Plavební kanál ho fascinoval už jako kluka. Nicméně, v následujících letech se kvůli rozšíření hraničního pásma k ojedinělé památce vůbec nesmělo.
Z natáčení dokumentu  |
"Jezdil jsem do Nové Pece a později do Černé v Pošumaví na jeden letní tábor. Zůstala potom vzpomínka z dětství a pocit, že jsem něco propásl, něco neviděl a spoustu se toho nedověděl. Pocit tajemna a trochu záhady, kterou je třeba objasnit," vzpomíná 53letý režisér.
Moc si tehdy přál vidět plavební kanál, stejně jako vrcholky Alp ze Svatého Tomáše. V té době o tom mohl ale jen snít.
Blízký vztah má Čtvrtníček i k Šumavě. "Narodil jsem se v Praze, ale když řeknu příroda, voda, okouzlení, zážitky, kamarádství a první lásky, myslím na Šumavu. Prožil jsem tu dvacatery letní prázdniny, dovolené i část svatební cesty," vypráví filmař.
Snad i kvůli tomu, aby se na kanál a Alpy mohl podívat, když bude chtít, a ne, až to bude povolené, emigroval se ženou na jaře 1988 do Německa. Ve městě Bünde v Severním Porýní-Vestfálsku žije dodnes.
Při dovolené jeli natáčet na Šumavu
Při jeho první návštěvě Šumavy po revoluci v roce 2001 už byly části Schwarzenberského kanálu opravené. Tehdy o něm začal shánět informace, fotografie a jiný obrazový materiál. Přitom zjistil, že neexistuje žádný dokument o historii kanálu.
"Posedla mě myšlenka takový film natočit. Jsem sice dlouholetý filmař, ale trvalo mi dlouho, než jsem si ujasnil, kudy na to. Měli jsme nakonec k dispozici mnohem víc informací, než se divák dozví," líčí Čtvrtníček.
Do natáčení se pustil společně se svou ženou a synem. Celý projekt rodina financovala z vlastních zdrojů. Přípravné práce trvaly zhruba rok. Vlastní natáčení zabralo tři roky.
"Máme to k exteriérům od nás ze severního Německa zhruba 820 kilometrů. A tak jsme strávili natáčením i dvě dovolené a několik víkendů," popisuje Čtvrtníček.
Jako první vznikal komentář. Stříhání a ozvučení zhruba hodinového snímku zabralo deset měsíců.
Dlouhý potlesk v letním kině na závěr
Název Sedm kapitol ze života vody odkazuje na rozdělení filmu do sedmi částí. "Každá z nich se zabývá trochu jiným pohledem na kanál. Například zasazením do historie, vyháněním a odsunem Čechů a Němců v letech 1930 až 1950 či technickými stavbami a památkami na plavebním kanálu," vysvětluje Čtvrtníček.
Premiéra filmu se uskutečnila v Památníku A. Stiftera v Horní Plané, která sloužila filmařům jako základna při natáčení.
"Naprosté ticho v letním kině. Přes 100 diváků, kteří ani nedutají. Dlouhý potlesk na závěr, a dokonce i uprostřed projekce. Co víc si může režisér přát?" pochvaluje si Čtvrtníček.
V současnosti vyřizují filmaři licenční pohledávky k hudbě použité ve filmu a hledají sponzory. Náklady na licence přesahují možnosti rodinného rozpočtu. Zatím tak film zůstává v "šuplíku" a kromě dvou plánovaných repríz začátkem příštího roku v Českém Krumlově a v rakouském Schwarzenbergu nebude možné ho v nejbližší době jinde zhlédnout. Do budoucna ale autoři plánují vydat dokument na DVD a jednají o jeho možném televizním vysílání.
