Lidi u Orlíku trápí málo vody. Hladina může klesnout ještě o pět metrů

  11:54aktualizováno  11:54
O propastných devět metrů je hladina Orlické přehrady níž než obvykle. Místo pohodlného přístupu k vodě je na mnoha místech strmý sráz. Vadí to rybářům, majitelům kempů i rekreantům. Hladina má podle plánu Povodí Vltavy klesnout ještě o pět metrů.

Obnažené břehy Orlické přehrady odhalují svá tajemství. (září 2015) | foto: Martin Beneš, MF DNES

Z kempu Velký Vír u Orlické přehrady vede z prudkého srázu pěšina. Úplně nová. Klikatí se jako alpská silnička. Nevede ovšem do nějaké rokliny, ale k vodě. Hladina Orlíka je totiž kvůli suchu skoro o 10 metrů níž, než bývá. Problémy mají rybáři, majitelé lodí i další rekreanti, kteří na Orlíku tráví poslední slunečné dny.

Křišťálová Lupa 2015

Když člověk stojí na původní pláži, není na samotný břeh ani vidět. Tak je klesání příkré. Sejít dolů se na mnoha místech ani nedá. Navíc je to nebezpečné, kromě strmého klesání člověku ujíždí písčitá půda pod nohama a hrozí pád. „Je to šílené. Pro staršího člověka je to neschůdné,“ kroutí hlavou žena na břehu Orlíka u kempu Velký Vír.

Tady je alespoň nová „pláž“ v podstatě upravená, jinde přehrada obnažila všemožné poklady, které roky střádala. Jsou tu zbytky stromů, kusy rozbitých pramic, kajaky a spousta haraburdí, které se do vody dostalo kdovíjak. Z některých míst vypadá Orlická přehrada jako pískovna, kde se intenzivně těžilo.

Obnažené břehy Orlické přehrady odhalují svá tajemství. (září 2015)
Dostat se k vodě v Orlické přehrady je nyní velmi obtížné, břehy jsou velmi...

Kde byla ještě před pár měsíci voda, dokládají pruhy usazenin na březích. Při pohledu od vody se zdají být až nepředstavitelně nahoře. Zvlášť absurdně nyní vypadají cedule s pokyny pro lodě. Jsou tak vysoko, že z vody, která je hluboko v soutěsce příkrých břehů, na ně mnohdy nemůže být ani vidět.

Rybáři mají horší přístup k vodě

V kempech je i v těchto dnech dost lidí. Převážně jsou to rybáři. Sestup k vodě je adrenalinovou záležitostí. „Mám jedno oblíbené místo, ale teď se tam dostat nejde, je to tam skalnaté. Člověk se holt musí přizpůsobit,“ popisuje 55letý rybář Libor Chrastavský. „Jezdím sem každý rok, takhle málo vody už dlouho nepamatuju,“ dodává.

V zátokách, kde obvykle kotví lodičky, je nyní prázdno. Plovoucí kotviště leží vysoko na břehu a ze zátoky se dá k němu dostat jen po takřka horolezeckém výstupu.

Podobně to vypadá i v Yacht Clubu Barrandov. Molo, jež lidi přivádí až k restauraci, leží smutně na suchu, lodě jsou nadivoko přivázané desítky metrů od původního kotviště.

Yacht Club Barrandov podle svého majitele v podstatě neexistuje. (září 2015)

Yacht Club Barrandov podle svého majitele v podstatě neexistuje.

„Od července přístav Yacht Clubu Barrandov kvůli nízké hladině v podstatě neexistuje. Lodě jsme měli přivázané u břehů, jak se dalo. Negativně se to projevilo i na restauraci a ubytování, protože většina našich rekreantů jsou lidé s malými loďkami. Když je neměli kam dát, tak se na to pochopitelně vykašlali. Podobně jsou na tom všechny kempy a chatové osady,“ říká provozovatel Yacht Clubu Barrandov Petr Štěpánek. Na Orlíku podniká dlouhé roky, má tu jeden z největších přístavů, restauraci s penzionem a bungalovy.

„Úbytkem vody se přehrada zmenšuje, některé zátoky přestávají existovat. Obnažují se holé břehy s kořeny. Před 50 lety, když přehradu stavěli, měly podle pamětníků státní lesy dno kompletně vyčistit, ale jak je vidět, tak se tak nestalo. Jsou tam lesy pařezů, což pochopitelně není hezká pláž, kde by se člověk chtěl vykoupat. Jsou tam i blátivá místa. V některých zátokách dokonce vylézají rozvaliny staveb,“ uvádí Štěpánek.

