Hned o dvacet metrů dál pak čekal takzvaný tajný a jeho dělostřelecká družina.
"Tebe neznám, už jsi tady byl? No nic, my ti určitě vystřelíme, ale nebude to zadarmo," zahlásil a hned nato zazněla velká salva, která nakonec stála hrst drobných.
Ve vsi má masopust velkou tradici a podobné je to i v okolních obcích. Ovšem Nesměňští jsou vždy jedni z prvních, kteří slaví.
Ještě před tím, než začalo klasické výskání a kolečka, se museli všichni v tamním kulturním domě řádně posilnit a připravit na náročný pochod. Pilo se pivo, ale i tvrdší alkoholické nápoje. Pak už začal rej všech maškar a masek, kterých bylo několik desítek. Při své cestě za doprovodu vyhrávající harmoniky nevynechaly snad jediný dům.
Aby však vůbec masopustní oslavy mohly začít, musel si nejdříve rychtář vyžádat právo a dovolení k průvodu. V něm dále nechyběli hejtman, střapatej, rasové, židi, mládenci či slamění a s nimi šly další desítky lidí. Při obchůzkách domů jedna z maškar s cepem roztáčí koledníky bouchnutím cepu o zem.
Koledníci dělají kolečko, při kterém se dokola obíhají. Vše s hudbou a zpěvem. Za kolečko je samozřejmě také odměna a místní byli vždy velmi dobře připraveni, jak s jídlem, tak s pitím.
V průvodu tak museli všichni prokázat velkou odolnost, protože alkoholu bylo skutečně dost, naštěstí ho však pravidelně prokládali občerstvením, a tak se síly rozložily na celý den. "A to nás ještě čeká zábava, večerní věneček, to bude teprve něco. Musíte tady zůstat, abyste poznal, jak se pořádně oslavuje," lákal každý druhý obyvatel Nesměně.
Jejich dobrá nálada byla nakažlivá a jedna věc byla skutečně neodolatelná - nesměňský bramborák. Voněl přes celou náves, v chladném ranním počasí zahřál, velký byl přes celý talíř a výborně ochucený, navíc jen za 20 korun.
