Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osm set gramů života. Nedonošené Barborce pomáhají moderní přístroje

  13:03aktualizováno  13:03
V posledních deseti letech stoupá počet nedonošených dětí. V Jihočeském kraji se jich loni narodilo 556. Pomocí nejmodernějších přístrojů je v prvních týdnech života vypiplávají specialisté v budějovické nemocnici.

Jana Aljančičová porodila Barborku ve 29. týdnu císařským řezem. Holčička vážila 810 gramů. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Jsou tak malinké, že se v čepičce a pidiponožkách skoro ztrácejí. I kilogramový sáček cukru je mnohem těžší. Při narození váží sotva půl kila, přesto dostanou šanci žít běžný život.

Extrémně nedonošené děti, které se vejdou skoro do dlaně, na jihu Čech doslova vypiplávají s pomocí nejmodernějších přístrojů lékaři a sestry Centra vysoce specializované péče o novorozence v českobudějovické nemocnici.

„V posledních deseti letech v Česku mírně stoupá počet nedonošených dětí, což jsou novorozenci s váhou pod 2 500 gramů. Loni se jich v kraji narodilo 556 a u nás, kde se centralizují předčasné porody a všechna riziková a patologická těhotenství, to bylo 298 dětí. Extrémně nedonošených dětí pod tisíc gramů se u nás loni narodilo živě 47,“ vypočítal primář Milan Hanzl z neonatologického oddělení v budějovické nemocnici.

Na oddělení je velká technika za 60 milionů

Z těchto extrémně nedonošených dětí jich odejde po několika měsících s matkou domů 85 procent. Zhruba za měsíc mezi nimi bude i Barborka, která se narodila předčasně už ve 29. týdnu těhotenství a vážila 810 gramů.

„Péče o extrémně nedonošené děti je technicky velmi drahá a náročná a personál musí umět s těmito přístroji pracovat. Jen na mém oddělení je velká technika za 60 milionů korun. Ale musí sloužit, abychom dospěli k nějakému výsledku. Aby rodiče na těch dětech ve třech letech nepoznali, jak náročný měly start do života,“ řekl zkušený primář, který se novorozencům v této nemocnici věnuje už 30 let.

Nyní už Barborka váží 1 400 gramů a brzy si ji Jana Aljančičová odveze domů.

Nyní už Barborka váží 1 400 gramů a brzy si ji Jana Aljančičová odveze domů.

A pořád se se svým týmem učí ovládat modernější přístroje. Jen za období posledního roku se oddělení podařilo získat další technologie, které lékařům dovolují mít nad nemocnými a nedonošenými novorozenci, jejichž životy někdy visí na pověstném vlásku, nepřetržitou kontrolu.

„Především jde o pacienty s podporou dýchání. Děti s porodní váhou hluboko pod 1 500 gramů, často i pod kilogram, nemůžeme zatěžovat například častými odběry krve. Zmíněné technologie jsou dalším krokem k tomu, abychom tyto děti sledovali neinvazivně,“ vysvětlil Hanzl.

V běžném provozu neonatologického oddělení jsou například přístroje pro kontrolu dětí na ventilátorech sledující množství kysličníku uhličitého ve vydechovaném vzduchu.

„To je sice běžné u větších dětí a dospělých, ale u našich malých pacientů pracujeme s tak malými objemy vydechovaného vzduchu, že by klasické přístroje byly nespolehlivé. Největší radost máme z toho, že nyní je toto monitorování dostupné současně pro všechny děti, které vyžadují resuscitační péči,“ podotkl primář.

Nové monitory nepoškozují kůži nedonošených dětí

Další novou technologií v léčbě malých pacientů s podporou dýchání je měření množství kysličníku uhličitého přes kůži. Tuto metodu tady sice používali už před dvaceti lety, ale od té doby zaznamenala obrovský pokrok. Nové monitory nepoškozují kůži nedonošených dětí a pro pacienta nejsou žádnou zátěží. Přitom měří spolehlivě i nejmenší miminka pod jeden kilogram, a dovolují tak personálu reagovat úpravou léčby daleko pohotověji než dříve.

U pacientů, kteří vyžadují intenzivní a resuscitační péči, zavedli neonatologové neinvazivní přímé monitorování zásobení mozku kyslíkem, což je novinkou posledních let i v dalších oborech. V českobudějovické nemocnici ji jako první začali používat kardiochirurgové, kteří operují v mimotělním oběhu.

„Jde o sledování mozku z hlediska bezpečnosti zásobení kyslíkem. Tato technologie v oblasti infračervené spektroskopie je aplikovatelná u malých dětí v závažném stavu bez ohledu na to, zda jsou donošené, či ne. Jsme jedním z mála neonatologických pracovišť v Česku, které ji využívá při sledování svých pacientů na jednotce intenzivní a resuscitační péče,“ konstatoval Hanzl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místo střetu auta s chodcem v Sezimově Ústí (22. října 2017).
Po střetu s autem na Táborsku je muž těžce zraněný, v uších měl sluchátka

Vážná nehoda se stala v noci na neděli v Sezimově Ústí na Táborsku. Sedmadvacetiletého chodce v tmavém oděvu tam na hlavním tahu srazil řidič fiatu. Mladík šel...  celý článek

Dobrovolní hasiči havarovali na cestě k nehodě v obci Lenora.
Hasiči vyjížděli k dopravní nehodě. Na cestě ale sami havarovali

Z přestupku je podezřelý dobrovolný hasič, který boural na cestě za dopravní nehodou v obci Lenora na Prachaticku. Dobrovolníci vyjeli zasahovat u střetu...  celý článek

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.