Když se podíváte na jeho webové stránky, dočtete se, že ho baví všechno, co má motor a co pořádně voní benzinem. Letadla jsou jasná, v létě jezdí na motorovém surfu a jeho záliba končí třeba u zahradní sekačky.
„Ale opravdu, já jsem hotový Forrest Gump,“ směje se pilot Martin Šonka. „Hrozně si u toho odpočinu, nebo rád řežu dříví motorovkou. Máme chatu u Lužnice, tam se vyřádím a je to pro mě velký relax. Když můžu celý den řezat dříví, jsem maximálně spokojený,“ říká o sobě loňský mistr letecké série Red Bull Air Race.
Možná teď bude mít na své koníčky o trochu více času. Nedávno mu v Japonsku skončila sezona. Titul neobhájil, letos skončil třetí. Dalo by se říci, že má teď Martin Šonka „padla“. Ale nikdo neví, na jak dlouho. Populární závody, kde piloti podlétávali mosty, dělali výkruty a kličkovali mezi pilony, skončily. „Ale já jsem optimista a věřím, že se série v nějaké podobě zase objeví,“ myslí si.
Nabízí se tedy otázka: Co teď bude Martin Šonka dělat? „To bych také rád věděl,“ říká s lehkým úsměvem na tváři.
„Nějaké pracovní nabídky už mám, ale vše se musí dobře skloubit s létáním. Chci pokračovat v akrobacii, nebaví mě létat rovně, ale hlavou dolů. Nemohu pracovat někde, kde mě pošlou třeba na dlouho do zahraničí,“ přidává Šonka, který má doma letecký speciál, jenž se dá využít jen k akrobacii.
Show s gripenem
Jako každý pilot začínal na bezmotorových kluzácích, byl i armádním pilotem. Moc dobře tedy zná JAS 39 Gripen – švédský stíhací letoun, který v současnosti využívá česká armáda. I to byla Martinova velká výhoda, když nedávno se svým akrobatickým speciálem předvedl v Ostravě na Dnech NATO parádní leteckou show s pilotem gripenu Ivo Kardošem. Šonka armádní letoun třeba oblétával dokola, letěl nad ním hlavou dolů a podobně.
„Byli jsme si nejblíž možná na dva metry, metr a půl?“ přemítá. „Zkušený pilot, jako je Ivoš, si samozřejmě ohlídá, aby mu rychlost stíhačky neklesla pod nějakou mez. Pro mě gripen musí mít čitelný let, pak já si k němu dovolím jít blíž,“ prozrazuje Šonka pár detailů z ukázky.
Řadu lidí by tak mohlo napadnout, jestli by se nechtěl zase vrátit do kokpitu stíhačky? Pro Armádu České republiky by to byla velká reklama, kdyby mistr Air Race zase mohl střežit vzdušný prostor.
„Samozřejmě, že se to i trošku nabízí. Já bych si to asi dokázal představit, bavilo by mě, kdyby mě vrátili zase na gripeny. Jenže musel bych zase na výcviky a podobně. Navíc armáda mě sama neoslovila a já ji také ne. Také je mi 41 let a myslím si, že oni potřebují mladé piloty,“ přemítá Šonka.
„Létáním žije celá rodina“
Jak se kluk z obyčejných poměrů ze Sezimova Ústí dostane až do kokpitu armádní stíhačky? Musí pro to být „zapálený“ už od dětství a udělat pro to cokoliv. Což také Martin udělal. Když mu bylo sedmnáct let, vysypal kasičku a s našetřenými pěti stovkami hned utíkal na táborské letiště Čápův dvůr. Tady si zaplatil svůj první let. Letěl v motorovém kluzáku Vivat.
