Loni vysázela správa parku na celém území rezervace přes 300 tisíc mladých smrčků. Ostatní vlastníci lesů pak dalších zhruba sto tisíc. Letos šumavské hvozdy obohatí 250 tisíc stromků, zejména listnáče, které jsou odolné vůči kůrovci a tvoří základ porostů.
Kyrill řádil na Šumavě v roce 2007.
"Tyto stromy na Šumavě dříve rostly, než je nahradila smrková monokultura. Při výsadbě prakticky vynecháme smrk, kterého je v lese přespříliš," řekl ředitel šumavského parku Jiří Mánek.
Sazenice listnáčů budou doplňovat lesníci po celém parku v lokalitách pod tisíc metrů nadmořské výšky. Tedy naopak sázet se nebude v bezzásahových zónách a v takzvaném osmém vegetačním stupni lesů, kam už listnáče nepatří. "Zaměřujeme se na pásma, kam přirozeně patří. A to od Železné Rudy až po Lipno, například v okolí Modravy či Srní," doplnil Mánek.
Krok parku chválí ministr Chalupa i ekologičtí aktivisté
Většinou se budou osazovat holiny, které vznikly po těžbě dřeva nebo větrné smršti. Jsou to také místa, kde dříve rostly smrkové lesy. V některých místech budou dřevorubci kácet několik smrků a vysazovat místo nich listnáče, které se pak v budoucnu budou samy rozmnožovat. Z celkové rozlohy parku se takto budou lesníci starat o tři čtvrtiny území, zbylé plochy se zmlazují a obnovují samy.
Všechny sazenice pocházejí výhradně ze šumavských školek, správu parku bude výsadba stromků stát zhruba šest milionů korun. Šumava za posledních šest let kvůli kůrovcové kalamitě a orkánu Kyrill přišla o více než tři miliony smrků.
Podle lesníků se podařilo další rozlet kůrovce zastavit. "Je jasné, že kůrovcová kalamita je za zenitem. Kdybychom ji neporazili, bylo by otázkou, kde by se zastavila," komentoval bývalý ředitel šumavského parku Jan Stráský, který právě bojem s kůrovcem motorovými pilami začal a za něhož se začaly napadené stromy aktivně kácet.
Plány šumavských lesníků potěšily i ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. "Dvě stě padesát tisíc stromů, které se mají vysadit, je viditelná práce," řekl Chalupa.
Snad vůbec poprvé kroky správy parku pochválili i ekologičtí aktivisté, podle kterých je sázení listnáčů správná cesta. "Smrk tam roste sám a jeho sázení by bylo vyhazováním peněz. Listnáče se sázely v určité míře i dříve," uvedl ekologický aktivista z Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
