Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevidomý mladík u klavíru rozhýbával prsty po obrně, teď hraje jazz

  9:22aktualizováno  9:22
Petr Mottl pracuje v jindřichohradecké galerii jako klavírista z povolání a vystupuje s jazzovým souborem. Nikdy však neviděl nástroj, na který hraje. Je totiž od narození nevidomý.

Petr Mottl pracuje v jindřichohradecké galerii jako klavírista z povolání a vystupuje s jazzovým souborem. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Petr Mottl se narodil předčasně ve 27. týdnu a vážil 980 gramů. „Abych mohl žít, museli mi dát víc kyslíku, a tím pádem mi odešel zrak. Důležité je, že jsem na světě. Vnímám ho citem, hmatem a sluchem,“ prozrazuje 25letý hudebník.

Nebyla to jediná rána, kterou mu osud uštědřil při vstupu na svět v porodnici v Jindřichově Hradci. „Kvůli komplikovanému porodu mám dětskou mozkovou obrnu, což se projevilo i tím, že jsem nebyl schopný rozevřít prsty u rukou.“

Petr Mottl (25)

Narodil se 15. května 1992 v Jindřichově Hradci, bydlí v Otíně. Na svět přišel nevidomý s dětskou mozkovou obrnou. Na klavír se učil hrát od svých sedmi let do sedmnácti v ZUŠ Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci. V letech 2009 až 2017 vystudoval na Konzervatoři Jana Deyla čtyřletý obor hudebněkulturní činnost a poté čtyřletý obor ladění klavíru. Od roku 2012 vystupoval ve volném čase v jindřichohradecké Galerii Okénko, od loňska tam působí v pracovním poměru jako klavírista. V září 2017 se stal členem jazzového souboru, který hraje v Cocktail Baru 69 v Jindřichově Hradci. Mezi jeho další koníčky patří plavání a poslech audioknih.

Celkovou hybnost těla rozcvičoval odmalička v plaveckém oddíle. Pomáhalo to, ale ruce měl stále sevřené. Naštěstí má Petr okolo sebe rozevřenou pomocnou náruč svých rodičů, sourozenců, blízkých lidí a také odborníků. S dobrým nápadem přišla pracovnice z rané péče pro nevidomé a slabozraké, která do rodiny Mottlových dojížděla.

„Ať zkusí hrát na klavír. Tím si rozcvičí prsty, aby se pak ve škole mohl naučit Braillovo písmo,“ poradila při jedné své návštěvě.

„Ujala se mě paní učitelka Dita Kršíková z jindřichohradecké základní umělecké školy,“ říká Petr. „Nikdy sice nevyučovala nevidomého žáka, ale brala to jako osobní výzvu. Nejdřív mě seznámila s klaviaturou a počkala, až si zapamatuju zvuk každé klávesy. Vysvětlila mi prstoklad a jednotlivé skladby mi nahrávala na diktafon. Nejprve nahrála part pravé ruky, pak levé a nakonec obou současně. Podle sluchu jsem si hledal tóny na klavíru, až jsem se skladbu naučil zpaměti.“

Prsty se překvapivě rozhýbaly. A vyšlo najevo další překvapení. Petr má nejen výtečnou hudební paměť, ale také absolutní sluch. Pro nezasvěcené – je to totéž, jako kdyby měl v uších zabudovanou elektronickou ladičku. Určí přesnou frekvenci každého tónu, který zaslechne.

„Paní učitelka Kršíková se mnou jezdila každého půl roku na pražskou Konzervatoř Jana Deyla, která poskytuje vzdělání především zrakově postiženým. Předvedl jsem, co umím, a oni nám vždycky řekli: Je to dobré, vytrvejte.“

U přijímaček na konzervatoř dostal pětku

To už Petr po odkladu navštěvoval základní školu a měl jasný životní cíl. Po základce nastoupí na konzervatoř, aby se stal profesionálním klavíristou. Když Dita Kršíková odešla na mateřskou, převzala po ní vyučovací štafetu klavíristka Jana Krausová. Spolu s rodiči pak Petra doprovázela na přijímací zkoušky na konzervatoř. Sedmnáctiletý mladík zasedl za klavír před vyučující, kteří ho předtím chválili.

„A najednou mi dali za můj výkon pětku. Paní učitelka, která moje hraní poslouchala za dveřmi, to nemohla pochopit. Podle ní jsem hrál na jedničku, nejhůř dvojku. Odvolal jsem se, podpořila mě moje základní umělecká škola i známá cembalistka Zuzana Růžičková, ale nepomohlo to. Učitelé oboru hry na nástroj mě prostě nechtěli. Myslím, že se zalekli mých následků obrny – nemám prostorovou orientaci, chodím o berli, nedokážu kontrolovat mimické svalstvo. Bez pomoci asistenta se neobejdu,“ konstatuje Petr.

