Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naše děti budou mít kořeny v Nových Hradech, říká syn sudetských Němců

  7:57aktualizováno  11:31
Syn sudetských Němců vysídlených po válce ze severních Čech se vrátil, vystudoval Karlovu univerzitu a stal se známým vědcem. Založil tady rodinu a na podzim získá české občanství. To není námět na film, ale jen velmi stručný průřez životem profesora Rüdigera Ettricha, ředitele novohradského Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Rüdiger Ettrich, ředitel novohradského Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky | foto: Miroslava Nezvalová, MF DNES

„Nemám rád výraz sudetoněmecký původ. Ano, tatínek se narodil v Trutnově, maminka na Horkách u Staré Paky a v Německu se jejich rodiny usazovaly nakrátko vždy tam, kde byla práce. Naše tři děti budou mít své kořeny v Nových Hradech, v domě postaveném koncem 16. století,“ vypráví mi velmi dobrou češtinou, ale se znatelným tvrdým přízvukem.

Vyrůstal na krkonošských pohádkách, které mu vyprávěl dědeček, ovšem v němčině. Česky se pak začal učit na katedře slavistiky na univerzitě v Tübingenu, kde studoval chemii. Lákalo ho studium v zemi, o níž se babička například vůbec nechtěla zmiňovat.

Rüdiger Ettrich

Ředitel Ústavu nanobiologie a strukturní biologie CVGZ Akademie věd České republiky do svého nynějšího působiště v Nových Hradech přišel z rodného Německa přes Prahu. Tady na Karlově univerzitě na katedře fyzikální chemie získal magisterský a doktorský titul. Docentem a profesorem z oboru biofyziky se stal na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle svého bádání se ve volných chvílích věnuje zkoumání historie v souvislostech. V Nových Hradech žije od roku 2002 v domku ze 16. století s manželkou Olgou, která je rovněž vědeckou pracovnicí, a třemi dětmi. Zatímco Jakub (13) chce být paleontologem, Dominik (11) má technické sklony, dcera Anna (8) se zatím ještě nevyjádřila.

„Otec byl historik, i mě zajímá minulost v souvislostech jako koníček. Dívám se ale především do budoucnosti. Bylo by krásné, jak říkal Václav Havel, kdyby se lidé dali dohromady a obnovili to, co bylo zničené,“ filozofuje s tím, že jeho přínosem v Nových Hradech je kromě vědy i to, že v prostorách ústavu nedávno prošla rekonstrukcí restaurace, která slouží veřejnosti. Okolní zámecký park ve vlastnictví Akademie věd otevřel lidem už dávno.

Chtěl provozovat vědu v lesích

Ettrich se smíchem přiznává, že příhraniční oblast jižních Čech si ho vlastně přitáhla sama. „Přijel jsem sem v roce 2001 na nějakou konferenci. Manželka čekala syna Jakuba a my se plánovali někde usadit. Tvrdím, že děti by měly vyrůstat v jedné kultuře. Měl jsem nabídku na univerzitu v německém Regensburgu, ale když jsem tady poznal partu šílenců, co provozují vědu málem v lesích, chtěl jsem být u toho,“ dodává. Okouzlilo ho nejen panorama města na kopci, ale i okolní příroda. Nastoupil sem před 13 lety, pátým rokem týmu více než padesáti lidí šéfuje.

Oba tušíme, že vysvětlit podstatu jeho bádání laikům bez potřebných znalostí chemie a biologie rozhodně nebude jednoduché. „Představte si, že lidské tělo má stavební kameny, tedy kosti, datové úložiště, což je vlastně DNA, a pak takové malé nanostroje, to jsou vlastně bílkoviny. Ty v našem těle dělají všechnu práci. My se snažíme porozumět tomu, jak spolu interreagují,“ říká s tím, že buňka není vlastně prázdný prostor. Jsou v ní různé bílkoviny, které si, stejně jako lidi ve městě, předávají vzkazy či povely. Třeba, že je někde ucpaná silnice a musí se jet jinou cestou.

Informace z vědeckého pracoviště v Nových Hradech jsou velmi důležité například pro vývoj léků. „V jednom projektu jsme sledovali a v roce 2003 publikovali, že funkční jednotka nějakého klíčového dopravního proteinu v lidském séru je dimerická. Tu strukturu jsme popsali a nedávno jsme zaregistrovali, že na základě těchto zjištění probíhají ve Velké Británii klinické testy na léčbu srpkové anémie, tedy choroby projevující se zborcením červených krvinek,“ snaží se objasnit jeden z výstupů.

