Devětasedmdesátiletý Emil Kintzl letos v létě vyznačil turistickou cestu k přechodu Modrý sloup.

Devětasedmdesátiletý Emil Kintzl letos v létě vyznačil turistickou cestu k přechodu Modrý sloup. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Proč není otevřený Modrý sloup? diví se Němci. Park chystá další pokus

  • 18
Správa šumavského parku připravuje další pokus o otevření cesty Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup nedaleko Modravy. Tuto atraktivní trasu zakázal zpřístupnit soud po stížnostech ekologických aktivistů letos v červenci.

Její uzavření pro pěší a cyklisty kritizovali bavorští starostové, kteří se na Modravě poprvé v historii sešli s českým vedením rezervace.

Z německé strany mohou turisté až k hranici dojít, z české je přímá cesta kvůli ochraně tetřeva uzavřena a lidé sem nesmí už více než 70 let. Modrý sloup je přístupný pouze po delší a náročnější trase úbočím hory Špičník.

"Letos v létě jsme věřili, že k otevření Modrého sloupu dojde. Byli jsme velmi zklamaní, protože z naší strany mohou turisté pohodlně kdykoliv k hranici dojít, ale dál nesmějí. Ptají se na informačních střediscích, proč to tak je, a nedokážou to pochopit vzhledem k otevření hranic vstupem do Schengenu," řekl Michael Siegl, místostarosta německé obce Neuschönau na druhé straně hranice poblíž Modrého sloupu.

Cyklisté stoupají k hájence na Březníku. Pod nimi se vine stezka Luzenským údolím, na jehož konci je přechod Modrý sloup. V pozadí se tyčí holý vrchol Luzného.

Jeho kolega Helmut Vogl, místostarosta Sankt Oswald - Riedlhütte, tvrdí, že už dnes míří k hranici stovky lidí týdně s tím, že nemohou jít přímou trasou Luzenským údolím, ale klikatě po úbočí Špičníku.

"Přímá cesta by byla pohodlnější. Modrý sloup je kauza, která nás ve spolupráci s českou stranou nejvíce trápí," řekl Helmut Vogl.

Správě šumavského parku otevření Modrého sloupu zakázal soud po stížnostech ekologických aktivistů letos v červenci. Bylo to několik dnů před vlastním otevřením stezky.

Modrý sloup

Po stezce na Modrý sloup skrze Luzenské údolí se chodilo již od středověku. Vedla tudy Zlatá stezka, obchodovalo se tu i pašovalo zboží několik století. Po roce 1948 tu stála železná opona. Od roku 1991 průchod neumožňuje existence první zóny Národního parku Šumava. Celý spor se točí okolo toho, zda budou lidé rušit tetřeva, pokud by šli přímou cestou Luzenským údolím či nikoliv. Správa parku tvrdí, že přímá cesta je dokonce pro živočichy méně zatěžující než současná cesta úbočím hory Špičník.

Park nyní připravuje studii, na jejímž základě se chce znovu pokusit cestu otevřít. Tentokrát projekt připravují znalci v oboru vlivu na životní prostředí, které správa najala. Jak z české, tak z německé strany.

"Věříme, že za určitých kompenzačních opatření by se mohlo přímou cestou chodit. Mezi ně patří zrušení současné stezky úbočím Špičníku, vyhlášení velkého klidového území v okolí cesty a samozřejmě časové omezení vstupu pro turisty," vyjmenoval ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

Velkým ústupkem pro ekologické aktivisty by tak bylo právě vyhlášení klidového území. To by podle informací MF DNES mělo rozlohu 2 500 hektarů a bylo by zjednodušeně řečeno po obou stranách cesty k Modrému sloupu. Lidé by tedy nemohli ze stezky udělat ani krok do stran.

"Ano, vyjma této cesty se nebude moci chodit. Vše se snažíme udělat tak, aby otevření bylo možné od července příštího roku," doplnil Mánek.

Od roku 2005 existovaly už tři studie

Dagmar Kjučuková, ekologická aktivistka, předsedkyně Okrašlovacího spolku Zdíkovska a místostarostka Zdíkova ale zatím plány na vyhlášení klidového území označila za nedostatečné.

"Dva a půl tisíce hektarů je malé území. Dokud správa parku neudělá komplexní studii celého území od Pramenů Vltavy až po Poledník, tak jsou to jen polovičaté návrhy. Takový bych se na místě ředitele parku styděla vypustit," prohlásila Kjučuková.

Pro otevření Modrého sloupu už existovaly od roku 2005 minimálně tři studie. Ekologičtí aktivisté všechny, které navrhují otevření, zpochybňují a žádají studii většího území a vlivu na život tetřeva a dalších ptáků. Podle nich je Luzenské údolí jednou z nejcennějších lokalit, kde se vyskytuje tetřev hlušec, kriticky ohrožený pták.

Starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert otevření Modrého sloupu komentoval ostrými slovy.

"Jestliže se hovoří o přeshraničním národním parku, kde je nepřekročitelnost hranice, pak to není přeshraniční park, ale přeshraniční podvod. Bavorští starostové se rozčilují právem nad neschopností české strany, která dvacet let nedokáže vytvořit podmínky pro otevření cesty Luzenským údolím," rozčílil se Schubert.