Málem skončil ve štěpkovači. Teď se má vydří sameček Vilém k světu

  • 5
Piští, pije mléko z dudlíku a vrtí spokojeně ocáskem. Roztomilého nájemníka mají v záchranné stanici živočichů Makov na Písecku. Mládě vydry říční sem v zuboženém stavu přinesli v červenci. Teď už se má Vilém, jak ho pracovníci stanice pojmenovali, čile k světu.

"Přinesli nám ho těžaři ze Šumavy. Při likvidaci štěpky na ně vypadlo něco slepého hnědého, nevěděli, co to je," říká vedoucí stanice v Makově Libor Šejna.

Mládě vážilo pouhých 200 gramů a bylo dva až tři týdny staré. Co se stalo s jeho rodiči a jak se na místo, kde jej lesáci našli, dostalo se lze jen domnívat.

"Podle mého odhadu bylo v klestu hnízdo. Celý den tam pracovala těžká technika, takže matka patrně vzala mláďata, která unesla a utekla," míní Šejna.

Vydřího sirotka Viléma pak našli těžaři. Jinak mohlo skončit v drtiči.

Po více než měsíční péči v Makově má malá vydřička jeden kilogram. Vidí a je v pohodě. Začátky byly ale velmi těžké. Pokud by ji nechali v lese, pravděpodobně by uhynula.

Co s vydrou bude, není jisté

"Jeho osud je teď nejistý. Cílem je samozřejmě pustit ho do volné přírody. Jenže savci si velmi rychle zvykají na člověka a krmení z ruky, takže zatím nevíme, co s ní bude," podotýká hajný Šejna, který stanici před 20 lety založil.

V posledních letech roste počet mláďat vyder, které lidé do záchranných stanic zvířat nosí. Zvláště na jihu Čech se množství vyder ve volné přírodě výrazně zvýšilo. Vyhovuje jim tady velké množství řek a rybníků.

Svá hnízda si vydry staví většinou u vody, mohou je však mít klidně i 200 metrů od vodní hladiny. Třeba na kraji lesa někde v houští. Pokud člověk však najde nějaké mládě, měl by ho nechat tam, kde je.

"Pokud není zvíře zraněné, rozhodně by na něj neměl člověk sahat a okamžitě se vzdálit. Matka se o něj postará," zdůrazňuje Šejna. Přesto se makovská stanice, jako všechny u nás, potýká s tím, že jim lidé nosí mláďata bez zranění.

"Je to zbytečné, my to pak musíme krmit dudlíkem a u savců je potom problém s opětovným vypuštěním do přírody," poukazuje. Každoročně takto zbytečně lidé přinesou srnčata a zajíčky, které najdou v lese nebo někde v trávě. Myslí si, že potřebují pomoci - jenže tím zvířeti v podstatě ublíží.

"Pokud je mládě někde u silnice nebo v místě, kde mu hrozí nebezpečí, stačí do rukou natrhat trávu a kousek ho poponést. Samice si ho najde," podotýká vedoucí stanice.