Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Neopatrní česači ovoce končí se zraněním páteře na operačních sálech

  • 3
S nástupem sklizně třešní a višní lékaři českobudějovické nemocnice apelují na lidi, aby byli opatrní. Jen loni operovali 90 pacientů se zlomenou páteří, další zraněné česače ovoce „oblékli“ do korzetu.

Loni operovali lékaři v českobudějovické nemocnici 63 pacientů se zlomenou hrudní nebo bederní páteří a 27 pacientů se zlomeninou v oblasti krční páteře.

V obecném povědomí je, že zvýšené riziko těchto úrazů přináší v zimě lyžování a v létě skoky do vody. Nebezpečná je ale aktuálně také sklizeň třešní a dalšího ovoce.

„Pád ze stromu s následky poranění páteře bez nebo s postižením míchy a míšních kořenů nebývá pro lékaře překvapením. Hlavně trhání třešní je rizikové,“ upozorňuje Vladimír Chlouba, primář neurochirurgického oddělení českobudějovické nemocnice.

To je jediným akreditovaným centrem České spondylochirurgické společnosti v jižních Čechách. Tato společnost sdružuje neurochirurgy, ortopedy a traumatology a zabývá se operačním léčením onemocnění i úrazů páteře a míchy.

Třešně se snadno lámou

Bezpečnost při sklizni třešní mnohdy lidé podceňují, o čemž se lékaři každoročně přesvědčují. „Někteří pacienti nám například říkají, že vůbec nečekali, že pod nimi praskne tak mohutná větev,“ říká primář Chlouba.

Operace zlomenin páteře jsou v českobudějovické nemocnici na vysoké úrovni. „Dojde-li ale během úrazu k míšnímu poranění, riziko trvalých následků těchto pádů je i dnes vysoké,“ varuje neurochirurg budějovické nemocnice Ondřej Teplý.

S těžce zraněnými sběrači ovoce většinou přijdou první do styku záchranáři, kteří jim poskytují neodkladnou péči a poté je transportují do nemocnice.

„My přesně poznáme, kdy se jaké ovoce sklízí. Třeba třešně jsou nesmírně křehké stromy a jejich větve se snadno lámou. A stejně se lámou i ořešáky,“ popisuje šéf jihočeské záchranky Marek Slabý.

Když záchranáři přijedou pomáhat bezmocným česačům ovoce na zemi, často se jim naskytne velmi podobný obrázek. „Lidi vytáhnou staré žebříky a lezou do koruny v pantoflích. Pádů ze stromů je velké množství, lidi padají z velké výšky na záda a velmi často to končí poškozením páteře a míchy. A také polámanýma rukama a nohama,“ líčí Slabý.

Za pády stojí navyklá rutina

Za všemi těmito úrazy stojí podle záchranářů navyklá rutina. Lidé lezou léta na stromy česat ovoce a vždycky to dopadlo dobře, tak proč by to měli dělat jinak?

„Pády ze stromů jsou dány nepozorností a tím, že lidé lezou na nestabilní žebříky a v naprosto nevhodné obuvi. Pod stromy pak najdeme těžce zraněné všech věkových kategorií, ale typický je pětašedesátiletý muž. To je klasika,“ konstatuje Slabý.

Každého pacienta z jižních Čech, který se zřítí ze stromu, předávají záchranáři lékařům traumacentra v budějovické nemocnici.

„I pokud přijede třeba do jindřichohradecké nemocnice a tam při vyšetření zjistí, že má zlomený obratel, převezou ho k nám. A my každý zlomený obratel ukážeme hned neurochirurgovi, takže naše spolupráce je naprosto těsná a je výborná,“ vysvětluje zástupce primáře traumacentra Petr Toufar.

Přitom zdaleka ne každý úraz páteře se léčí operativně. „Velké množství těchto zlomenin se řeší konzervativně s korzetem. U starších lidí jsou pády ze stromů zvlášť nebezpečné, bývají méně obratní a jejich páteř už není tak pružná jako zamlada,“ dodává Toufar.