Spisovatel Jan Cempírek přijal pozvání na ležák v Masných krámech. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Spisovatel Cempírek: Tištěné knihy vydrží, čtečky nejsou tak sexy

  • 1
Jan Cempírek píše knihy, cestuje, fotografuje a chystá projekt Malonáklady.cz určený všem, kdo si chtějí vydávat knihy sami, ale i jejich čtenářům. Pracuje v médiích, ale vystudoval Lesnickou fakultu v Brně.

Stvořil vietnamskou dívku Lan Pham Thi. Díky tomu získal mediální pozornost, o kterou prý nestál, a dnes o téhle životní epizodě ani nechce příliš mluvit. Jan Cempírek totiž napsal pod tímto pseudonymem knihu Bílej kůň, žlutej drak o životě Vietnamky v Čechách a v roce 2009 za ni dostal prestižní Cenu Knižního klubu.

Jan Cempírek (43 let)

Duší je především cestovatel. Ačkoliv je původní profesí lesní inženýr, působí od roku 1995 v nejrůznějších médiích - MF DNES, rádiích Frekvence 1 a Evropa 2 a Český internet. Od roku 2005 mu vyšly knihy Rafinerie, Autostop a Tanec posledního dne. Pod pseudonymem Lan Pham Thi napsal knihu Bílej kůň, žlutej drak o životě Vietnamky u Česku a získal s ní Cenu Knižního klubu. Na jaře knihu už s jeho jménem vydali ve Vietnamu. S manželkou Janou a dcerami Terezou (17) a Klárou (11) žije v Českých Budějovicích.

Když byl jako autor odhalen, někteří ho dokonce považovali za podvodníka (více zde), což dodnes odmítá. "Paradoxem je, že letos tu knihu s názvem Dračí zátoka vydali ve Vietnamu, ale tam mě už uvedli jako autora," říká s tím, že si nápadem s pseudonymem hodně zkomplikoval svoji spisovatelskou budoucnost.

A protože sám napsal už dříve tři knihy, dobře ví, jak je těžké v Česku prorazit. Právě proto připravuje projekt Malonáklady.cz určený všem, kdo si chtějí vydávat knihy sami, ale i jejich čtenářům.

"Fenomén tištěných knih ani v době elektronických médií nezanikne. Čtečky nejsou tak sexy ani ergonomicky dokonalé jako knihy," vysvětluje. Že má jeho nápad budoucnost, ukazuje už teď zájem zavedených tiskařů, bibliofilů i ilustrátorů o spolupráci. "Baví mě pouštět se do nových věcí. Stránky oficiálně startujeme 1. ledna," potvrzuje Cempírek.

Hájovna mu shořela

Jako desetiletý kluk s bratranci pod tátovým vedením o prázdninách vydával časopis Zlatohlávek. Při studiích na Lesnické fakultě v Brně dokonce publikoval články v Mladém světě nebo magazínu Koktejl.

"Stále víc mě to táhlo do světa médií. Hájenka, kam jsem měl nastoupit, vyhořela měsíc před mým příchodem kvůli vadné elektroinstalaci a právě tady, v Masných krámech, jsem dostal nabídku na práci ve vznikající regionální příloze Mladé fronty DNES," vzpomíná.

Ostatně, pivnici považuje Jan Cempírek za kultovní místo jihočeské metropole už od studentských let. Když se tady kdysi potkal se dvěma mladými Novozélanďany a povídali si nad baterií půllitrů o jejich zemi, kterou rovněž navštívil, pochvaloval si náhodu, která je svedla k jednomu stolu.

"Hned mi oponovali, že rozhodně nešlo o náhodu. Vyndali z batohu průvodce Lonely Planet, nalistovali příslušnou stránku a tam stálo: Až budete v Českých Budějovicích, nesmíte vynechat populární pivnici Masné krámy, u stolů sedí vždy přátelští domorodci," vytahuje jednu z mnoha historek, kterou zažil.

Spisovatel Jan Cempírek si na ležáku v Masných krámech povídal s redaktorkou Mirkou Nezvalovou.

Přidá i další, jak se mu v Austrálii hodil zápočet ze střelby ve školní honitbě, kdy museli ulovit zajíce a bažanta. "Na několika tasmánských farmách jsem rok pracoval jako honák krav, dřevorubec, řidič traktoru i lovec klokanů. Za vydělané peníze jsem pak cestoval po Austrálii, Novém Zélandu a Indonésii," vzpomíná s tím, že po škole by všichni mladí měli povinně vyjet za hranice nejen proto, aby se naučili dobře jazyk. "Dobré je vyzkoušet si ten pocit samostatnosti a nutnosti postarat se o sebe. Zjistit, že člověku stačí jen pár věcí v batohu," říká.

Cestování je pro něj stále tak trochu drogou. Byly doby, kdy své ženě oznamoval cíl cesty tři dny před odjezdem, aby se dopředu zbytečně nestrachovala. Teď už interval poněkud prodloužil. Pravidelně pořádá v českobudějovickém klubu Horká vana tematické večery o různých zemích, kde kromě filmového a literárního nahlédnutí nechybí ani host, který odtud pochází.

Jana Cempírka totiž baví především netradiční poznávání. "Letos v létě jsme s kamarády a našimi dětmi uspořádali expedici do Rumunska. Od jednoho horala jsme si pronajali koníka a vůz a cestovali. Není nad zjištění, že peníze nejsou všemocné. Děti fascinovalo, jak funguje směnný obchod, třeba brynza za pár plechovek piva, nebo igelitovou plachtu," libuje si.

Pracuje v sedmiletkách

Kromě putování po světě, kdy navštívil přes 30 zemí, cestuje i napříč mediálními profesemi. Směje se, že má pracovní "sedmiletky". Působil jako šéf inzerce v jihočeské MF DNES, pak stejný čas vedl v regionu rádia Evropa 2 a Frekvence 1, nyní pracuje jako obchodní ředitel v internetové firmě.

"Pustil jsem se ještě do studia Akademie žurnalistiky a nových médií. Jedním z nastupujících trendů bude propojování televize a internetu s lokálním obsahem," nechává nahlédnout do oblasti, kde možná zakotví na další "sedmiletku".

Zbývá mu ale ještě pořád čas na koníčky. Je už od dětství vášnivým čtenářem, vysokohorským turistou, fotografuje. "Navíc sbírám a fotím brouky tesaříky. Díky nim mám důvod, proč se vracet do lesa, tedy k oboru, který jsem původně vystudoval," říká.

Tvrdí, že současný člověk žije najednou v různých sociálních skupinách. S jednou partou chodí na tenis, s jinou na ryby, s dalšími na pivo do hospody. "Baví mě sledovat, jak tohle ovlivňuje i svět reklamy. Ten totiž oslovuje právě konkrétní cílové skupiny a úspěch má jen obchodník či vydavatel, kterému se povede zacílit na tu správnou," vysvětluje.

To vede ke vzniku světa řízeného databázemi, kde ale mizí prostor pro lidskou fantazii. Proto pokládá knížky za médium, které bude za čas čekat renesance. Po fantazii bude hlad. "Záleží na výchově. Kde čtou rodiče, automaticky začínají číst i děti, to mám ověřeno," dodává.