Nejúspěšnější byla Nová Bystřice, která získala 35,5 milionu korun na modernizaci kulturního domu. Vznikne zde nová knihovna, informační centrum a koncertní sály. Úspěch ale kazí fakt, že na dotaci město spolu s ostatními čekalo o tři čtvrtě roku déle, než bylo v plánu.
Úspěšné jihočeské projektyNová Bystřice |
Všechny projekty těchto měst totiž spadaly do 6. výzvy regionálního operačního programu a ta musela být kvůli policejnímu vyšetřování přebodována.
Třiapůltisícové město také stále neví, zda se bude na projektu podílet původně plánovanými 7,5 procenta z celkových nákladů, nebo zaplatí rovných 15 procent.
"Vím, že ministerstvo financí stále neřeklo, jak to bude se 7,5 procenty, které měl původně poskytnout stát. Myslím si ale, že od něj neuvidíme ani korunu," uvedl Bláha.
Projekt se tedy městu z Jindřichohradecka prodraží o zhruba tři miliony korun. Peníze na spoluúčast už se mu podařilo našetřit. Na předfinancování celé rekonstrukce si vezme úvěrV podobné situaci jsou také Nové Hrady na Budějovicku, které získaly na dva projekty bezmála 35 milionů. První zahrnuje například rekonstrukci náměstí, modernizaci kuželny u autobusového nádraží a postavení skateparku. Druhý pak mimo jiné přestavbu bývalého statku v České ulici na spolkový dům. Vzniknout by zde měl i sál a ateliéry s výstavními prostory.
Úřad regionální rady by měl podepsat smlouvy s úspěšnými žadateli 6. výzvy co nejdříve, aby obce a města dokázaly dohnat časový skluz.
Kvůli policejnímu vyšetřování se ale v Nových Hradech zpozdilo proplácení už hotových projektů. "Od června čekáme na 5,5 milionu korun za modernizaci školy. To představuje asi desetinu našeho rozpočtu. S koncem roku je to velmi nepříjemná situace," zlobí se Hokr.
Konečné schválení výzvy blokují nejasnosti
Ani po roce navíc neví, zda se mohou Nové Hrady pustit do modernizace komunikací. Na tento projekt město žádalo dotaci v 5. výzvě regionálního operačního programu ve výši asi 11,5 milionu korun. Původně uspělo, jenže celá výzva se znovu přehodnocovala.
Konečné schválení této výzvy, v níž zůstává nerozděleno 3,75 miliardy korun, teď blokují nejasnosti okolo spolufinancování projektů ze strany státu.
"V tomto případě totiž žádaly o peníze i soukromé firmy, neziskovky nebo třeba církev. Nevíme, kdo by za ně požadovaný podíl takzvaných veřejných zdrojů místo státu platil," řekl ve středu předseda regionální rady Ivo Grüner.
Definitivní odpověď od ministerstva financí by měl úřad pro rozdělování eurodotací znát v úterý. Pokud se tak stane, bude 5. výzva schválena příští pátek.