V roce 2008 zase popsali společně s několika pracovišti v Německu, Švýcarsku a Spojených státech strukturu proteinového komplexu, kterým se bakterie přizpůsobí svému okolí, a dokáže se tak bránit proti například antibiotikům. Tyto informace přinesli v prestižním vědeckém časopise Nature Structural & Molecular Biology jako první na světě. Profesor Ettrich ale skromně konstatuje, že je to jen jeden maličký kamínek do mozaiky výzkumu, na jejímž konci jednou možná bude konkrétní lék.

Jeho dům pochází ze 16. století

O způsobech bádání, biofyzikálních metodách a výzkumu by určitě dokázal mluvit dlouhé hodiny. Ostatně, přednáší i studentům Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity či na různých světových sympoziích. Stejně nadšeně mě ale seznamuje s historií svého domu, který si v roce 1580 nechal postavit místní řezník.

„Na zahradě máme kus hradební zdi a v ní okno. Když totiž tudy táhlo vojsko proti Napoleonovi, postavili důstojníkům domeček a tu zeď prolomili. To by už dnes památkáři nepovolili,“ míní.

Vyhovuje mu, že od domu má do práce jen pár minut chůze. Zároveň ale přiznává, že bádání i šéfování mu moc volného času neposkytuje. Ale při výletech s rodinou rád dětem objasňuje historické souvislosti. „Jsem zvyklý z vědy hledat důvody a příčiny. Víte například, že stromořadí u silnic vyrostla kvůli královskému nařízení, že vojáci při přesunech po silnicích musí mít stín?“

Sám přiznává, že jeho vždycky fascinovaly souvislosti v tom, jak funguje život. Laická vysvětlení mu nestačila. To ho přivedlo nejprve ke studiu chemie a pak biofyziky. „Nechtěl jsem vyvíjet nové plasty, mě třeba bavilo zjišťovat, jak pracují ty nejmenší částečky v našich játrech,“ vzpomíná. Při studiích v Praze poznal svoji ženu Olgu.

Potkali se „pod koněm“ na Václavském náměstí. „Byla to láska na první pohled. Přesně na tom místě jsem ji pak překvapil i žádostí o ruku,“ směje se. Oba jsou vědci, šéfem „domácí laboratoře“ je ale prý paní Olga.



Nejčtenější

Dvouletý chlapec se dostal z domu do bazénu, následkům tonutí podlehl

Ilustrační snímek

Dvouletý chlapec zemřel poté, co se topil v zahradním bazénu u rodinného domu v Písku. O letošních prázdninách je to v...

V Hluboké se rozloučili s Kamilem Benešem, který padl v Afghánistánu

Lidé se loučí s Kamilem Benešem při smutečním obřadu v kostele sv. Jana...

V Hluboké nad Vltavou se lidé rozloučili s Kamilem Benešem, jedním ze tří českých vojáků, kteří se na misi v...



Čtyři lidé zemřeli u Vodňan. Dodávka vjela do protisměru

Tragická nehoda u Vodňan, při níž zemřeli čtyři lidé.

Smrtelná nehoda se stala v noci z pátku na sobotu mezi Vodňany a Protivínem. Dodávka vjela do protisměru, kde se...

Druhá liga: Ústí stále bez ztráty, Jihlava v oslabení uhrála bod

Momentka z druholigového duelu Brno (červená) vs. České Budějovice

Fotbalisté Ústí nad Labem pokračují ve skvělém vstupu do nové druholigové sezony. V pátém kole porazili Viktorii Žižkov...

Policie pátrá po muži ze Strakonic, je podezřelý z vraždy ženy u Prahy

Policie hledá muže, který je podezřelý z vraždy ženy v Kamenici na Praze-východ.

Středočeští kriminalisté vyhlásili pátrání po muži, který je podezřelý z vraždy ženy v Kamenici na Praze-východ....

Další z rubriky

Postavme divadlo a mosty, říká hlavní architekt Českých Budějovic

Hlavní architekt Budějovic Jan Němec dojíždí do krajského města na jeden den v...

Podle hlavního architekta města Jana Němce je urbanistická podoba Českých Budějovic zakotvena v územním plánu....

Řidiči ignorují jihočeské přejezdy, za pět dní vjeli tři před vlak

V obci Malšice na Táborsku se v pondělí ráno střetl na přejezdu vlak s osobním...

Dnes ráno v Malšicích na Táborsku, den před tím v Třeboni a minulý čtvrtek v Čížové na Písecku se staly tři podobné...

Nová naučná stezka za 30 milionů nabídne bobří hráz i vor na rybníku Olšina

Rybník Olšina se nachází v bývalém vojenském prostoru Boletice poblíž Horní...

Jedinečnou přírodu kolem rybníka Olšina na Šumavě budou moci návštěvníci obdivovat z nové zážitkové naučné stezky....

Najdete na iDNES.cz