A během patnáctiminutového letu nad Táborem ihned věděl, že létání bude jeho život. „Já odmala stavěl modýlky a házel je za barákem. Protože končily na balkonech a my pak všude zvonili, jestli by nám nemohli dát letadla zpátky, tak mě všichni z okolí znali. Hlavně jsem chtěl jít na školu, kde se učíte být vojenským pilotem. To byl vždycky můj sen,“ vzpomíná Šonka na své dětství, ve kterém mu kromě letectví dělala společnost i gymnastika. Od sportu a od létání ho nesvedly ani diskotéky a další zábava jeho vrstevníků.
Martin Šonka (41 let)Letecký akrobat se narodil ve Dvoře Králové nad Labem, ale když mu byly dva roky, s rodinou se přestěhovali do Sezimova Ústí. Nyní žije s přítelkyní Olgou a třemi dětmi v Táboře, kde také v tamním aeroklubu létá. Po maturitě na táborské Střední průmyslové škole strojnické nastoupil v roce 1997 na Vojenskou akademii obor pilot bojového letounu do Brna. V roce 2001 přišlo na řadu první závodění ve vzduchu, nejdřív na kluzácích a pak akrobacie na motorových letounech. V roce 2004 se dostal do českého reprezentačního týmu v letecké akrobacii. V armádě Šonka létal na strojích L 29 Delfín, L 39 Albatros či JAS 39 Gripen. Od roku 2010 až do letošní sezony závodil v letecké sérii Red Bull Air Race. Tu v roce 2018 vyhrál. Kromě toho má stříbro i bronz z MS v letecké akrobacii a stal se v roce 2016 i mistrem Evropy v této disciplíně. Kromě létání má rád jakýkoliv sport či projížďky na motocyklu. |
„Když jsem si dával přihlášku k výcviku, tak mi ještě nebylo osmnáct, proto mi to doma museli podepsat. Máma mi jen řekla, že jestli se zabiju, ať jí nechodím domů, a bylo. Mamka je žena nad věcí, vydrží hodně,“ vypráví.
Jeho práci rozumí a plně ho podporuje i jeho přítelkyně Olga. Aby také ne, je letuškou. U nich doma se tedy řada věcí točí okolo létání i závodění. Třeba jak sám Martin říká, když si s rodinou vyjdou na procházku, sraz mají kde jinde než na letišti.
„Já si odlétám svoje a až pak se třeba jedeme projet na kole okolo řeky. My létáním opravdu doma žijeme, celá rodina. Takže se mi to nikdo nesnaží rozmlouvat, protože ví, že by to prostě nefungovalo. Když mám něco v hlavě, doma o tom pořád mluvím. U nás to často tedy vypadá tak, že všichni koukají na televizi a já do toho vyprávím třeba o technických věcech,“ směje se evropský šampion v letecké akrobacii z roku 2016 a zároveň je šťastný, že i děti a samozřejmě také přítelkyně s ním prožívají jeho dětský sen. „Brečí, když prohraju, a radují se, když vyhraju.“
Jako pilot zažil Šonka řadu krizovějších situací, ale dokázal je ustát. Profesionál už umí v sekundě vyhodnotit, co a jak by měl udělat, když problém nastane. Jednou při letecké ukázce mu při visu za vrtuli v malé rychlosti zhasl motor. Martin tak namířil svůj stroj střemhlav k zemi, aby rychle nabral rychlost a motor mohl znovu naskočit. Povedlo se mu to, i to dělá šampiona.
Raději ale vzpomíná na ty příjemnější chvilky v oblacích. Třeba na přelet nad řekou Vltavou. „Orlík a Zvíkov jsou ze vzduchu nádherné, stejně tak Tábor i Šumava,“ vypráví a zároveň ukazuje na mobilu obrázky, které přímo z letadla fotí.
Nevšední pohledy na jižní Čechy pak rád předává svým fanouškům na sociálních sítích. Ale může vůbec Martin Šonka z dlouholeté kariéry pilota vybrat jeden top moment? „To jste mi dal. Těch je samozřejmě víc. Můj první samostatný let, první let s gripenem, pocit při výhře titulu Red Bull Air Race i třeba ten, když jsem poprvé vzal do letadla děti,“ bilancuje Šonka spokojeně.
