Ta změna je patrná na první pohled. Haly, které byly ještě na jaře až po střechu plné sudů označených lebkami se skříženými hnáty, jsou dnes příjemně vzdušné a skoro prázdné.
Zmizela i většina baterií, kondenzátorů a dalšího zapomenutého haraburdí. A také ostrý chemický zápach už v budovách bývalého zemědělského areálu ve Lhenicích není tolik cítit.
Od března haly čistili specialisté z pražské firmy AVE CZ odpadové hospodářství.
„Vyvezli jsme asi 300 tun kondenzátorů, je jich tady 440 tun. Takže se dá říct, že jsme už zvládli dvě třetiny práce. Obnovili jsme přívod elektřiny, začali s čerpáním nebezpečných tekutin z venkovních nádrží. Bouráme staré technologie a čekáme, až přijede parní generátor, který nádrže vyčistí,“ popisuje manažer projektu Jiří Lacina přímo v jedné z hal, které ještě před nedávnem připomínaly spíš zapomenutý sklad chemických zbraní.
Říká, že práce jdou podle představ a první etapa likvidace areálu, na kterou městys na Prachaticku čekal skoro dvacet let, by měla skončit v termínu. Nevyskytly se ani žádné zvláštní komplikace nebo třeba havárie.
„Nejvíc práce pro nás znamenají ohromná trafa, která váží až pět tun, a nebyli jsme s nimi schopni pohnout. Nejprve je nutné z nich vypustit olej, který obsahuje PCB, a ve speciálních zabezpečených sudech pak putuje přímo do ostravské spalovny. Samotné vyčištěné trafo následně rozřežeme na kusy a jede zase jinam. Například kondenzátory se rozebírají v Rumpoldu v Táboře, co je možné vyčistit ředidlem, putuje do šrotu,“ vysvětluje Lacina.
Nádrže rozjezdí bagr
Některé problémy, které ze začátku vypadaly složitě, se naopak podařilo vyřešit překvapivě snadno. Například to, jak dostat jedovatou tekutinu z laminátových nádrží stojících v těsné blízkosti skladů.
„Mysleli jsme, že je budeme muset nahoře naříznout a obsah odčerpávat shora. Povedlo se nám ale oživit potrubí a ventily, takže je můžeme použít při plnění cisterny, která jezdí nezávisle na náklaďácích každou středu. Dovnitř nádrže pak vleze člověk a celý prostor důkladně dočistí ručně. Až přijede parní generátor, všechny nádrže propaříme, následně je shrne bagr, rozjezdí a v kontejnerech tohle zamíří na skládku nebezpečných odpadů v Čáslavi,“ popisuje.
Podstatná část první etapy je podle něj už zvládnutá, v následujících týdnech přijdou na řadu práce, které nebudou příliš vidět. Až na úplný závěr, kdy se v srpnu specialisté pustí do vyčištění několika místností dřívější laboratoře.
Záměrem Lhenic je využít dlouhou dobu proklínaný areál v budoucnu jako zázemí pro technické služby. Třeba na místě obřích nádrží má vzniknout kompostárna. Využít bude možné i administrativní budovy.
„Spravit bude nutné hlavně vodovod, který je popraskaný, možná i elektřinu a topení. Hodně náročné ale bude majetkové vypořádání s majiteli, patří nám totiž sice budovy, ale ne pozemky pod nimi. Nechápu, jak je možné, že tohle nebylo vypořádáno už v době, kdy po likvidaci družstva přecházel areál na jiného majitele,“ říká starostka Marie Kabátová.
Náklady druhé etapy: 37 milionů
Tomu bude ale předcházet ještě druhá etapa úklidu areálu. Ta má zahrnovat především dočišťovací práce. A mimo jiné také odstranění více než pěti tisíc tun kontaminované zeminy. Obsahuje sice jedovaté látky, ale už je za dvacet let porostlá nálety, takže nehrozí, že by z ní látky mohly masivně unikat do okolí.
„V první etapě nám šlo o to, zbavit se volně uložených nebezpečných látek, kde bylo riziko úniku bezprostřední. Druhá etapa bude zahrnovat její odstranění, vyčištění kaskády venkovních betonových nádrží se sedimenty obsahujícími PCB a definitivní dekontaminaci celého prostoru,“ popisuje starostka.
Zatímco první etapu dotoval Státní fond životního prostředí a strop vydané částky byl na 20 milionech včetně DPH, další miliony do celkových 24,3 milionu korun čerpá městys z bezúročné půjčky od ministerstva a teprve je začne splácet.
Dotace pro druhou etapu bude mít benevolentnější pravidla.
„Operační program životního prostředí dovoluje počítat s nějakou rezervou v případě, kdy by na nás vyskočil ještě nějaký kostlivec. Počítá se i s tím, že při druhé etapě se budou provádět náročnější rozbory. Je samozřejmě levnější uskladnit zeminu nekontaminovanou než tu, která musí být umístěna na speciální skládce,“ říká Kabátová.
Ministr životního prostředí Richard Brabec loni na podzim při předávání dvacetimilionové dotace řekl, že ideálním řešením by bylo, kdyby na první etapu úklidu plynule navázala ta druhá. Jenže to je za současných podmínek podle starostky nereálné. Letos v září se tak práce přeruší a Lheničtí budou muset čekat na výsledek hodnocení jejich žádosti o dotaci, kterou nyní připravují.
Celkové náklady na druhou etapu mají být vyšší než na tu první, v současné době je cena odhadnuta na 37 milionů včetně daně.
„Administrativa je velmi náročná, takže se zatím nic neděje. Pokud bychom prošli celým sítem a náš projekt byl podpořen dotací, myslím, že bychom mohli začít nejdřív za rok. Ale to jsem velká optimistka,“ dodává Kabátová.
