Uschlé stromy zničené kůrovcem a již přirozeně vzniklý podrost mladými smrky v oblasti Šumava Březník.

Uschlé stromy zničené kůrovcem a již přirozeně vzniklý podrost mladými smrky v oblasti Šumava Březník. | foto: Daniel Beran, MAFRA

Mají se na Šumavě dosazovat stromy? Správci a starostové se neshodnou

  • 2
Správa šumavského národního parku tvrdí, že lesy, které ponechala kůrovci napospas, se samy dokonale zmlazují. Potvrzuje to prý výsledek sčítání stromků. Starostové šumavských obcí ale číslům nevěří a raději by do lesů stromy dosazovali uměle.

O lesy, které jsme ponechali na Šumavě přírodě napospas, není třeba mít strach. Zmlazují se lépe, než kdybychom je vysazovali. To nyní tvrdí správa šumavského parku, která plochy, kde se proti kůrovci nezasahuje a ponechávají svému osudu, zkoumala. Na hektar průměrně připadá přes 5,2 tisíce malých stromků.

Starostové ale číslům správy parku nevěří. Chtějí, aby se v lesích dosazovaly uměle vypěstované stromky.

Ekologové ze správy parku vytipovali 151 lokalit v bezzásahových plochách parku, kde vždy na pěti stech metrech čtverečních mladé stromky, které vyrostly samovolně - tedy bez pomoci člověka - sčítali.

"Průměrně na hektar je v těchto lokalitách 5241 mladých stromků vyšších než deset centimetrů. Byly i lokality, kde bylo téměř 35 tisíc stromků," shrnula ekoložka správy parku Pavla Čížková, která dvouleté sčítání prováděla.

Pro srovnání: v hospodářském lese se na hektar uměle vysazuje okolo tří tisíc stromků, když se plocha zalesňuje. Například na Modravsku v parku bylo v letech 1994 až 2002 na ploše přes 1,3 tisíce hektarů vysazen téměř milion stromků - hlavně smrčků.

Ve čtvrteční MF DNES si přečtěte reportáž přímo z Plešného jezera. Právě tímto místem, skrz uschlý les, vede zážitková trasa Duch pralesa.

.