Urolog Jiří Doležal ve volném čase rád chodí fandit hokejistům...

Urolog Jiří Doležal ve volném čase rád chodí fandit hokejistům českobudějovického Motoru. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Noční pomočování je problém starý jako lidstvo samo, říká urolog

  • 1
Českobudějovický lékař Jiří Doležal vyměnil před časem největší krajskou nemocnici za malou v Českém Krumlově. V 80. letech byl teprve druhým atestovaným dětským urologem v republice.

Dětský urolog musí být zároveň i trochu psycholog, poznal českobudějovický lékař Jiří Doležal. Při léčbě předškoláků a školáků, kteří se potýkají s nočním pomočováním, zjistil, že s tím obvykle mají větší psychické problémy jejich rodiče než samotní malí pacienti. A lékař je musí uklidnit, že jejich dítě nezaostává za kamarádem ze sousedství, který je stejně starý.

„Noční pomočování je problém starý jako lidstvo samo. A nedá se říct, že by v jeho výskytu byly nějaké velké výkyvy u nočního pomočování u dětí. Přitom o úniku moči při spánku můžeme mluvit teprve u pětiletých a starších dětí, protože do té doby se močové cesty vyvíjejí od novorozeneckého a dětského typu močení a udržení moče až k tomu dospělému,“ říká Jiří Doležal, který získal koncem 80. let minulého století atestaci v novém mladém oboru dětská urologie jako druhý v republice.

Jiří Doležal (57 let)

Přišel na svět v Praze, ale hned po narození se s ním rodiče přestěhovali do jižních Čech. Celá rodina z matčiny i otcovy strany pochází z Českých Budějovic. Gymnázium vystudoval v Táboře, poté absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Po vysoké škole nastoupil v roce 1983 do českobudějovické nemocnice, kde pracoval nejdřív dva roky na neurologii a po uvolnění místa na urologii přestoupil na toto oddělení. Stal se jedním z prvních specialistů na dětskou urologii v Česku, atestaci z této tehdy nové specializace získal jako druhý lékař v zemi. S českobudějovickou nemocnicí se rozloučil na podzim roku 2010 a nastoupil na chirurgii do českokrumlovské nemocnice, kde vede urologickou ambulanci pro děti i dospělé pacienty. Žije v Českých Budějovicích. Je ženatý, je otcem dvou dnes už dospělých potomků. Mezi jeho koníčky patří fandění hokejovému týmu Motoru České Budějovice, venčení rodinné fenky velkého švýcarského salašnického psa, chalupaření na Novohradsku a plachtění na Jadranu.

Převaha dětí udrží podle zkušeného urologa moč v noci kolem čtvrtého a pátého roku, to ovšem neznamená, že kdo se pomočuje mezi pátým šestým rokem, se vymyká zdravé populaci. Mezi pátým a šestým rokem se přestává pomočovat polovina dětí, která tím trpí, aniž by s nimi urologové cokoliv dělali.

„A o tu druhou polovinu se musíme postarat. Někdy stačí upravit pitný režim tak, aby děti pily nejvíc dopoledne a v pozdním odpoledni a večer se příjem tekutin snižoval. Některým dětem pomohou léky, které doplní chybějící hormony,“ vysvětluje zkušený urolog.

Nejdůležitější při této léčbě je dobrá souhra mezi rodiči a dítětem, rodiče musí dbát na upravení a důsledné dodržování pitného režimu svého potomka.
„A hlavně by k nám rodiče neměli vodit dvou či tříleté děti, protože jsou nervozní, že sousedovic dítě už se nepomočuje. Vysvětlujeme jim, že mají ještě hromadu času, aby se dětský organizmus dovyvinul sám, a odmítáme podávat léky,“ podotýká.

A jak se vůbec k urologii dostal? Na gymnáziu se zajímal o přírodní vědy a myslel si, že zajímavá práce by mohla být medicína. Při rozhodování o oboru na lékařské fakultě si vybral urologii. Ta českobudějovického medika přitahovala jako poměrně nový obor, ve kterém se snoubí chirurgie s diagnostikou spíš z vnitřního lékařství.

„Když jsem po medicíně hledal místo, v budějovické nemocnici mi nabídli neurologii, protože na urologii měli plno. Na neurologii jsem pracoval dva roky a vůbec toho nelituju, protože jsem získal přehled i v dalším oboru,“ svěřuje se muž se zvídavým pohledem a rozježeným účesem.

Právě v českobudějovické nemocnici se specializoval na dětskou urologii a v 90. letech zažil rychlý vývoj oboru díky moderní technice a novým poznatkům. Zavedení ultrazvukových vyšetření a nových metod léčby třeba ledvinových kamenů přinutilo urologický tým, aby se jeho jednotliví lékaři začali víc specializovat stejně jako na ostatních odděleních.

„Já jsem dělal převážně dětskou urologii a vzhledem k tomu, že jsem pracoval na oddělení špičkové úrovně, poznal jsem obor v celé šíři. Jenže kolem svých padesáti let jsem měl pocit, že by bylo zase fajn shrnout ty poznatky dohromady a dělat tu práci zase souhrnně,“ popisuje lékař.

Nakonec se rozhodl nahradit urologa v českokrumlovské nemocnici, který odešel do penze. A zase nelituje, přestože nemá za zády špičkově vybavené oddělení a kolegy, s nimiž se může poradit na jedné chodbě. Šéf krumlovské nemocnice mu vyšel vstříc a dovybavil urologickou ambulanci moderními přístroji, takže má po ruce všechny metody, které potřebuje k včasné a kvalitní diagnostice.

Péče o pacienty s urologickými problémy je v krumlovské nemocnici zaměřena především na kvalitní diagnostiku a konzervativní léčbu, ale lékaři tam provádějí i menší operační zákroky.

„Spolupráce s mateřským pracovištěm v Budějovicích zůstává výborná, diagnostické postupy jsou stejné a vím, kdy, jak a komu je třeba pacienta odeslat k léčbě,“ libuje si.

Nejlepší dovolená: pánská plavba na Jadranu

I když lidé jsou nemocní všude stejně, v malé okresní nemocnici v Krumlově se setkává i s pacienty, kteří o své zdraví nepečují tak jako městští lidé. Jednak to mají třeba z Vyšebrodska, Lipenska nebo Kaplicka do špitálu dál a jednak vydrží víc bolesti než choulostiví lidé z města.

„Někteří horalé vydrží daleko víc než městští lidé, na druhou stranu někdy přichází skoro pozdě s komplikacemi, kterým mohli předejít. Teď mám nejvíc pacientů s problémy s prostatou,“ srovnává urolog.

Hlavu si od medicíny nejlíp vyčistí při fandění budějovickému hokejovému Motoru, ale také venčení rodinné fenky velkého švýcarského salašnického psa. Volný víkend nejraději tráví na chalupě v Novohradských horách, ale přiznává, že často nestíhá a tráva mu tam přerůstá nad hlavu.

Za nejlepší dovolenou pak urolog považuje tradiční pánskou jízdu na plachetnici na Jadranu. „Většinou volíme podzimní výpravy, kdy už je hlavní nápor turistů pryč. Z lodě vypadá Chorvatsko úplně jinak, než jak ho člověk pozná z hotelu. Můžete zastavit v zátoce, která je z pevniny nepřístupná, vybrat si místo na koupání, přenocovat v zátoce,“ líčí nadšeně.