Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nechte polovinu šumavského parku svému osudu, navrhují ekologové

  12:17aktualizováno  12:17
Ekologičtí aktivisté přišli s nejradikálnějším návrhem na uspořádání šumavského parku od jeho založení v roce 1991. První zónu, kde by se příroda ponechala svému osudu, chtějí na 52 procentech rozlohy.

Ekologové navrhují, aby polovina z rozlohy šumavského parku patřila do I.zóny, kam by nesměli turisté ani těžaři s pilami. Na snímku je Chalupská slať a Vydří potok. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Pro šumavské starosty noční můra, pro ekologické aktivisty dlouhodobé přání, které teď vůbec poprvé vyslovili veřejně. Studii navrhující zahrnout do nejcennější zóny 52 procent rozlohy parku, nyní publikovali v mezinárodním časopise European Journal of Environmental Sciences.

Rašeliniště, horské smrčiny, podmáčené a rašelinné lesy, kaňony řek, původní bučiny, louky s nejvzácnějšími druhy rostlin i živočichů a hlavní oblasti, kde žije a rozmnožuje se tetřev hlušec.

To jsou místa, která by měla patřit podle ekologických aktivistů a vědců z Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy do první zóny. Nevysazovaly by se tam nové stromy, nekácelo a lidé by tam mohli procházet jen po značených stezkách. Překvapivě autoři nové studie připouští, že v polovině této zóny by se turisté mohli pohybovat zcela volně.

"Vědecky podloženou studii by správa neměla rozporovat"

"Návrh vznikal nad odbornými podklady správy parku. Jde o korektně vědecky podloženou studii, kterou by správa parku neměla rozporovat," hájí návrh profesor ekologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann. První zóna by měla 35,3 tisíce hektarů z celkových 68 tisíc hektarů parku.

Návrh se velmi zamlouvá Hnutí DUHA. Jaromír Kyzour, označovaný hnutím za experta na ochranu lesů, tvrdí, že není žádný důvod, proč by na polovině národního parku nemohla být divočina.

"Původní přírodní biotopy tvoří polovinu parku. Chráněná příroda bude pro turisty silný magnet, který šumavským obcím přinese peníze i práci," komentoval Kyzour.

Oponenti: Opět by se rozjela kůrovcová kalamita

Šumavští starostové si však nad studií klepou prstem na čelo. A to i přesto, že navrhuje, aby pozemky v okolí obcí - i kdyby šlo o cenná místa se vzácnou květenou - byly vyřazeny automaticky z první zóny.

"Tak vysoké procento prvních zón ekologičtí aktivisté a vědci nikdy nepožadovali. Ještě při projednávání chystaného zákona o Šumavě hovořili o více než 30 procentech rozlohy, a najednou chtějí 52 procent. To by znamenalo jediné, že by se znovu rozjela kůrovcová kalamita," tvrdí starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert, původní profesí lesník.

Podobný názor má i ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

"Jestli někdo dnes přichází s návrhem zvětšování bezzásahové zóny o další smrkové porosty, tak by zapříčinil jenom další kůrovcovou kalamitu. Překvapuje mě, že ti, kteří se nazývají ekology a odborníky takto skrytě, ale v očích lesníka spíše okatě, chtějí na Šumavě vyvolat další obrovské těžby kůrovcového dřeva. Tím by jen pomohli těžebním společnostem vyexpedovat ze Šumavy veškeré lesní bohatství," ohradil se proti návrhu Mánek.

Šumava má právě za sebou kůrovcovou kalamitu po orkánu Kyrill v lednu 2007. Lýkožrout smrkový napadl téměř 1,5 milionu kubíků dřeva.

První zóna šumavského parku se už přitom mohla rozšířit. A to ze současných 13 procent rozlohy na 26 procent. Počítal s tím návrh nového zákona o šumavském národním parku, který připravoval bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Poslanecká sněmovna jej však nestihla projednat.

Starostové jsou přesvědčeni, že nová studie má jediný cíl: přesvědčit nové poslance, aby uvažovali o vyšším procentu pro první zónu. Nový ministr životního prostředí totiž už nemusí být z ODS a zastávat stejné názory jako současný ředitel parku Jiří Mánek, který je také členem Občanské demokratické strany.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Tuček stojí před budovou, kde nyní sídlí psychiatrické oddělení budějovické...
Klíčem k duševní kondici je dobré zázemí, říká primář psychiatrie Tuček

Proč nejsou všichni duševně nemocní spokojení s léčbou? To vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan...  celý článek

Rodiče děti unesli ze strakonického dětského centra při povolených návštěvách.
Soud nařídil ústavní výchovu unesených sourozenců. Kvůli zanedbávání péče

Českokrumlovský soud nařídil ústavní výchovu sourozenců Davida a Leonarda Lackó, které minulý pátek unesli rodiče z dětského centra ve Strakonicích. Podle...  celý článek

Zbraně, které zadrželi kriminalisté českobudějovické expozitury Národní...
Dvojice mužů z Prachaticka předělávala zbraně, aby mohly pálit v dávkách

Kriminalisté z českobudějovické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali na Prachaticku. Šest lidí obvinili z trestného činu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.