Letecký pohled na rakouský lyžařský areál Hochficht. Vlevo je Hraničník, ze...

Letecký pohled na rakouský lyžařský areál Hochficht. Vlevo je Hraničník, ze kterého vedou dvě sjezdovky a kam by mohla vést i lanovka z české strany, aby se lyžaři rychleji dostali do oblíbeného střediska. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Ministerstvo zamítlo lanovku na Hraničník. Ohrozila by lesy i tetřeva

  • 64
Ministerstvo životního prostředí zamítlo výstavbu kontroverzní lanovky na šumavský vrch Hraničník. V závěrečném posudku vlivu na životní prostředí, takzvaném procesu EIA, vydalo nesouhlasné stanovisko ke všem čtyřem navrženým variantám projektu.

Podle ministerstva je lanovka v rozporu s evropským systémem ochrany přírody Natura 2000, ptačí oblastí Šumavy i zákonem o ochraně přírody a krajiny. Resort posuzoval záměr stavby dva roky.

Lanovka nedaleko obce Nová Pec by měla propojit českou stranu s lyžařským areálem Hochficht v Rakousku. O plánu se mluví už několik let. Stavbu, která by zasahovala do Národního parku Šumava, ale kritizují ekologové i část vědecké obce.

“Pro nesouhlasné stanovisko byly rozhodující významné negativní vlivy na celistvost i předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000,“ řekla mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Posudek uvádí, že lanovka a s ní související pohyb lidí má negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava. Ohroženy by byly například smíšené lesy - bučiny, populace tetřeva hlušce i rysa ostrovida. Nejen jeho chrání také Rakousko, které se k výstavbě vyjádřilo rovněž negativně. Mírně by podle dokumentu lanovka působila například na čápa černého nebo datlíka tříprstého.

Lanovka na Hraničník

Projekt lanové dráhy s dolním terminálem na Klápě a horním na Hraničníku počítá se čtyřmi různými podobami, dvě z nich obsahují pomocnou sjezdovku. Lanovka má měřit 2 710 metrů a za hodinu přepravit až 2 700 lidí. Odjezdová, evakuační a téměř tříkilometrová sjezdovka by zaujímala plochu 8,6 hektaru.

Nesouhlasné stanovisko k výstavbě lanovky u Nové Pece se očekávalo. Kromě ekologických aktivistů a části vědců ji kritizovali i někteří poslanci. Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) tak verdiktem překvapen nebyl. „To, že stávající politická reprezentace, stávající ministr životního prostředí anebo lidé, kteří jsou kolem něj, a to zejména z nevládních organizací, se vyjadřují tak, jak se vyjadřují, tak tím mě vybízejí k další činnosti,“ řekl Zimola ČTK.

Dodal, že za projektem lanovky si i nadále stojí a bude o jeho realizaci usilovat. Právě Jihočeský kraj lanovku ve svých zásadách územního rozvoje označil jako stavbu veřejného zájmu, což je nyní jediná cesta, jak získat výjimku Evropské komise a lanovku u Lipna postavit navzdory zápornému stanovisku.

Ekologičtí aktivisté jsou naopak po celou dobu proti. Tvrdí, že vybraná lokalita je příliš vzácná, než aby se tam mohl vykácet pruh lesa a postavit lanovka. „Výstavba by byla fatální nejen pro tamní cenné lesy, ale i pro velkou skupinu vzácných tetřevů, kteří tam žijí. Přerušila by také cestu, kudy chodí losi z pravého břehu Lipna na západní Šumavu,“ popsal obavy aktivistů vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

Starostové obcí okolo Lipna tvrdí, že lanovka je pro ně důležitá - zvýšila by podle nich turistický ruch a zvedla i zaměstnanost. „Posouzení vlivu na životní prostředí je jedna věc a vliv na život obyvatel v regionu druhá. Teď musí zastupitelstvo Jihočeského kraje říct, jestli člověk má alespoň stejné postavení jako příroda, kterou tu chráníme, a jak a z čeho mají lidé v tomto regionu žít. Věřím, že zastupitelstvo veřejný zájem deklaruje,“ konstatoval starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

,