Českobudějovický kronikář Kamil Dřevikovský (v šedé košili) předává dopsaný svazek kroniky z období 2006 - 2011 řediteli českobudějovického Státního okresního archivu Danielu Kovářovi.

Českobudějovický kronikář Kamil Dřevikovský (v šedé košili) předává dopsaný svazek kroniky z období 2006 - 2011 řediteli českobudějovického Státního okresního archivu Danielu Kovářovi. | foto: Ladislav Němec , MF DNES

Nejnovější českobudějovickou kroniku napsal ručně, jako za časů Kosmy

  • 0
Kronikář Českých Budějovic Kamil Dřevikovský dopsal ručně vázanou kroniku za léta 2006 až 2011. V úterý ji předal řediteli Státního okresního archivu Danielu Kovářovi. Objemná téměř pětisetstránková ručně psaná kniha skončí po boku předchozích svazků v depozitáři archivu.

"Psát rukou je příjemné. Každou středu ráno přijdu na radnici, všechno pustím z hlavy a jenom opisuji připravené zprávy. Občas ještě něco upravím, ale nesmím se rozptylovat, protože každá myšlenka navíc se rovná jednomu škrtanci. A samozřejmě, těch by tam moc být nemělo," říká devětatřicetiletý kronikář Kamil Dřevikovský.

Jako učiteli dějepisu na budějovickém Gymnáziu Jírovcova je mu tato práce blízká a baví ho. Přiznává ale, že když před třemi lety kývl na nabídku radnice pokračovat v psaní kroniky po úspěšném kronikáři Pavlu Koblasovi, netušil, co všechno to obnáší. "Dnes už dokážu ocenit práci starých kronikářů. A už si dovedu představit, když Kosma sepisoval své dějiny, co to muselo stát úsilí a času, aby to takhle dal dohromady," připouští Dřevikovský.

Co měsíc, to dvanáct stran

Sám zprávami o politickém, kulturním i sportovním dění v Budějovicích zaplní každý měsíc zhruba dvanáct stran kroniky. Přitom na každý den připadá většinou jedna zpráva. Ve dnech nabitých více atraktivními událostmi zaznamená výjimečně i dvě, naopak v těch, kdy se nic zajímavého neděje, toto datum v kronice přeskočí.

Zprávy do kroniky získává především z radnice, z tisku a také od lidí různých profesí. Do budějovické kroniky pak připravené texty zapisuje obyčejným perem s tenkým hrotem, které kupují rodiče pro začínající školáky. Zatímco pero ho stálo stovku, za speciální dokumentní inkoust zaplatil 330 korun. Jedna lahvička mu ale vystačila na tři roky a zápisy na kvalitním papíře kroniky přežijí staletí.

"Úřad kronikáře jde proti duchu dnešní doby, který vyžaduje pohyb, akci, časový pres. Já zažívám přesně pravý opak. Trpělivé sbírání informací, pomalé pátrání po významných událostech a potom opatrné opisování do vlastní knihy," srovnává Dřevikovský.

V archivu mají přehled o čtyři sta let starých událostech

Oblastní archiv uchovává první městské budějovické kroniky už ze 16. století. Tehdy to nebyly podle šéfa archivu Daniela Kováře přímo obecní, ale spíš soukromé kroniky budějovických měšťanů, kteří byli natolik literárně zdatní a schopní, že si po večerech vedli kroniku. "Povinnost vést kroniku platí pro každou obec od počátku dvacátých let 20. století. Musím přiznat, že České Budějovice se té povinnosti zhostily až v roce 1967, čili skoro po půl století. Od tohoto roku máme v archivu jeho kompletní kroniky," shrnuje Kovář.