Lidé se procházejí jen pár centimetrů od hladiny Malše. V centru města přímo u řeky si vychutnávají kávu nebo jen tak sedí a pozorují okolo plující loďky.
Zátkovo nábřeží by se jednou mohlo stát místem, které bude ve velkém lákat obyvatele i návštěvníky Českých Budějovic. Místo je jedním z těch, kde navrhuje proměnu dokument Město a voda. Pro budějovickou radnici materiál připravuje Atelier 8000.
„Jedním z hlavních témat studie byla úprava Zátkova nábřeží, tedy místa s nesporným potenciálem a významem pro historické jádro města a jeho logické rozšíření. Jde o nábřeží otočené na osluněnou stranu, které lidé v minulosti hojně využívali,“ potvrzuje architekt Petr Hornát.
„Ptali jsme se, proč tomu tak dnes není, a dospěli jsme k názoru, že je třeba do této části nábřeží razantněji zasáhnout a vytvořit českobudějovickou náplavku a vrátit do tohoto místa život,“ líčí architekt. Podle něj může být příkladem pražský břeh Vltavy.
Budějovický ateliér navrhl náplavku mezi kulturním domem Slavie a Biskupskou ulicí. Vedly by k ní schody z ulice, pod níž by byly zapuštěné prostory třeba pro kavárny. Dnes tady chodí lidé několik metrů nad vodou kolem zábradlí. Architekti věří, že změna přivede k vodě místní i turisty.
Scénář je zatím jen návrhem, který je součástí připravovaného dokumentu Město a voda. „Je to materiál, který má zajistit, že projekty u Malše a Vltavy nebudou nahodilým rozhodováním. Vznikne výstup s nápady, jak přistupovat k vybraným lokalitám,“ vysvětluje náměstek primátora Juraj Thoma (OPB).
MF DNES se zúčastnila veřejného projednávání tohoto materiálu a vybrala nejzajímavější návrhy v okolí budějovických řek.
Kromě Zátkova nábřeží se další proměna týká nedalekého soutoku Vltavy a Malše. Architekti u Biskupské zahrady, odkud před nedávnem zmizelo zábradlí, navrhují několik pozvolných schodů.
Podobná úprava by se mohla dotknout Mlýnské stoky v parku Na Sadech. Tam dnes místní chodí několik metrů od vody. V dokumentu architekti proto popisují vybudování širokých pozvolných schodů ke stoce, což by bylo možné vytvořit například naproti budově Malého divadla.
Velké plány s řekou u výstaviště
Takové zásahy by nestály příliš peněz a mohly by k vodě přivést život. To si myslí i architekt Tomáš Zdvihal ze spolku CBArchitektura.
„Využití vody a krajiny pomocí dřevěných mol nebo úpravou břehů je důležité. Podobné projekty například za 100 až 200 tisíc korun přinášejí možnost vytvořit něco atraktivního. Na historických snímcích je koneckonců vidět, že se řeka v minulosti běžně využívala mnohem víc,“ říká.
Podle architekta Petra Hornáta není nejdůležitější pustit se hned do velkých projektů. „Okamžitě bychom měli začít s opatřeními, která zpřístupní městská nábřeží, ideálně pak dostat lidi přímo k vodní hladině. V některých případech se jedná o pouhou častější údržbu zelených ploch, někde o výstavbu schodů či stupňovitou úpravu břehů,“ domnívá se.
Diskusi vedli architekti při veřejném projednávání také nad lokalitou mezi Pražským sídlištěm a výstavištěm. „Řeka je zde bariérou, která fyzicky i mentálně odděluje dvě části města. Ve studii jsou nové mosty a lávky, které propojí oba břehy a zároveň vnesou život na nábřeží. Areál výstaviště nepovažujeme za nepřekonatelnou bariéru,“ uvádí.
Odvážný plán tady proto navrhuje vytvořit ostrůvek pro rekreaci a spojit oba břehy. U hlavní silnice vedle výstaviště by pak vznikl přímo podél řeky chodník.
Podle Tomáše Zdvihala nejsou České Budějovice městem na vodě. „Když se projdete, zjistíte, že to tak není. Je to spíš město u vody. Důvodem je regulace řeky a také 70. léta. Do té doby byly totiž Budějovice především na pravém břehu, což se později změnilo. Nyní chybí propojení těchto dvou částí, protože je řeka rozřezává podobně jako to dělá železnice,“ domnívá se odborník.
Sám vidí jeden z největších potenciálů právě v lokalitě vedle areálu výstaviště.
Na tom, do jakých projektů a úprav se město pustí, bude záležet především na radnici. Té poslouží dokument jako určitý návod s náměty k přemýšlení. Z něj si zjednodušeně může vybrat, jaká místa chce proměnit.
„České Budějovice jsou z hlediska množství a významu vodních toků a ploch zcela unikátním městem, které si tento potenciál velmi málo uvědomuje. Všichni vnímáme nábřeží jako místo k rekreaci. Je ale nutné přemýšlet, jestli rekreační a turistický význam nemůžeme víc využít a posílit. Lidé chtějí a vždy chtěli žít a pobývat u řek a baví je trávit čas na jejich březích. Pro příklady nemusíme chodit daleko, stačí si povšimnout rozvoje rakouského Lince na březích Dunaje, kam se v posledních desetiletích přirozeně vrátil městský život,“ dodává Hornát.
Architekti navrhují největší změny na Zátkově nábřeží (červená značka) a u výstaviště.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