Každý den v nádrži ubývá 15 centimetrů

Hladina Orlíka podle mluvčího Povodí Vltavy Hugo Roldána bude ještě více klesat. Každý den v nádrži ubývá 15 centimetrů. Každou sekundu přitéká 19 kubíků a odtéká 37 kubíků vody. „V současné době je hladina vodního díla Orlík na úrovni 339,20 metru nad mořem, což je o devět metrů níže, než na jaké úrovni bychom ji udržovali při běžné hydrologické situaci. V nejbližší době pokles zpomalí, neboť se bude hladina vodního díla Slapy po ukončení rekreačního období snižovat na obvyklou zimní úroveň. Nadlepšování odtoku Vltavy tak bude probíhat z této nádrže,“ avizuje Roldán.

Povodí má v plánu upouštět Orlík o dalších pět metrů. Pak se budou vyprazdňovat Slapy. K zajištění minimálního odtoku Vltavské kaskády by se v případě potřeby mohl Orlík upustit o dalších pět metrů. To už by byla minimální hladina. „Pokud by sucho dále pokračovalo, snížil by se odtok z Vltavské kaskády na hodnotu přítoku tak, aby hladina dále neklesala. Pokud začne více pršet a přítok se zvýší nad minimální stanovený odtok, nádrže se začnou znovu plnit,“ vysvětluje Roldán.

Fotogalerie

Větší deště, které by přehrady naplnily, ovšem vodohospodáři neočekávají. Na ostatních jihočeských vodních dílech je situace příznivější. „Hladina je o něco níž, ale to v tomto období není nic neobvyklého. To platí pro Římov i pro Lipno,“ říká ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek.

Podle něj období sucha pokračuje. Z posledních dešťů se vody dostalo do řek jen minimum, protože krajina byla vyprahlá. „Na Lipně ubývá 400 tisíc kubíků denně, ale v zásobním prostoru máme 200 milionů. Lipno je v běžném režimu příprav na zimu, nedá se říct, že by to byla mimořádná situace,“ podotýká Zídek s tím, že problém by nastal, pokud by zima byla mírná a bez sněhu. „Na jaře by to pak bylo kritické, ale nepředpokládáme to.“

Místní si stěžují na Povodí Vltavy

Lidé na Orlíku si nicméně stěžují, že masivní nedostatek vody v přehradě není jen kvůli suchu, ale i proto, že Povodí Vltavy nádrž na jaře podle nich zbytečně vypustilo. „Část léta na Orlíku by zachránilo, kdyby Povodí na jaře nevypustilo část přehrady. Když to pak chtěli doplnit, už se to kvůli suchu nepodařilo. Dvě třetiny prázdnin jsme mohli fungovat normálně,“ poukazuje Štěpánek.

Povodí takovou interpretaci odmítá. Podle mluvčího Roldána sice nebylo v nádrži dost vody už z počátku roku, za vším však podle něj bylo počasí. „Hydrologická situace nebyla příznivá již v první polovině roku. Poslední měsíc, ve kterém spadly alespoň průměrné srážky, byl březen. Orlík se letos kvůli nízkému přítoku nepodařilo po zimě naplnit na hladinu plánovanou na léto,“ potvrzuje Roldán.

Reportáž z roku 2011 z podzemí Orlíku:

Autor:

Nejčtenější

Nadějná zlatovláska. Nástupkyně Neumannové o tetováních i hubnutí

Nadějná česká lyžařka Barbora Havlíčková

Pyšně vyhrnuje rukáv levé ruky. Nic nezakrývá. Naopak vášnivě popisuje příběhy důkladně promyšlených tetování. V...

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Při nehodě na Písecku zemřeli čtyři cestující v osobním autě

U Drhovle na Písecku se srazil nákladní vůz s osobním, ve kterém zemřeli muž a...

U Drhovle na Písecku se srazilo nákladní auto s osobním. Při havárii zahynuli čtyři lidé. Tragédie se stala na silnici...

Muž v klubu prohýřil 30 tisíc. Když měl platit, volal na pomoc strážníky

Poslední noční kluby v Dubí bojují po otevření dálnice D8 do Německa o

Říká se, že každá zábava něco stojí, ale návštěvník nočního klubu v Českých Budějovicích si zřejmě myslel opak....

Srážka s kamionem má třetí oběť, mrtvým v autě bylo 17, 19 a 23 let

Při tragické nehodě zemřely v obci Hořice na Šumavě dvě ženy. Dva muže převezl...

Tragická nehoda v Hořicích na Šumavě z úterního večera má třetí oběť. V českobudějovické nemocnici ve středu zemřel...

Další z rubriky

Klíšťat díky vedru a suchu ubylo, ale nakažených lidí je více než loni

Ilustrační snímek

Ačkoli jihočeští vědci nasbírali v letošním horkém a suchém počasí výrazně méně klíšťat pro své výzkumné chovy než...

Jihočeský Ikaros létal v 18. století s křídly na trhy do Vodňan

Vít Fučík na ilustraci A. Hermana v knize Z dějin naší vzduchoplavby od Václava...

Průkopník české aviatiky Vít Fučík údajně létal v 18. století v unikátním postroji. Pomáhaly mu měchy naplněné...

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Najdete na iDNES.cz