Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nízké výkupní ceny drtí malé chovatele. Část farmářů mléko zpracovává

  • 21
Od zavedení ruského embarga na dovoz mléčných potravin se zdramatizovala situace jihočeských producentů i zpracovatelů mléka. Suroviny na trhu je moc, a ceny tak klesají. Na trh se dostávají levné výrobky ze zahraničí, které jsou často dotované. A těm v cenovém boji nemohou čeští producenti konkurovat.

„Nízká výkupní cena mléka je dlouhodobě neudržitelná, protože je nižší, než jsou náklady na produkci. Nejmenší rodinní farmáři už v podstatě skončili. Krávy buď prodali, nebo převedli na masnou produkci. Pro řadu rodin to je osobní tragédie,“ potvrdila ředitelka agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.

Jihočeský kraj je v této oblasti postižený velmi výrazně, protože je tu nejvíc dojnic z celé republiky. Nejvíc postižení jsou ti nejslabší - tedy malí farmáři. „Cena mléka periodicky klesá a stoupá. Teď se těch faktorů sešlo ovšem příliš,“ poukázala Šťastná.

Přidal se i problém se suchem

Výkupní ceny mléka klesají kvůli ruskému embargu na dovoz mléčných produktů a také v souvislosti s letošním dubnovým zrušením mléčných kvót. Do té doby státy EU měly stanovené množství mléka, které mohou vyprodukovat, teď záleží na každém chovateli. To mělo za následek, že v Německu a dalších vyspělých mlékařských státech se produkce hodně zvýšila.

Teď se navíc přidává problém se suchem. To výrazně postihlo travní porosty, bude menší sklizeň kukuřice a siláží, což se projeví v cenách píce.

Výsledek? Výkupní cena mléka klesla pod sedm korun za litr, což přivádí zemědělce do existenčních problémů. Aby se produkce vyplatila, mluví se minimálně o hranici osmi korun.

„Jdeme s výkupními cenami dolů. Nic jiného nám nezbývá. Za peníze, za které mléko nakoupíme, dáme do toho energii a všechno, to nejsme schopni absolutně prodat. Jediná varianta je snížení nákupní ceny. Zemědělci samozřejmě řvou. A právem,“ zhodnotil situaci Milan Teplý, šéf Madety, která je s milionem litrů denně největším zpracovatelem mléka v Česku.

Madetě ubyl řetězec Kaufland

Před několika týdny Madetě vypadl výrazný obchodní partner - řetězec Kaufland, se kterým se mlékárna nebyla schopna domluvit na ceně. Pro Madetu to znamená ztrátu odbytu deseti procent produkce.

Problémy způsobuje podle Teplého hlavně to, že v Německu je výroba dotovaná. „Umíte si představit, že nejmenovaná obchodní síť sponzoruje zpracovatele, tedy mlékárnu, aby mu dodávala zboží, protože je momentálně katastrofální pokles cen syrového mléka? Je to absurdní situace, kdy obchodník dotuje dodavatele, aby nemusel zdražovat. A ještě se k tomu přizná,“ poukázal Teplý.

Problém je, že řetězce jsou v Česku v rukou zahraničních majitelů. A ty jsou pod tlakem výrobců u nich doma. „Zemědělský trh je pokřivený. Víme, že některé státy skrytě dotují chovatele dojnic,“ potvrdila Šťastná.

Co se s tím dá dělat? Podle Teplého by stát měl mlékárenství více podporovat.

„A nejezdit se ptát do Bruselu, jestli můžeme. Francie 14 dní po vyhlášení ruského embarga omezila dovozy mlékárenských výrobků do země. Aby nechala prostor pro domácí producenty. Co jsme udělali my? Otevřeli jsme se dokořán a vozte sem každý, co chcete. Od loňského října se přes sliby nestalo vůbec nic. Žádná pomoc,“ řekl Teplý.

Agrární komora se snaží se situací bojovat, ačkoli její možnosti jsou dost omezené. „Marže a zisky jsou nejnižší u prvovýrobců. Naopak nejvyšší je u obchodních řetezců, které mají nejsilnější pozici a mohou si diktovat podmínky. Proto motivujeme zemědělce ke sdružování do odbytových organizací, aby měli silnější pozici,“ uvedla Šťastná.

Dělají sýry, jogurty a další výrobky

Řada farmářů, kteří chovají skot na mléko, je v existenčních problémech. Někteří se osamostatnili a stali se i zpracovateli mléka.

Trendu minimlékáren Teplý moc nevěří. „To už tu bylo. Každý zemědělec měl u kravína minisušárničku, minilahvárničku a minimáslárničku. Taky byly výdejní automaty na mléko. A jak to skončilo,“ konstatoval.

Že malá výroba může úspěšně existovat, dokazuje ovšem farma Fidlerových ze Škarezu na Prachaticku. Jejich mlékárna dělá sýry, jogurty a další výrobky. Za pár měsíců jsou jejich produkty vyhlášené v celém regionu.

Všechno začalo v dubnu, kdy mlékárna v Klatovech od Fidlerových přestala vykupovat mléko. Ostatní mlékárny ho měly také moc, takže farmáři stáli před rozhodnutím, co dál.

„Krávy chováme 20 let. Nedokázala bych je dát pryč, máme k nim vztah. Každá má jméno, na které slyší,“ poukázala Iveta Fidlerová.

S 50 kravami a denní produkcí 700 litrů mléka se manželé rozhodli jít do rizika a rozjet vlastní výrobu. „Ručně děláme 20 druhů výrobků. Bez chemie, poctivě a srdcem - tak, jak se to má dělat. Ukazuje se, že to je správná cesta,“ popsala farmářka.

„Snažíme se sortiment neustále oživovat, teď například nabídkou uzených sýrů. Pořád vymýšlím nějaké receptury, hledám inspiraci u předků i na internetu. Naším cílem je, aby si každý zákazník našel některý z našich produktů a zamiloval si ho. Aby k nám chodil cíleně speciálně jen pro něj. To je moje vize,“ dodala Fidlerová.

Nejprve dodávali na farmářské trhy, nyní už zákazníci najdou jejich produkty i v prodejnách Coop či Terno v okolí.

„Pro malé producenty je tohle řešení. Pokud dokážou současné složité období takto překlenout, může to být pro ně záchrana. Ale samozřejmě to vyžaduje obchodního ducha,“ naznačila šéfka agrární komory Šťastná.

„Pokud malí farmáři s chovem krav na mléko vymizí, bude to velká škoda. Když zemědělec s mléčnou produkcí jednou skončí, těžko se k ní vrací,“ dodala.