Informaci o prohlášení kulturní památkou potvrdilo samotné ministerstvo.
„Více informací nelze sdělit, protože běží lhůta na odvolání a účastníci řízení mohou vznést námitky a proti rozhodnutí ministerstva kultury se odvolat,“ uvedla mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.
Správa železnic zatím na tuto zásadní změnu reagovala jen stručně. „S rozhodnutím ministerstva kultury se seznamujeme, další kroky s ohledem na čerstvost rozhodnutí budeme nyní zvažovat,“ uvedla mluvčí SŽ Nela Friebová.
Ještě letos v létě ale chtěla SŽ zahájit práce na novém mostě, který bude hned vedle toho historického.
V červnu správa vysoutěžila firmu, která má akci na starost. Tendr vyhrála společnost Metrostav. Vybudování nového a následné rozebrání a odstranění stávajícího, technicky nevyhovujícího mostu by měla provést za 543,6 milionu korun. Hotovo má být v roce 2024.
„Původní ocelová konstrukce z roku 1889 je již v nevyhovujícím stavu a limituje nasazení některých typů vozidel na celé trati Tábor–Písek. Dnes je na mostě omezená rychlost a jeho nosnost prakticky vylučuje provoz nákladních vlaků,“ vysvětlil Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic.
Nový most bude mít železobetonovou nosnou konstrukci. Rozpětí oblouku činí 156 metrů a celková délka dosáhne 316 metrů.
Most již dříve kulturní památkou byl
O zařazení ceněného mostu z roku 1889 mezi kulturní památky usiloval Národní památkový ústav (NPÚ).
Stavba už v minulosti chráněná byla, status však ztratila před několika lety. Přesně v roce 2016, a to vinou administrativní chyby při zápisu do státního seznamu kulturních památek.
„O historických a památkových hodnotách není sporu. Ve své době patřil k nejvyšším mostním stavbám v Rakousku-Uhersku,“ zdůraznil Daniel Šnejd, ředitel českobudějovického odborného pracoviště NPÚ. Je to také první železniční most na našem území, který postavili bez lešení, pouze metodou letmé montáže.
„Z doby výstavby zůstala bez výraznějších změn zachovaná jak ocelová konstrukce, tak mostní pilíře,“ upozornil Šnejd.
Otázkou pak ale je, co bude se starým mostem dál. Tamní obyvatelé například navrhovali, aby sloužil jako stezka pro chodce a cyklisty. Pak by se do něj samozřejmě také muselo investovat. Zásadnější je však to, že pozemky kolem jsou schwarzenberským panstvím a stezka by tam nemohla pokračovat. Majitel podle Jihočeského kraje nemá zájem pozemky prodat.