Ale jako už předtím, i tentokrát se mělo ukázat, že v jeho životě je všechno zlé pro něco dobré. Jiný pedagog si všiml jeho zklamání a nabídl, aby ve škole vystudoval obor hudebněkulturní činnost. Petra studium bavilo a pak pokračoval čtyřletým oborem ladění klavíru.

Jazz poslouchal už jako školák

Loni školu absolvoval, má kulturní rozhled a patří k nemnohým klavíristům, kteří si umějí profesionálně naladit nástroj. Vedle klavíru hraje na elektronické i kostelní varhany. Díky dobrému základu z jindřichohradecké hudebky se spoustu věcí naučil sám. A také tu, která je mu nejmilejší – jazz.

„Už na základce jsem ho poslouchal v rádiu. Cítil jsem, že tenhle hudební styl je pro mě to pravé. Vždycky jsem si rád improvizoval. Když jsem dohrál předepsané skladby od Bacha nebo Mozarta, pokračoval jsem si pak volně v jejich náladě. Ale až díky jazzu jsem poznal, jaké výrazové možnosti má hudební improvizace. Nejraději hraju klidné jazzové balady a blues.“

Jeho hráčské umění sice odmítla konzervatoř v Praze, ale v Jindřichově Hradci na talent svého rodáka nezapomněli. Už před šesti lety dostal nabídku k vystupování ve zdejší galerii Okénko. Návštěvníci si jeho recitály rychle oblíbili. Loni, když dokončil školu, mu vedení galerie zařídilo, že tam mohl nastoupit do pracovního poměru jako stálý klavírista.

„A tím se ze mě de facto stal profesionální hudebník. Můj sen se začal plnit. Jsem šťastný a vděčný všem, kteří mi k tomu pomohli,“ uzavírá Petr své povídání v Masných krámech.

Vedle něj sedí jeho nejbližší lidé, maminka a taťka. Přivezli ho k tomuto rozhovoru, doprovázejí ho na vystoupení, fandí mu. A s nimi i posluchači, kteří ho poslouchají každou středu až pátek v jindřichohradecké Galerii Okénko nebo chodí na úterní koncerty jazzové skupiny do Cocktail Baru 69. Klávesy Petra Mottla tam umocňují tu správnou modrou náladu.

Autor:


Nejčtenější

Dvouletý chlapec se dostal z domu do bazénu, následkům tonutí podlehl

Ilustrační snímek

Dvouletý chlapec zemřel poté, co se topil v zahradním bazénu u rodinného domu v Písku. O letošních prázdninách je to v...

Na Prachaticku spadlo unikátní letadlo Be 50 Beta Minor, pilot zemřel

U Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se při leteckém dni zřítilo unikátní...

U Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se v sobotu odpoledne při leteckém dni zřítilo unikátní letadlo Be 50 Beta...



Po čelní srážce zemřeli dva motorkáři na Českobudějovicku

Nehoda motorkářů mezi Hlubokou nad Vltavou a Municemi (11. srpna 2018).

Při dopolední nehodě na Českobudějovicku zemřeli dva řidiči motorek ve věku 44 a 39 let, uvedla policie. Čelně se...

V Hluboké se rozloučili s Kamilem Benešem, který padl v Afghánistánu

Lidé se loučí s Kamilem Benešem při smutečním obřadu v kostele sv. Jana...

V Hluboké nad Vltavou se lidé rozloučili s Kamilem Benešem, jedním ze tří českých vojáků, kteří se na misi v...

Zahradu s biotopem buduje rodina jako jedinečné království

Jezírko bylo tím prvním, co Piherovi na své zahradě vybudovali. Teprve pak se...

Holou parcelu bez jediného stromu koupili v malebné jihočeské vesničce před sedmi lety na stavbu rodinného domu a spolu...

Další z rubriky

Řidič nepřežil čelní střet s kamionem, silnice u Třeboně už je průjezdná

Citroën Saxo se poblíž Třeboně střetl s kamionem. Řidič osobního vozu nehodu...

Tragická nehoda se stala ve středu večer poblíž Třeboně. Řidič Citroënu Saxo nepřežil čelní střet s kamionem. Úsek...

Po srážce s traktorem na Písecku vykolejil vlak, strojvůdce se lehce zranil

Traktor vjel na Písecku na železniční přejezd v době, kdy tudy projížděl vlak.

Na železničním přejezdu na Písecku vjel ve čtvrtek večer traktor s vlekem před osobní vlak. Při srážce vlak vykolejil a...

Rozvoji festivalu by pomohlo více luxusních hotelů, říká jeho prezident

Jaromír Boháč je prezidentem Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.

Legendární Lúčnica a Čechomor nadchly diváky sobotního koncertu, kterým vyvrcholil 27. Mezinárodní hudební festival v...

Najdete na iDNES.cz