Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Šumavě obnovují rašeliniště a mokřady, které v minulosti odvodnili

  12:47aktualizováno  12:47
Žlebský a Jedlový potok nedaleko Soumarského mostu i okolní mokřady a rašeliniště na Zhůřském potoce. Právě na nich zahájila v polovině července správa šumavského národního parku jejich revitalizaci. Na Šumavě se jejich obnově věnují už od roku 1999. Za tu dobu stihli oživit 590 hektarů rašelinišť a zablokovat na 62 kilometrů odtokových kanálů.

Odstraňování odvodňovací strouhy v rašeliništi poblíž Kvildy | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

„Na celé Šumavě je přibližně šest tisíc hektarů rašelinišť a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. S vysoušením se začalo už v 19. století, ale nejsilnější zásahy byly provedeny v 70. a 80. letech minulého století. Hlavním důvodem odvodňování bylo především zvýšení produkce dřeva z lesa nebo údržba zemědělské půdy,“ vysvětlila botanička Iva Bufková.

Takové plochy jsou přitom velmi důležité. Působí například jako přirozená zásobárna vody hlavně v obdobích sucha. K obnově je vhodných zhruba dva tisíce hektarů rašelinišť a mokřadů, z nichž více než čtvrtina je již hotova. K tomu ještě správa parku upravuje kilometry napřímených potoků. 

„Letošní revitalizace by měla být dokončena v listopadu. Rozpočet je dohromady 10,7 milionu korun,“ upřesnil Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava.

V močálech pracují i bahenní bagry

Většina prací je ručních, ale občas je nutné využít i techniku, například odlehčené „bahenní“ bagry s širokými pásy, které běžně pracují v bahnitých dnech při čištění rybníků. Tato technika byla použita například při obnově Černohorského močálu v loňském roce. 

„Nejen, že zachraňujeme jedinečný biotop, který se ve střední Evropě vyskytuje vzácně a pro Šumavu je jedním z nejvýraznějších fenoménů, ale vrátíme rašeliništím a mokřadům i jejich schopnost retence čili zadržení vody hlavně v obdobích sucha. Revitalizacemi potoků zase vracíme k normálu odtokové poměry a podporujeme zmírnění odtoků hlavně při extrémních deštích,“ zdůraznila Iva Bufková.

Pro nadcházející roky jsou připravené další práce například v oblasti Filipohuťského polesí, na Ptačí slati nebo Uhlíkovský potok ve Vltavském luhu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V obecním bytě v tomto domě v Besednici žila naposledy rodina Branislava...
Unesené děti žily naposledy s rodiči v Besednici, sousedům vadil křik

Děti skoro nevycházely ven. Podle místních se občas z domu ozýval křik. MF DNES zjistila, že Branislav Sloboda a Anita Lackóová, kteří v pátek unesli své syny...  celý článek

Rodiče děti unesli ze strakonického dětského centra při povolených návštěvách.
Soud nařídil ústavní výchovu unesených sourozenců. Kvůli zanedbávání péče

Českokrumlovský soud nařídil ústavní výchovu sourozenců Davida a Leonarda Lackó, které minulý pátek unesli rodiče z dětského centra ve Strakonicích. Podle...  celý článek

Dobrovolní hasiči havarovali na cestě k nehodě v obci Lenora.
Hasiči vyjížděli k dopravní nehodě. Na cestě ale sami havarovali

Z přestupku je podezřelý dobrovolný hasič, který boural na cestě za dopravní nehodou v obci Lenora na Prachaticku. Dobrovolníci vyjeli zasahovat u střetu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.