„Sám jsem ho neuzvedl, museli jsme ho z loďky tahat dva. Na hlavě bude pracovat preparátor, maso sníme,“ říká šťastný lovec.
Tak velkého sumce nechytil na Lipně poprvé, už před pěti lety z jezera vytáhl monstrum jen o čtyři centimetry kratší.
„Ten ale nebyl zdaleka tak těžký. Rád bych vyzrál i na rybu přes dva metry. Tuším, že v Lipně plavou i sumci dlouzí dva a půl metru. Jednou už jsem měl takovou rybu na prutě, ale ta mi nedala vůbec šanci,“ popisuje Rozvald, který oslaví ve čtvrtek 45. narozeniny.
Rybařit začal jako kluk a později s chovem ryb spojil i profesní život. Na sumce se specializuje posledních pět let.
„Věnuji se jim vždy od zahájení sezony lovu dravců 16. června až do konce října. Když pak Lipno na okrajích trochu zamrzne, chodím i na štiky. Tam jsem se zatím nedostal přes 10 kilogramů,“ vypráví.
Lov sumců je podle něj především o trpělivosti a štěstí. A také o správném výběru místa. Zatímco jiní rybáři používají k jejich vyhledávání například echolot, zařízení, které zobrazuje reliéf dna a zachytí i pohyb jednotlivých ryb, Rozvald se spoléhá na vlastní dlouholeté znalosti revíru.
„Vím, kde jsou zlomy dna a různé hrany nebo zbourané domy pod hladinou, které slouží rybám za úkryt. Nepoužívám ani vábničku. I já sám, když jdu na ryby, chci mít klid. A jakmile někdo použije vábničku a začne s ní tlouct do vody, jsou ostatní bez šance,“ podotýká.
I přesto, že už ví, co a jak na sumce nejlépe nalíčit, někdy se čekání na záběr pořádně protáhne. Nejinak tomu bylo i při lovu sumce, který je letos zatím asi největší ulovenou rybou v okolí Frymburku.
„Čekal jsem na něj čtrnáct dní bez záběru. Věděl jsem, že jsem na místě, kde se větší sumec pohybuje. Pak jsem ho dokonce viděl i lovit v místech, kde jsem měl zavezené udice. Ale záběru jsem se dočkal až o pěkných pár dní později,“ potvrzuje, že při lovu velkých ryb je hlavně třeba vytrvat.
Rozhodujícím faktorem často bývá počasí, je třeba správně zvolit hloubku, v níž nástražní ryba plave, a vybrat i správný druh ryby. Tentokrát to byl asi 35 centimetrů dlouhý cejn.
„Plotice nebo cejn jsou na Lipně asi nejúspěšnější. Zkoušel jsem třeba i líny, ale bez větších úspěchů,“ popisuje.
V Lipně podle Rozvalda žijí i mnohem větší sumci, a to i přesto, že přehrada je poměrně vysoko položená, a má tak studenější vodu než třeba moravské nádrže, které jsou obřími sumci proslulé.
„Řekl bych, že sumců v Lipně rok od roku ubývá, což je asi způsobeno i tím, že se už deset let žádní uměle nevysazují. A když se na Lipně sumci rozmnoží, mám pocit, že jich přežije jen opravdu málo. Přesto doufám, že se k té vysněné hranici dvou a půl metru dostanu,“ věří Rozvald, který za pět let ulovil už 35 sumců.
