Nezačalo to vůbec dobře, ale bylo to fantastické. Asi tři kilometry před Rožmberkem jsem poprvé musel vypnout motor auta. Před námi se totiž táhla dlouhá kolona, která se pohybovala tak pomalu, že to někteří otáčeli a jeli zpět, další vystoupili a pohodlně došli na hudební festival Hrady.CZ dříve, než jsme my dojeli.
Nakonec nás to stálo hodinu času, takže jsme si v autě museli nechat jen zdát o Ewě Farné a Mandrage jsme si pustili z cédéčka.
Když jsme se konečně doplížili k vysněnému cíli a zpovzdálí slyšeli tóny kapely Polemic, jeden z pořadatelů nás a další desítky aut začal odklánět na louku, kterou v sobotu kolem poledne nazvali parkovištěm i přesto, že jsme se brodili metrovou travou plnou jetele.
"Jestli zaprší, tak odsud ráno nikdo neodjede." "Bezva, vy máte Range Rover, takže si vás zamlouváme na ranní odtah." Hlavně takové věty byly slyšet po zaparkování.
Zmatky způsobilo stěhování areálu na poslední chvíli. Zájem fanoušků byl tak velký, že by se na fotbalové hřiště v obci nevešli, tak se zázemí přesunulo nad Rožmberk na louku, kde mělo být jen stanové městečko a parkoviště. Spousta lidí to nevěděla, což způsobilo kolony na úzkých silnicích.
Tím ale všechno nepříjemné skončilo. Stačilo se vyhoupnout přes kopec, kde se na nás vrhlo Sto zvířat. A pak to přišlo. NaKLUSal Tomáš a podmanil si několikatisícový dav.
Slunce báječně pálilo do zad, když všichni zpívali Za co Pane Bože, za co. V tu chvíli se už nikdo nezlobil a každý se chtěl společně s Ninou nechat napnout jako plátno. Když na závěr Klus zajamoval a vystřihl písničku o Rožmberku a některých fanoušcích, bylo hotovo.
Pak už se stačilo opájet pohodou, potkávat známé tváře a hltat fantastické písně dalších kapel. Takový David Koller začal podlamovat kolena dívkám i ženám, všem by se s ním Troubit na trumpety líbilo. "Je fantastickej. Je to jak před 15 lety na koncertu Lucie," pochvalovala si stejnojmenná fanynka, která tak pojmenovala i svou dceru.
A festival se valil dál, takže si nikdo ani nestačil všimnout, že se už setmělo, protože Monkey Business to rozsvítili na míle daleko. V tu chvíli už vařila krev v žilách, a i když všechny spláchla solidní průtrž mračen, stačilo s Vojtou Dykem obléknout suchou Teplákovou soupravu a každý si s chutí zazpíval, že je zase "teplééj".
