Výtvarník Michal Trpák (vlevo) si redaktorem MF DNES Petrem Kubátem povídal v

Výtvarník Michal Trpák (vlevo) si redaktorem MF DNES Petrem Kubátem povídal v budějovické pivnici Masné krámy. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Michal Trpák střídá sochařinu s cestami po horách v Nepálu a Indii

  • 0
Díky němu mají Budějovice každý rok několik symbolů léta. Jednou to byla zlatá moucha na Černé věži, jindy Myslitelé před radnicí. Sochař Michal Trpák je duší výstavy Umění ve městě. Letos vytvořil šestimetrové Lysohlávky.

Má za sebou stáže ve Finsku, Kanadě, dokončil doktorské studium, jeho obří sochy zdobí veřejné prostory v Praze i zahraničí... Výčet by mohl pokračovat.

Michal Trpák splňuje všechna kritéria úspěšného mladého umělce. Ve svých 31 letech už patří k výrazným osobnostem Českých Budějovic. Naplno ho živí volná tvorba, šestým rokem zpestřuje léto v centru krajského města.

Díla Michala Trpáka

Letošní projekt Umění ve městě je patrně vůbec největší přehlídkou současného monumentálního českého sochařství pod širým nebem v České republice. Účastní se ho totiž 14 sochařů a plastiky zdobí i Hlubokou nad Vltavou.

"Favoritem u místních je zatím jednoznačně Dravec vynořující se z dlažby na náměstí. Je to skvělý nápad od Jaroslava Chramosty. Lidé mu říkají žralok, ale může to být cokoliv, třeba pařát draka," přemýšlí sochař s dlouhými vlasy a šlachovitýma rukama.

Letos připravil Michal Trpák opět netradiční specialitu. V golfovém parku u Hluboké vyrostly jeho šestimetrové lysohlávky z oceli a polyesterové pryskyřice.

"Fascinuje mě kultura přírodních drog a magie, která k tomu patří. Málokdo mi ale věří, že jsem nic takového nezkusil. Houby mají podnázev Hledání štěstí. Třeba ho najdou lidé, kteří pod ně večer usednou, nebo projíždějící cyklisté. V noci navíc budou lysohlávky svítit a měnit barvy, takže to bude trochu i psychedelický zážitek," líčí Trpák.

Michal Trpák

Narodil se 6. února 1982 v Českých Budějovicích. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu svaté Anežky v Krumlově, obor kamenosochařství. V roce 2000 se zúčastnil mezinárodního setkání studentů v Jižní Koreji pořádaného organizací UNESCO. Na jaře 2001 nastoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Během studia absolvoval stáž ve Finsku a Kanadě. Loni ukončil doktorské studium. Vytvořil desítky soch z různých materiálů, které jsou vystavené ve veřejném prostoru v Čechách i zahraničí. Šestým rokem pořádá výstavu Umění ve městě v Budějovicích. Věnuje se i grafice a malbě. Je svobodný, s přítelkyní Lenkou, zahradní architektkou, rád cestuje.

Kreslit a plácat něco z materiálu ho bavilo od dětství.

"Když měla mamka těsto na stole, tak jsem z něj hned začal něco vyrábět. Pořádně jsem ale začal tvořit až s přijetím na střední školu v Krumlově," vypráví.

Během studií několikrát vycestoval do zahraničí. V roce 2000 vyjel na mezinárodní setkání studentů v Jižní Koreji pořádané organizací UNESCO. Byl to jeho první styk s Asií a jinou kulturou.

"Bylo tam třicet lidí z celého světa a já byl jediný zástupce z Čech. Dopoledně nám přednášeli profesoři z různých kontinentů a večer jsme chodili po buddhistických chrámech a poznávali místní historii," popisuje Trpák.

Humanoidi se místním nejdřív nelíbili

Jeho střet s každodenním životem poklidných Budějovic byl razantní. V červnu 2007 se na Lannově třídě poprvé zjevilo jeho osm obřích sklocementových soch. Chvátající postavy s kufříky a naštvanými výrazy nazval Humanoidi.

Nejprve se místním zdály sochy moc negativní. Když je Trpák po půl roce odvezl na letiště v Ruzyni, začaly jim najednou chybět. Dnes jsou Humanoidi už nedílnou součástí Lannovky. Ustály i útoky vandalů, se kterými se každoročně potýkají také sochy na výstavě Umění ve městě.

Od vstupu Humanoidů na scénu se v životě Michala Trpáka mnoho změnilo. Vybudoval velký ateliér v Nových Hodějovicích, kde i žije. Originální stavba je nepřehlédnutelná.

Zatímco ještě před pár lety si přivydělával restaurátorskými pracemi, dnes už ho naplno živí jen volná tvorba.

Nejdůležitější je pro něj práce s prostorem. Ať už je to město, volná krajina, nebo architektura. "To je základ mé sochařské filozofie. Socha patří do konkrétního prostoru. Je ucelená teprve tehdy, když je dobře nainstalovaná. Podobně jako velká moucha fungovala na Černé věži, a ne když seděla u mě na zahradě," popisuje Trpák.

Inspiraci nasává také při svých cestách po světě. Jednou ročně zmizí na měsíc na jiný kontinent. Loni byl v Nepálu, předloni zase v Indii.

"Miluju hory. Navíc Himálaje jsou kulturní hory, do čtyř tisíc metrů žijí lidé, je to úplně jiná civilizace než ve městech pod horami. Na cestách si dělám skici," přibližuje Trpák, který hraje i podvodní hokej.

Cestuje hlavně se svou přítelkyní Lenkou, zahradní architektkou, která bývá i první kritičkou jeho prací. I když dávno svou tvorbou přesáhl hranice regionu, z Českých Budějovic zatím mizet nechce.

"Když jsem se do Budějovic vrátil po studiích v Krumlově a Praze, nebyl jsem tu moc spokojený. Neměl jsem nic vybudováno, skoro žádné kamarády a kontakty. Kromě rozestavěného ateliéru a rodiny mě tu nic nedrželo. To vše se rychle změnilo. Dnes beru Budějovice jako skvělé místo k žití, vše se tu dá sehnat, zařídit, navíc se na jih kvůli mě přestěhovala přítelkyně. Ale nic není uzavřené," usmívá se Trpák.