„Nejhorší jsou přechody počasí, kdy se láme vedro a přichází brázda nízkého tlaku. V této době mají zvlášť chronicky nemocní pacienti, zejména kardiaci, lidé s vysokým tlakem či s nervovými onemocněními skutečně problémy zdravotní i psychické,“ říká Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.
Může se člověk na vedro nějak připravit?
Těžko. Že by si někdo šel na dvacet minut lehnout do sauny a pak se nechladil, nebo navštěvoval pekařské provozy či slévárny, to asi není dobrý tip. Ale pokud je člověk rozumný, umí si i s vysokými teplotami nějak poradit. A nejvíc aktivit vykonává v ranních hodinách, kdy je relativně přijatelná teplota.
Ale do práce musíme za každého počasí.
Ano, do práce musím, ale v budově jsem skrytý před přímými paprsky. Tři čtvrtě kanceláří a provozů u nás ale nemá klimatizaci, neumíme s tropickými teplotami pracovat. Nikdo, ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci. Umíme rozdat balenou vodu a zajistit lidem pitný režim, aby mohli nějak fungovat. Ale neumíme udělat úlevy třeba cestářům.
K čemu se dá jejich pracovní prostředí přirovnat?
Podíváme-li se na stavbu dálnice D3, vidíme, že dělníci pracují v pouštních podmínkách. Takové podmínky jsou standardní v Tunisu či Alžíru. A cestáři musí na rozžhaveném asfaltu nebo uválcované hlíně bez kousku stínu pracovat. Je možné, že se časem dostane i do Zákoníku práce, že překročí-li teplota dlouhodobě nějakou rozumnou mez, bude zavedena polední pauza.
Vadí teplotní zvraty, kdy je přes den o 20 stupňů víc než v noci?
V době, kdy je počasí ustálené a běží dennodenně stejně, to není drama. Za nižší teploty večer jsme naopak rádi. Ale problém jsou změny atmosferického tlaku. Tam bývá reakce mnohdy bouřlivá, a byť je to považováno za pověru, my to prostě vidíme. Okamžitě se objeví záchvatovitá onemocnění. Lidé začnou mít epileptické záchvaty, srdeční selhání, psychické potíže, přestože berou standardně léky.
Je nějaká spojitost mezi vedry a vzrůstem alergií?
Vedra nepřinášejí víc alergií, spíš je usnadněný styk s alergenem a je jednodušší ho někde vdechnout. Navíc se víc pohybujeme v přírodě, takže léto tomu nahrává. Člověk, který je od září do května zavřený v kanceláři ve městě, vyrazí do přírody a najednou má před sebou obrovské spektrum alergenů. Jsou jiné, než na jaké je zvyklý, takže těch alergických projevů bude víc.
Zesiluje horké počasí alergickou reakci na včelí či vosí štípnutí?
Víme, že si to lidé mohou spojovat s vedrem, ale není to vedrem, je to fází léta. Na začátku léta stojí za většinou alergických reakcí na štípnutí standardně včela. Ale na konci srpna a v září jsou obrovské špatně léčitelné alergické reakce na vosí štípnutí. To není standard, je to otázka posledních deseti, patnácti let.
Může pomoci nějaká prevence přežít tropy ve zdraví?
Prevence spočívá v tom, že nevyhledávám přímé slunce, rozpálené chodníky a silnice a pořádně piju vodu. A také je důležité se ochladit. Chodit na koupaliště místo toho, abych jezdil na kole po hlavních silnicích, které mají teplotu 50, 55 stupňů. Vidíme to denně, jak cyklisti v plně vybaveném cyklistickém oděvu s přilbou na hlavě a ještě v rukavicích šlapou do kopce, stříká z nich pot a vdechují spoustu zplodin z výfuků kamionů.
Pociťujete, že je v parnech víc nehod?
Typický důsledek veder vidíme v nehodovosti na silnicích. Řidiči se chovají naprosto nepřiměřeně, protože jsou utahaní jako psi, mají prodloužené reakční doby, doslova spí v těch autech. Já jsem přesvědčen, že za půlku nehod ve vedrech můžou mikrospánky.
Doporučujete i změnit stravu?
Bezpochyby. Prostě ve 30 stupních večeřím salát, zapíjím ho vodou a nedám si knedlíky s vepřovým a zapiju to pěti pivy. A stejně tak, když se sportuje, není normální si dát ve vedru dva smažáky s půlkilem hranolků a vyrazit na kole do těžké zátěže. Těchto kolapsů, infarktů a náhlých úmrtí už jsme za léto viděli spoustu. Není problém vydatná snídaně, ale přes den je namístě lehčí jídlo. Proto vypadá středomořská kuchyně tak, jak vypadá. Oni jsou zvyklí na vedra, jsou přizpůsobení, proto nejedí smetanové omáčky, těžká masa, ale hlavně zeleninu a těstoviny a zapíjejí to vodou a sklenkou vína. To my ještě neumíme.
Co vás napadne, když potkáte v sálajícím slunci urputného běžce nebo cyklistu?
Já si myslím, že to je nesmysl. To už ani nemůže být hezký sportovní prožitek, protože je to nesmírně vyčerpávající. Pro řadu lidí je to vyloženě hazard se zdravím, a i když přitom nemají akutně infarkt, pro tělo je to naprosto zbytečná a brutální zátěž, která se někdy vrátí.
Přinesla vám neobvykle dlouhá šňůra horkých dnů víc práce?
Práce je podstatně víc, protože se objeví řada kolapsových stavů. Kardiakům je špatně a nevědí, jestli je to z vedra, nebo od nemocného srdce. Přibývá autonehod, kvanta rekreačních úrazů, úplně nesmyslných pádů, ale i důsledků přehřátí organizmu. V tropických dnech máme o deset až dvacet procent víc výjezdů, než je běžný letní průměr.
Vybavíte si nějaké typické případy?
Chlapíci ve věku 60+ vyrazí se sekačkou a sekají od 11 do 15 hodin trávu na hektarovém pozemku. Pak se vrátí, buď je trefí mrtvice, nebo infarkt, nebo jen padnou z dehydratace. Dalším příkladem může být 43letý člověk se dvěma dětmi – na kole si vyjedou v deset hodin, ujedou 20 kilometrů, je 30 stupňů. Usednou v restauraci, dají si všichni smažák s hranolky, tatínek to po dětech dojí, dá si dvě piva. Pak vyrazí do pět kilometrů dlouhého kopce, kde není ani metr stínu. No, a na druhém kilometru po téhle zátěži nastane kolapsový stav, porucha vědomí, zástava oběhu a smrt přes veškeré naše resuscitační úsilí.
A jak vzdorujete vedru vy?
Obtížně. I my jsme jenom lidi, takže mu vzdorujeme stejně špatně jako každý jiný člověk. Pochopitelně děláme všechno pro to, abychom to přežili. Máme klimatizovaná auta, přestože jsme byli peskováni, že klimatizace je velmi luxusní věc. Ale zkuste si sednout do sanitky, která jede hodinu ve 35 stupních, i jako pacient i jako záchranář. Posádky fasují balenou vodu, ale bohužel si nemůžeme povolit úlevu v ochranném oděvu s reflexními pruhy. Není to nic příjemného, na výjezdech se setkává přehřátý pacient s přehřátým záchranářem. Ale nemůžeme říct: ve vedru nezachraňujeme, zavíráme.
Na Benešovsku se včera čelně srazily dvě řidičky, silnice byla uzavřená:
27. srpna 2018 |
