Cesta se postupně vine z malebných městských uliček k údolí říčky Smutné a později i Lužnice. Každou chvíli se objeví v průhledu domků a střech středověká bašta nebo část hradební zdi, která kdysi obepínala celé město.
Zajímavé trasy na jihu ČechGraselova stezka (23 km): Okruh vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova a zpět. Stezka nabízí lesní procházku údolím Bolíkovského potoka, Graselovu sluj, psí hřbitov, vodní pilu Peníkov, Francouzský kámen či zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově. |
Stezka začíná na nároží křižovatky ulic Libušina a Čechova, vrcholí na rozlehlé zahradě kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie nad údolím Lužnice. Odtud se nabízí romantický pohled na zurčící vodu a Duhový most.
„O zámku, klášteru františkánů a kostele svatého Matěje je toho v průvodcích napsáno hodně. Naopak o hradbách všude najdete jen nepatrnou zmínku. Přitom v Bechyni jsou dochované souvislé hradby, ne jen části. Jde o jedno z mála měst, kde je celý základ opevnění dobře vidět, a Bechyňští by se tím měli chlubit,“ míní hlavní iniciátor vzniku historické naučné stezky Jan Havelka, čestný předseda Klubu českých turistů.
O stezce začal přemýšlet loni na jaře. Zpočátku využíval letecké snímky Bechyně, díky kterým vyhodnocoval terén.
Osídlení na skalnatém ostrohu existovalo podle historických pramenů už v prehistorické době. Městské opevnění se začalo rodit během 14. století. Celý opevňovací systém včetně hradeb a bašt se dochoval, i když některé jeho části jsou pozorovatelné jen z určitých míst. Dějiny a trasu po hradbách představuje i písemný průvodce, který je k dostání v místním informačním centru.
Dvacet tabulí na zhruba pětikilometrové trase městem odkazuje na průhledy směrem k baštám, zbylým kusům bran a hradeb, z nichž se některé noří jen tak mimochodem ze současných domů, penzionu nebo supermarketu. Nové tabule ukazují, odkud se dají vidět schované zdi a věžičky.
„S manželem jsem prošla město mnohokrát, ale na naučné stezce jsme si poprvé všimli, kolik bašt a starých zdí se tu ukrývá. Je to fascinující,“ líčí Jaroslava Budilová, která pochází ze Sedlčan a do lázní v Bechyni už jezdí přes dvacet let.
Vybudování vyšlo na 130 tisíc
Novinku oceňuje také Ilona Davey, průvodkyně z infocentra. „Děláme prohlídku celého města, s novými tabulemi se nám to bude hezky prolínat a návštěvníci poznají Bechyni do hloubky. Jsem ráda, že se do toho pan Havelka pustil, byl neoblomný při získávání peněz a pátral po historii hradeb opravdu poctivě,“ oceňuje Davey, která provází návštěvníky po městě bezmála pětadvacet let.
Jan Havelka se sám pustil do oprav dvou bašt ve městě a věří, že půjde dobrým příkladem ostatním majitelům dalších částí hradeb. Jednu z opravených bašt si sám koupil a druhá patří jeho dceři.
„Rád bych motivoval i ostatní vlastníky bašt, aby se pustili do jejich rekonstrukce. Inspirace určitě funguje, ostatně na popud vzniku této naučné stezky chce Spolek rodáků a přátel Bechyně vytvořit stezku po stopách známých osobností města,“ věří Havelka.
Na stezku dostal grant od Jihočeského kraje, její vybudování vyšlo celkem na 130 tisíc korun.