Já si pamatuji, jak v 80 letech minulého století u nás meliorovali pole. Pro dost družstevníků to byl zaručený kšeft, protože tehdy byl počet lidí postaven na tom, aby ve špičkách stíhali v červnu a červenci sklizeň řepky a obilí. A od srpna přes zimu až do jara pomalu neměli do čeho píchnout.

Takže vždycky v srpnu, v září vytáhli příslušné stroje, co 15 metrů od sebe v polích hloubili drážky a ukládali do nich, zer začátku pálené trubky, ke konci plastové rukávce. To dělali až pomalu do zimy.

Nyní to bude zase naopak, přes dotace se budou ty meliorace ucpávat a meandry potoků zase vytvářet.

Jenom nevím, jestli v Šumavském NP se jim povede vytvářením mokřadů v nižších polohách vykompenzovat ten zničený les, který se ve vyšších horských partiích už nedokázal z přirozeného náletu obnovit. Takže tam zůstala jen zemina krytá trávou a plevely.

Může se stát, že až na Šumave budou nějaké intenzívní srážky, sjede ta půda z těch odhalených svahů společně s tím bahnem a rašelinou z vyvořených mokřadů kompletně všechno dolů do podhůří Šumavy na lidi a do koryt tamějších řek a potoků.

A nakonec ta šumavská půda skončí u Němců formou vybagrovaných usazenim v německé části Labe a nám na Šumave zbudou ve vrcholových partiích jen holé skály.

1) srovnávat meliorace na loukách a v lesích není zrovna dobré. Z důvodu naprosto odlišného provedení (zatrubnění vs rýhy) totiž dochází na loukách k tomu, že bez průběžného čištění je velmi rychle meliorační potrubí ucpané a neprůchozí. Což se nedá říci o melioračních rýhách v lesích (ty se opravdu samy nepřeruší)

2) máš vůbec představu, kde v NP se ty meliorace přerušují ? Je to dost vysoko. Navíc rašeliniště zvládne zadržet výrazně více vody než smrková stejnověká monokultura (po které Schubert a další lesáci tolik touží)

3) ne, opravdu se nemůže stát, že veškerá zem odteče se Šumavy. To je nesmysl