„Byl jste určen k odsunu do své vlasti (domů do Říše) a budete transportován do sběrného střediska v Kaplici. Vezměte s sebou dvě přikrývky, dva dobré pracovní obleky... Všechny vaše věci nesmí přesahovati celkovou váhu 50 kilogramů na jednu osobu. Veškeré šperky, cenné předměty, peníze a vkladní knížky odevzdáte v sáčku na shromaždišti.“
Tyto věty četla v dopise na jaře roku 1947 Terezie Gegnerová z Benešova nad Černou. Byla jednou z téměř třiceti tisíc Němců, kteří museli po druhé světové válce odejít z Novohradska. Jejich osudy nyní oživuje Muzeum vysídlených obcí, které v sobotu slavnostně otevřeli v Kamenné na Českobudějovicku.
„Na téměř 500 metrech čtverečních je okolo 400 exponátů. Nosili nám je lidé z okolních vesnic, máme ale i zápůjčky z celých Čech a zahraničí. Tvůrci muzea sbírali autentická svědectví pamětníků a jejich potomků, čerpali z odborných prací, historických i novodobých pramenů. Práce trvaly dva roky, muzeum je především uctěním památky odsunutých obyvatel,“ líčí Michaela Šuplerová ze spolku Novohradská renesance, který muzeum provozuje.
Protože Němci v tomto regionu na rozhraní Čech a Rakouska byli především zemědělci, uvidí návštěvníci nespočet cepů, kos, trakařů, kolovrátků, šicí stroje, čističku obilí, valchy, podmalby na skle, stáčecí soudek, saně, lyže, ale i dobový nábytek.
Expozice je rozdělená do pěti částí. První mapuje historii osidlování Novohradska od doby bronzové. Zaujme interaktivní tabule zobrazující současnou podobu regionu. Když se posune deska, zmizí silnice a zjeví se najednou šedesát vesniček a osad, které už dnes neexistují.
Směl zůstat, nakonec utekl a skončil ve vězení
Ve druhé sekci se lidé seznámí s tím, jak vypadaly samotné odsuny. Výpravné panely doplňují dobové dokumenty, seznamy nebo metodika tehdejšího ministerstva vnitra, která určovala, jak s Němci nakládat.
Třetí část odkrývá konkrétní příběhy z těchto dramatických let. Například osud Franze Opelky, jednoho z mála Němců, kteří po odsunu směli zůstat v Čechách. Jeho otec byl totiž poloviční Čech. Ani toto „privilegium“ mu však nezaručilo snadný život.
„V roce 1950 jsem utekl do Rakouska, poněvadž jsem byl jako Němec neustále pronásledován a ponižován. Po nějakém čase jsem se vrátil domů pro papíry, abych se mohl, jak jsem měl v úmyslu, uchytit v Německu jako letecký mechanik. Byl jsem přitom dopaden bezpečností a hned odvlečen do Českých Budějovic ke krajskému soudu. Osm měsíců mě drželi na samotce a odsoudili pak k pěti letům těžkého žaláře,“ líčil tento muž, který nakonec skončil v jáchymovských dolech. I přes tvrdý osud se dožil 83 let a zemřel před osmi lety v rodném Benešově nad Černou.
Obcím, které existují dodnes, se věnuje čtvrtá část muzea. Nabízí mimo jiné srovnávací snímky. „Německé vesnice jsou typické svým charakterem. Jsou lánovité a dlouhé. Na rozdíl od českých, které mají náves a kolem ní domy, ty německé jsou podél silnice a tvoří je stavení s uzavřeným dvorem, takzvané vierkanty,“ ukazuje Šuplerová.
Návštěvníci se dočtou i o fenoménu dosidlování. Do obcí se po Němcích stěhovali především rumunští Slováci a volyňští Češi.
Poslední sekce přibližuje několik zaniklých obcí. Syrovou atmosféru dokresluje ostnatý drát připomínající železnou oponu podobně jako strážní hláska před budovou.
Muzeum vysídlených obcí Novohradska vzniklo ve zdevastovaných prostorách kanceláří bývalého jednotného zemědělského družstva. Investorem je společnost ATS Invest, která stojí také za Galerií Mariánská v Českých Budějovicích či obnovenou historickou sýpkou v Horní Stropnici. Náklady na muzeum v Kamenné vyšly na necelé čtyři miliony korun, polovinu pokryl grant Evropské unie.
Expozice je zatím otevřená jen na objednání. Minimální skupina je pět návštěvníků. Zájemci si mohou zarezervovat návštěvu přes webové stránky www.vysidlene-obce.cz.
