přitom je pravděpodobné, že první lidi už klíšťata nakazila.
„Inkubační doba je zhruba dva až tři týdny. Je to sezonní onemocnění s největším výskytem v červenci a pak v září,“ upřesnila Luňáčková.
Připomněla, že nikdo by neměl spoléhat na příznivou loňskou statistiku, kdy hygienici zaevidovali v kraji jen 64 nemocných s klíšťovkou, což je zhruba polovina proti předloňským 126 případům. Vysoká bilance nakažených byla i v předešlých dvou letech.
Zajít si do očkovacího centra se vyplatí i nyní, když klíšťata číhají na své hostitele v přírodě, ale třeba také v městských parcích nebo trávnících. „Očkujeme ve zrychleném schématu. Druhou dávku aplikujeme za čtrnáct dní po první a dvě stačí k ochraně na tuto sezonu,“ podotkla lékařka Ludmila Sattranová z očkovacího centra českobudějovického zdravotního ústavu.
Do centra stále přicházejí zájemci o první dávku vakcíny a je u nich znát vliv preventivních programů pojišťoven, které na očkování připlácejí. Zdravotní pojišťovny už přišly na to, že se jim vyplatí přispět svým klientům na vakcínu, a ušetřit mnohonásobně vyšší výdaje za léčbu. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna vyčíslila průměrné náklady na léčbu jednoho klienta s klíšťovou encefalitidou na více než 14 tisíc korun.
