Na území šumavského národního parku leží tisíce kusů nevybuchlé munice. Jde o...

Na území šumavského národního parku leží tisíce kusů nevybuchlé munice. Jde o materiál, který před rokem 1989 používala při svých cvičení československá armáda. | foto: Správa NP a CHKO Šumava

V šumavských lesích leží tisíce kusů nevybuchlé munice, ukázal průzkum

  • 4
Pyrotechnický výzkum oblasti kolem Dobré Vody ukázal, že na území národního parku Šumava jsou tisíce kusů nevybuchlé munice. Materiál používala armáda do roku 1991. Obce mají strach z hledačů pokladů.

Je to nádherné území. Pláně, louky, remízky, mnohde divoce zarostlé a protkané cestičkami vedoucími do hlubokých lesů. Typicky šumavské. Pod zemí ale tiká časovaná bomba. Doslova.

Stovky hektarů ploch bývalých vojenských střelnic u Dobré Vody mezi Hartmanicemi, Srním a Prášily v šumavském národním parku jsou zamořené starou municí. Správa parku teď po letech nechala udělat první pyrotechnické průzkumy. Výsledky jsou děsivé, v zemi leží tisíce kusů munice.

Dobrá Voda

Bývalý vojenský prostor, jehož severní hranici vymezovala silnice z Hartmanic do Železné Rudy, pak státní hranice s Německem. Pohraniční území bylo po druhé světové válce vysídleno a obce zabrané. Domy posloužily jako terče pro vojenská cvičení. Vojenský újezd byl zrušený rozhodnutím tehdejší federativní vlády v roce 1991. Největší střelnice se nacházejí dva kilometry jihovýchodně od Prášil a tři kilometry severovýchodně v místech bývalé vesnice Stodůlky.

Uznávaný pyrotechnik Jiří Chládek se vypravil s minohledačkou na první průzkum stovek hektarů ploch u Dobré Vody, které postupně zarůstají. Prostor přestal armádě sloužit od roku 1991.

Ministerstvo obrany pak rozhodlo, že v něm na sto let zakáže veškerou zemědělskou činnost a obhospodařování. A tak plochy, kde armáda začala cvičit už v roce 1947, zarůstají křovím.

"Munice je tam jak hub po dešti. Problém je, že se nedá říct, jak velké území je takto zasažené, protože se nedochovaly dokumenty, cvičilo se na různých plochách a mapy z roku 1991 nejsou pravdivé. Dokumentaci z padesátých let jsme v archivech vůbec nenašli. Samotnou munici jsme pak nacházeli i tam, kde by už být podle dokumentů neměla," kroutí hlavou Chládek.

"Protože se jedná o munici vystřelenou a nevybuchlou, nachází se v odjištěném či poloodjištěném stavu a nekvalifikovaná manipulace může vyvolat havarijní výbuch," podotýká.

Jeho zjištění je alarmující. Na plochách bývalé tankové střelnice Slunečná, dělostřelecké střelnice Stodůlky a střelnic Vysoké Lávky a Hůrka jsou tisíce kusů munice, která bude i po sto letech vybuchovat.

V zemi leží střely z trofejní zbraně wehrmachtu - houfnice, střely ze sovětských raketometů, dělostřelecké rakety s dostřelem 20 kilometrů, rakety z minometů, tankové střely. Chládek nalezl pod jedním z drnů nepříliš hluboko v zemi i cvičnou protitankovou minu.

Cedule varují před nevybuchlou municí

Území je obehnané cedulemi Pozor nevybuchlá munice - nebezpečí ohrožení života. Obce převzaly plochy do správy v roce 1991 a lidé tam běžně smějí chodit po cestách a trasách. V poslední době však právě Dobrá Voda láká i hledače pokladů.

"Hledají zde třeba zbytky za války sestřelených letadel. Kromě toho tady byl jeden z posledních bojů americké armády. Ačkoliv se tu dosud nic tragického nestalo, uvítám vyčištění území," říká starosta Hartmanic Jiří Jukl. Pyrotechnický průzkum schvaluje i starostka Srní Ivana Pěčová.

Pamětníci však varují, že prohledat a vyčistit území nebude tak snadné. Vzpomínají, že se střelnice v průběhu let měnily, zejména dopadové plochy pro munici. Právě to vysvětluje i podle pyrotechniků, proč je munice rozeseta po tak velké ploše.

"Za celou dobu fungování tu bylo šestnáct až osmnáct dopadových ploch. Munice se může najít i tam, kde by podle posledních zákresů v mapách být neměla," říká Jan Froněk, který sloužil u československé armády.

Vyčištění území vyjde na stovky milionů korun, jeden z odhadů dokonce mluví o 15 až 30 miliardách. Starosta Prášil upozorňuje, že "úklid" munice může uškodit přírodě.

"V těchto lokalitách bují přírodní procesy. Právě proto, že se tam roky nesmělo a nehospodařilo. Jsme v národním parku, a když si představím, že pyrotechnici celé Prášilsko obrátí vzhůru nohama, a nastoupí tak obrovský zásah do přírody, tak se mi to nelíbí. V lokalitách, kam se smí vstupovat jen po cestách, by bylo racionálnější ponechat vše tak, jak to je," říká Pospíšil.

Argumentuje, že když obce prostor v 90. letech přebíraly, garantovalo jim tehdejší ministerstvo obrany, že do určité hloubky je celé území vyčištěné.

Jinou možnost, než celou lokalitu pyrotechnicky prozkoumat, správa parku nemá. V budoucnu zde chystá postavit jeden z areálů zoologického programu - areál s výběhy pro zubry.

"Nemůžeme nic riskovat a plochy by bylo nutné zbavit munice. Každá nevybuchlá patrona obsahuje jeden až 3,5 litru trinitrotoluenu podle typu a vzhledem k postupující korozi materiálu mi připadá celá oblast jako časovaná bomba," vysvětluje ředitel šumavského parku Jiří Mánek. Ještě letos chce správa parku připravit projekt pro průzkum a požádat o dotace.