O rysech se říká, že často loví jen pro zábavu. Videa, která zachytila fotopast na začátku února v jižní části Šumavy, ale ukazují, že když mají vzácné kočkovité šelmy dostatek klidu, vrací se ke své kořisti opakovaně.
„Na videu je rysice se třemi loňskými mláďaty. Několikrát se přicházeli krmit na svou kořist, strženého koloucha. Kromě nich se u mršiny vystřídala i další zvířata, například lišky nebo divoká prasata. Nakonec z koloucha zbyly jen kosti,“ popisuje mluvčí správy NP Šumava Jan Dvořák.
Tři mláďata jsou pro rysy poměrně vzácná a dokazují, že rodina šelem v národním parku nouzí o potravu netrpí. Národní parky z obou stran Šumavy fungují pro rysy jako ostrov, kde žije trvale přibližně osmdesát jedinců.
„Odtud pak migrují mimo národní park. Jenže zatímco jedince, kteří zůstávají v parku, jsme schopni prostřednictvím fotopastí potkávat třeba i deset let, mimo národní park se nám většinou do tří let ztratí. Z toho vyplývá, že národní park je mimořádně důležitý pro jejich ochranu,“ zdůrazňuje Dvořák.
Rys ostrovid ale není jediným zvířecím druhem, který díky zvýšené ochraně na území národního parku dokáže prosperovat. K dalším patří i jiná zvířata úzce se Šumavou spojená, například ptáci tetřev hlušec, tetřívek obecný nebo jeřábek lesní, chřástal polní nebo různé druhy sov.
„Jsou to ale i někteří bezobratlí a mnoho druhů hub a rostlin vázaných především na mokřadní prostředí,“ říká Dvořák.
