Při pohledu na rozbouřený Malý a Velký jez na Malši se kolemjdoucím v těchto dnech vybavují ničivé povodně v roce 2002, kdy voda zatopila velkou část Českých Budějovic. Jenže ani po 18 letech není město před podobnou zkázou dostatečně chráněné. Protipovodňová opatření na Malši chybí, vyřešená není ani Mlýnská stoka.
Projekt úprav břehů a koryta Malše kolem Malého jezu a dál proti proudu ke Špačkům krachl definitivně před dvěma lety a nic nového na stole není.
„Za Povodí Vltavy mohu říct, že teď nic nepřipravujeme. V minulosti jsme se na akci podíleli s městem, z toho však sešlo,“ konstatoval Martin Kaiser z Povodí Vltavy.
Ochrana Českých Budějovic je především záležitostí radnice. Její zástupci se před dvěma lety i vloni nechali slyšet, že úpravy u Malše rozhodně neodkládají, zásadnější posun však od té doby nenastal.
„K tomu je potřeba ve spolupráci s povodím získat nová data a čísla, která zatím kompletně nejsou k dispozici. Od roku 2002 se toho na řekách i kolem nich hodně změnilo a opatření by se tomu měla přizpůsobit. Určitě nyní nejsme ve stavu, že bychom připravovali nějaký projekt,“ uvedl náměstek primátora Petr Holický (ANO).
Velkou roli může v tomto případě hrát i nedávno zveřejněný záměr státu na vybudování nových vodních nádrží, přičemž jedna z nich má být na Malši ještě nad Římovskou přehradou.
Podle některých názorů bude jen dobře, pokud se město k dříve plánovanému bagrování břehů a kácení stromů pod Malým jezem nevrátí.
„Opatření je potřeba vytvořit, ale na jiném místě dál proti proudu. Například vybudováním suchých poldrů v místech soutoku Malše se Stropnicí. To, co se dlouhé roky plánovalo v Budějovicích, by nás při velké povodni stejně neochránilo. Šlo jen o to získat dotaci a schovat pod to úpravy, které by zde umožnily plavbu a kotvení loděk,“ zdůraznil opoziční zastupitel Svatomír Mlčoch (Zelení, v zastupitelstvu za Piráty), který se v minulosti této problematice věnoval.
Rozlití řeky je podle něj možné i do polí mezi Roudným a krajským městem. To ale postupně zhoršuje přibývající zástavba v okolí. „Nemyslím si však, že by to mělo mít přímo ten zásadní vliv,“ dodal Mlčoch.
Projekt po 17 letech plánování a příprav skončil
Také řada obyvatel Havlíčkovy kolonie, která je sevřená Malší a Mlýnskou stokou, není úpravám přímo u Malého jezu nakloněná.
„Měnit podobu této výjimečné lokality by byla škoda. I proto bych přivítal jinou variantu. Určitě by se ale nemělo zapomínat na události roku 2002 a nějakou ochranu vytvořit,“ uvedl jeden z tamních obyvatel Arnošt Zikmund.
Projekt na protipovodňová opatření při řece Malši přímo v Českých Budějovicích skončil po 17 letech plánování a příprav na konci roku 2018. Krajský úřad tehdy zrušil prodloužené stavební řízení na úpravy pravého břehu v Havlíčkově kolonii, kde se měla uskutečnit první etapa prací v délce několika stovek metrů.
V dokumentu našel vady a přiklonil se k názoru oponentů. Odpor proti pracím u „Maláku“ byl mezi obyvateli tak silný, že dílo za 34 milionů korun nakonec přestali podporovat i zastupitelé. Výhodou bylo, že úpravy mohly být pro město levné, protože by 85 procent nákladů hradila dotace. Původně mělo být hotovo už v roce 2016.
Projekt byl rozdělený do tří úseků, ale někteří upozorňovali, že mělo město opatření řešit jako celek od Modrého mostu až ke Špačkům a udělat menší zábrany pomocí nízkých valů a zídek bez odbagrování pravého břehu.
Kromě Malše nejsou vyřešená protipovodňová opatření ani na konci Mlýnské stoky a problémy může dělat i Dobrovodský potok. Ten je sice z drtivé většiny upravený, kromě mostu přes Pražskou třídu u křižovatky se Strakonickou. U něj se už několik let z různých důvodů odkládá rekonstrukce, a tak při větší vodě může fungovat jako špunt. To pak znamená rychlejší zaplavení garáží pod silnicí v Nádražní ulici.
Povodí zvládlo dvacet projektů
Naopak řeka Vltava má díky úpravám zvládnout i pětisetletou povodeň. Hlavním symbolem je val dlouhý 1,7 kilometru podél Pražského sídliště, na který lze ještě namontovat protipovodňovou stěnu.
„Pokud ale systém nefunguje komplexně, hotová opatření pak logicky ztrácejí na účinnosti, protože problém přijde z jiné strany,“ upozornil už v minulosti Martin Kaiser.
Jinak je však v jižních Čechách skoro všude hotovo. Jen Povodí Vltavy udělalo v regionu od roku 2002 více než 20 velkých projektů za stovky milionů. Někde se pokračuje dál a třeba při rekonstrukci menšího mostu se myslí na to, aby byl pod ním dostatečný průtok. Součástí stavby jsou i další opatření. To je třeba případ Polečnice v Českém Krumlově.
„Dnes nám díky tomu chybí na území města vyřešit prakticky jen jeden mostek. Chystám se proto na Povodí Vltavy, kde o tom budeme v nejbližší době jednat,“ doplnil starosta Krumlova Dalibor Carda.
