Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muzea na Šumavě mapují těžký život horalů i stará řemesla

  12:30aktualizováno  12:30
Šumavská muzea nechají návštěvníky nahlédnout do historie těžkého života horalů i starých řemesel. Najdete je v Sušici, Železné Rudě, Kašperských Horách, Dobré Vodě u Hartmanic a nově také v Nezdicích, Modravě a Kvildě.

Nové muzeum o Šumavě je otevřené v Nezdicích. | foto: Karel Škácha

Víte, k čemu se dříve používalo motovidlo? Pokud ne, pak jedním z míst, kde to můžete zjistit, jsou Nezdice, kde je nově otevřené muzeum o životě na staré Šumavě. Najdete ho v bývalém výminku u domu s číslem popisným 1, což je nejstarší stavení ve vsi.

Dříve tu stávala pravděpodobně středověká tvrz, později tu žil rychtář. Dodnes je to poznat z čelní fasády s psaníčkovými sgrafity, což je jednoduchý, ale efektní druh výzdoby hojně využívaný hlavně v období renesance.

Fotogalerie

Expozice muzea se nachází v původní dolní světnici a především v prvním patře, kam návštěvníci vystoupají po unikátních mlynářských schodech. "Což jsou příkré úzké stropní schody," vysvětluje Karel Škácha, který byl iniciátorem tohoto projektu. V domě žili jeho prarodiče.
 
V expozici jsou nástroje a nářadí z řemeslných dílen, například bednářů, tesařů, vybavení starých venkovských domácností včetně starých modlitebních knih.
 
Návštěvníci se tu mimo jiné seznámí s technikou zpracování lnu, výrobou dřeváků i sudů. Čestné místo v expozici patří pekařům - součástí muzea je rekonstruovaná pec. Staří mistři pekařského řemesla, jako například Augustin Sobotovič z Lenory, tu často ukazují, jak se chléb připravuje a peče.

Muzea na Šumavě

Muzeum Šumavy, Sušice - nálezy připomínající počátky zdejšího osídlení, slovanská keramika z 10. století a památky na rýžování zlata v okolí Sušice, historie města a okolí, šumavské sklářství a sušické sirkařství.

Muzeum Šumavy, Železná Ruda - dekorativní sklo, historický nábytek a šumavské hamernictví.

Muzeum Šumavy, Kašperské Hory - přírodovědecká a historická expozice, těžba a zpracování zlata.

Muzeum Dr. Šimona Adlera, Dobrá Voda u Hartmanic - kultura a tradice židovské menšiny v Čechách.

Muzeum se nazývá Hostinný dům. "Jde o odkaz na román Karla Klostermanna, který se odehrával v nedalekém Strašíně," vysvětluje Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP a CHKO Šumava.

Nyní je zde také možno zhlédnout na 25 panelech putovní výstavu Židovská komunita na Sušicku, kterou připravilo Západočeské muzeum v Plzni. Takových výstav či expozic, které se věnují zajímavé, ale především velmi pohnuté zdejší historii, je teď po Šumavě hned několik.

Tvář Šumavy před sto lety ukazuje nová výstava ve Spolkovém domě, který stojí v centru Modravy. Až do konce října si tam lidé mohou prohlédnout snímky Josefa Seidela, který je výstižně označovaný za obrazového kronikáře Šumavy, a jeho syna Františka.

Kolekce nazvaná Klostermannovská Šumava je o to zajímavější, že přináší speciální výběr letních i zimních snímků přímo z Modravy a jejího nejbližšího okolí.

"Na devíti panelech se návštěvník vrátí do let prvních turistů objevujících těžko dostupné lesy, mokřady i vrcholy. Může porovnávat vývoj obce a krajiny v první polovině 20. století. Mezi fotografiemi jsou i snímky poprvé zveřejněné a mnohým znalcům regionu neznámé," zve na výstavu modravský starosta Antonín Schubert.
 
Do konce září je možné v Obecním muzeu v Kvildě navštívit výstavu, která návštěvníkům připomíná tragickou událost ze Štědrého dne roku 1937, kdy se pod Zhůřím u Horské Kvildy zřítilo civilní dopravní letadlo společnosti Air France. Na palubě šestnáctimístného letounu byli tři lidé, ani jeden nehodu nepřežil.

"Ti, co dorazí na výstavu Vánoční letecká tragédie na Zhůří, se dozvědí, co přesně se tehdy stalo," doplňuje Václav Vostradovský, starosta Kvildy.

Do konce září příštího roku je v železnorudském muzeu k vidění výstava s názvem Akce Neptun Černé jezero. Autor výstavy, plzeňský publicista Zdeněk Roučka, zde zveřejnil unikátní fotografie, které se týkají nejúspěšnější dezinformační akce komunistické tajné služby.

"Televizní štáb pořadu Zvědavá kamera hledal v roce 1960 zajímavá témata a v podstatě díky tomu, že se Čertova jezera týkaly nejrůznější legendy, chtěl udělat průzkum. Výsledkem bylo objevení čtyř beden s trhavinami. Na centrále v Praze se příslušníci StB rozhodli, že když jsou v Čertově jezeře trhaviny po Němcích, tak proč by v sousedním Černém jezeře nemohly být bedny s nacistickými dokumenty?" vysvětluje Zdeněk Roučka vznik operace Neptun.

Nově otevřená část Muzea Šumavy v Sušici zve od července na výstavu Češi a Němci ve 20. století ve stínu dvou totalitních režimů. Expozice mapuje peripetie vývoje vzájemných vztahů po dobu jednoho století, pokouší se ukázat jejich základní etapy s ohledem na vývoj německé menšiny v českých zemích.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek.
Muž zemřel po rvačce v baru. Pravou příčinu jeho smrti objasní pitva

Až nařízená soudní pitva snad objasní příčinu smrti šestačtyřicetiletého muže, který zemřel v sobotu po rvačce v baru v Soběslavi na Táborsku. Není totiž...  celý článek

Zásah v obci Řemíčov, kde traktor spadnul na 29letého muže.
Během několika hodin zavalily traktory dva muže. Jsou v nemocnici

Ke dvěma podobným nehodám vyjížděli v průběhu středečního odpoledne jihočeští hasiči a záchranáři. V obou případech utrpěli dva muži těžká zranění po tom, co...  celý článek

Chalupská slať, (červen 2008). Tohle výjimečné rašeliniště je perlou Šumavy, je...
Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, ukázal výzkum na Šumavě

Reakce šumavského ekosystému na kůrovcovou kalamitu byla nečekaná i pro vědce. Díky odumření stromů se do půdy vyplavil fosfor, který způsobil, že se v...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.