"Určité představy, co tady od pravěku do novověkého osídlení je, jsme měli. Ale to, co jsme našli, je nad očekávání," řekl archeolog Hustiského muzea Rudolf Krajíc.
Jeden z prozkoumaných příkopů vypovídá o tom, že v Bechyni žili Slované. "Pravděpodobně tady žili do 9. století našeho letopočtu. Našli jsme tady střepy keramiky a zbytky zvířecích kostí," dodal Krajíc.
Asi největším překvapením ale je, že se na bechyňském náměstí našly keltské chaty. "Keltové tady museli žít už tisíc let před Slovany. Objevili jsme dvě keltské chaty. Jedna z nich měla dřevěné podlahy i stěny. Zjistili jsme, že byla spálená. Zřejmě jsme narazili na keltské sídliště, nejspíše opida," vysvětlil Krajíc.
Keramické střepy, které se v chatě našly, domněnky archeologů jen potvrzují. "Užitkovou keramiku datujeme do 1. století před naším letopočtem, tedy do doby Keltů. Našli jsme spousty střepů, které jsme poslepovali. Keramika je výjimečná i tím, že obsahuje enormní množství tuhy," doplnil archeolog.
Ve druhém domě objevili muzejníci zřejmě keltskou pec. Ukazuje na to prý červeně propálená hlína. Další zajímavostí je i střep z bílé keramiky. Podle historiků sem musela být nádoba dovezena, protože taková surovina se tady nevyskytovala.
Při průzkumu narazili archeologové i na počátky středověké Bechyně. "Skutečně se tady ve 20. letech 15. století, tak jak uvádějí písemné prameny, odehrály při dobývání města nějaké dramatické události. Zřejmě šlo o velký požár, což dokládá tato silná červená vrstva," ukázal archeolog Krajíc na část vykopané jámy a dodal, že nálezy v takovém množství a v takovém časovém rozmezí tu nepamatují.
